22 výstrelov

Docela slabota, tento mafiánský snímek by si rozhodně zasloužil větší příběhovou prokreslenost. Místo dobře napsaného scénáře v první půli jen poslepované, předvídatelné a odtažité scény s minimálním vtažením do děje, které ještě umocňuje absolutně nezvládnutá a zmatená stříhací část v akcích. Psychologie postav se tu opět buduje podle už tolikrát okopírované šablony. Na druhé straně mínce se zase skrývá jedna z těch lepších rolí Rena za posledních pár let, větší pocit nudy jsem tu nepociťoval a hudba není násilně do filmu vložena. 50% (22.06.2010)

Stáří? Senilita? Podle odezvy řady uživatelů nejspíše postihly Jeana Rena a projevily se tím, že vzal roli v (přinejlepším) tuctovém filmu, natočeném kameramanem s Parkinsonovou chorobou. V tom případě ale stáří a senilita postihly i mě - 22 výstřelů mě totiž bavilo a té "chvějící se ruky" kameramanovy jsem si vlastně ani nevšiml a došlo mi to až teď při čtení komentů plných výrazů jako "nasralo mě to", "v prdeli" a dalších milých a citlivých slůvek. :-P No, asi mám delší vedení. A proč mě to bavilo? Inu, dost možná nehledám v úplně každém filmu NĚCO, co prostě ani v každém filmu být nemůže, takže si pak (i když ne vždy, pochopitelně) dokážu více užít i tuctový, banální a klišovitý příběh, pokud nepřekypuje donebevolajícíma blbostma. A Reno je prostě... Reno. On už jiný nebude - ale ve srovnání se Stallonem má Reno v zásobě asi o 5 mimických výrazů víc! Kdo z vás to má! :-P Btw. Bylo zvláštní vidět Kada Merada během 3 dnů ve dvou tak různých filmech, jako jsou Mikulášovy patálie a 22 výstřelů. (25.10.2012)

Poctivá francouzská kriminálka se nekoná. Tedy koná, ale není to taková jízda, jakou by si divák přál. Starý vlk Jean Reno už není tak pohyblivý jako dřív, takže ho scénáristé nejprve nechali provrtat 22 kulkami (tohle by nepřežil ani Arnie nebo Sly), aby se darebové dozvěděli, že do velkého mafiána na odpočinku se střílet nemá. Pomstu Jeanovi tvůrci naordinovali „poklidnou“, ač místy to chutné je, to uznávám. Ale velmi často jen o tom, že Reno někam vejde, plácne pár zbytečných vět a zmáčkne spoušť. Stopáž je dlouhá, dialogy o rodinných hodnotách chci poslouchat v jiném žánru, flashbacky se daly řešit lépe a napětí si také představuju jinak. A hrdinovi (který mimochodem odkrouhl kde koho a jel v několika nelegálních kšeftech a já mu mám fandit?) protivníci jsou jen bezejmenné natvrdlé figurky. Škoda.. (19.12.2015)

Jděte už s tou třaslavou kamerou doprdele !!! Já myslel, že se třese jenom za oceánem, ale protože francouzi se tematicky a filmově zřejmě vyčerpali někde v 80.letech minulýho století, tak teď jen slepě kopírujou americký trendy. Tohle překročilo veškerou třaslavou mez ! Moje hlava není žádný jojo, vy debilové kameramanský. Jestli někdy půjdu kolem místa, kde se bude natáčet film a nějakej pitomeček tam bude třást s kamerou, vlítnu tam a zatřesu s ním takovým způsobem, že mu upadnou koule. Tohle mě nasralo tak moc, že mě už nic dalšího na týhle roztřesený pohádce o chlapovi s koňskýma očima, co by přežil snad i výbuch atomový bomby ve svý prdeli nezajímá. (16.09.2010)

K hercům, kteří se rozhodnou usednout na režisérské křeslo a jedná se o jejich debuty, které nejsou ani příliš známé, zaujímám tři postoje. 1.) Jsem zvědava, jaké jejich dílo bude. 2.) Jsem na rozpacích a v obavách. 3.) Zkrátka jim věřím, vím, že mě nezklamou, a že od nich dostanu snímek, jaký jsem dle jejich osobnosti a daného tématu očekávala. Richarda Berryho jsem prvně poznala v genialitě Drž hubu, kde se snažil polapit vychytralého Jeana Rena. Když jsem zjistila, že 22 výstřelů režíruje on, zaplavil mne pocit klidu, že tato "mafie po Francouzsku" bude vydařenou, krutou a ponurou cestou do podsvětí, a to už jen proto, že drsného mafiána ztvární Jean Reno v roli, která mu sedí nejlépe. A to i navzdory tomu, že jsem pana Berryho viděla zatím jen ve dvou rolích převážně humorného charakteru. Mé dojmy byly více než správné. Film se mi moc líbil. Skvělý, správně gangsterský scénář, těžknoucí vzduch prosycený vystříleným olovem a pachem krve, temná atmosféra a velmi působivé barevné ladění celého snímku, ve kterém jakoby se odrážela všechna ta špína, chladný beton, zamračená obloha, prolitá krev, zrada, touha po pomstě a utrpení. Pokud by měl někde existovat jeden z těch nejlepších filmových mafiánů, přeju si, aby byl jako Charly Matteï. (01.02.2012)