Román pre mužov

Kupodivu to není tak špatný film, jak bych čekal. Nenáročná příjemná jednorázovka, na kterou člověk rychle zapomene. Čistě konzumní zboží, asi jako Vieweghovy romány. Jen nutno podotknout, že nebýt Donutila, mohla to být docela nuda. Film funguje i jako dobrá reklama na BMW. Milovníci této značky jistě ocení. 60% Podobný film: Muži v naději (01.04.2012)

Překvapivě vtipná a dobře napsaná i obsazená komedie z prostředí "tvrdé reality" dnešní zprofanované společnosti. Donutil mě pákrát Donutil se křečovitě zasmát..ne vážně..pobavila jsem se. Konečně zase s lehkostí nadnesená pozitivní vlaštovka mezi obvyklou sračkoidní brakovou produkcí v českých prdelovicích po tzv. revoluci. (04.09.2012)

Je dost možné, že výsledná podoba filmu mohla vypadat jinak, respektive nemuselo se jednat o film, který tak okatě sklouzne k (hořké) komedii. Jenže to už se nedozvím, a tak beru za vděk tuhle výslednou verzi rozehrávající příběh tří sourozenců, kteří v mládí měli k sobě mnohem blíže, ale postupně jejich vztahy ochladly a dost se na tom podepsalo jejich rozdílné sociální postavení. Když nejmladší Bruno onemocní nevyléčitelnou chorobou, je třeba za jeho životem udělat parádní tečku, o kterou se ve velkém stylu postará nejstarší bratr Cyril, kterého neopakovatelným způsobem ztvárnil Miroslav Donutil. On nám, přes svoji velmi arogantní postavu státního zástupce, názorně předvede, jak chutná moc a co si při svém postavení může dovolit, a že si toho ve filmu dovolí opravdu hodně. Vypraví se se svými dvěma mladšími sourozenci na tradiční týdenní pobyt do Tater v pětihvězdičkovém hotelu a při té příležitosti neváhá na cestu koupit svému umírajícímu bráškovi jeho oblíbenou prostitutku z netu, ale všechno se za peníze přece jen koupit nedá. Všechny herecké výkony se mně líbily, ale do role štětky bych si představoval přece jen žhavější herečku, než je Slovenka Táňa Pauhofová. Ženy vůbec byly tentokrát v nevýhodě a muži ve značné přesile. A je to i vidět na postavě Anety, kterou zahrála Vanda Hybnerová, a připadalo mně, že ani moc neměla co hrát. Herecky opět exhiboval Jan Budař, jak je jeho dobrým zvykem, svého zhrzeného pasáka si náležitě užíval a nešetřil vulgárními hláškami, ale tentokrát na to nebyl sám, protože ve dvojici ho doplnil Filip Čapka, který naprosto autenticky ztvárnil natvrdlého fotbalistu. Film nekončí nijak přehnaně optimisticky, ale závěrečná scéna na pohřbu je snad nejvážnější scénou, z jinak velmi odvázaného filmu, jehož scénář má na svědomí Michal Viewegh. Je to film úsměvný, divný, tragikomický, hořký a zajímavě pojatý, ale nemusí sednout každému. 60% (19.02.2011)

Tak jsem včera večer zjistil, že máme s M. Donutilem min. jednu společnou věc....SKROMNOST. Taky se (v drtivém počtu případů) spokojím s tím NEJlepším. Tím sice tento snímek Tomáše Bařiny na motivy knihy M. Viewegha není (určité pasáže ve scénáři a dialogy „jdou mimo“), nicméně příjemnou oddechovkou, při které se divák (překvapivě) nejen pobaví, ale v dosti momentech i souhlasně pokývne hlavou, rozhodně ANO! A nenechte se mýlit, pod tou silnou slupkou zaobalenou a schovávající se za řádnou špetkou ironie, nadsázky, nadhledu, sarkasmu, absurdity... se skrývá pravda. Tohle je také skutečný život, (alespoň jedna z jeho mnoha podob), byť se to mnohým nemusí pozdávat a především zajídat. Troufám si tvrdit jedno:tento snímek rozhodně není pro současné teanegery (důkazem budiž zdejší hodnocení, kde se opět projevil „stádový efekt v plné kráse a síle“), ale pro odrostlejší publikum, které má již něco v tom svém životě za sebou a nebojí se při snímku přemýšlet. Závěrem musím konstatovat jediné: jak se mi v posledních letech silně zajídá osoba jménem M. Donutil, kdy mám neodbytný pocit, že dotyčného není pouze plná Tv (popř. rádio), ale straší mě představa, že jednoho dne vlezu doma na WC vykonat potřebu a na míse bude trůnit Mirek připraven vytasit se s historkou „do placu“, tak musím zároveň (sám sobě) přiznat jedno. S postavou bezkrupulentního, životem otřískaného a naučeného Cyrila si nemohl poradit lépe. Nesouhlasím s výtkami typu: „M. Donutil opět hraje M. Donutila“. Naopak, dotyčný předvádí (překvapivě) vyzrálý , naprosto přirozený herecký výkon (projev). Spokojenost (v mém případě) panuje také jak s M. Vladykou, tak především s Janem Budařem a koneckonců výraznějších námitek nemám ani proti ženskému osazenstvu v podobě V. Hybnerové a T. Pauhofové. Nemůžu si pomoct, ale slovo, které se mi první vybaví ve spojitosti s tímto snímkem je PŘIROZENOST a nikoliv VYUMĚLKOVANOST, což musím přiznat, mě (zvlášť po zdejším hodnocení a komentářích v jejichž světle jsem shlédnutí snímku dlooouho odkládal), notně překvapilo (nutno dodat, že veskrze pozitivně). Nevím, do jaké míry se v mém hodnocení promítla skutečnost, že jsem se právě vrátil z dovolené jako hl. hrdinové (Vysokých Tater, byť letní), ale já dávám (a rád) 4* a zároveň apeluju na všechny ty z vás, kteří se tohoto snímku (ve světle zdejších skutečností) „bojí“, klidně mu šanci dejte. Je pouze potřeba jedna taková „maličkost“ , brát snímek s NADHLEDEM. Zajímavý (naprosto výstižný) komentář: uživ. novoten (08.09.2011)

Román pro muže aneb Levná čokoláda z Lidlu, provenience: Vyrobeno v EU. Zamlsá si na ní úplně každý díky cenové dostupnosti, pokud tedy mlsáte hnědej a nezdravej cukr. Pokud ne, jistě si uděláte radost třeba 80% kvalitní hořkou čokoládou, která vám nezpůsobí obezitu třetího stupně, ani na vás nesešle cukrovku (teda, řídíte-li se střídmostí ve stravování). Já vím, neměl jsem lézt do tohoto příslovečného filmového Lidlu a nakupovat tu laciné šmejdy, ale stalo se. Hvězdička za..... za co vlastně? Ach ano, za Táňu. (09.01.2015)