Reklama

Reklama

„Svoboda je vždy svobodou jinak smýšlejícího.“ Rosa Luxemburgová (*5. 3. 1871 – †15. 1. 1919) byla významná představitelka evropského socialistického hnutí a politička, která radikálně vystupovala proti válečnému konfliktu v Evropě. Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa. Von Trotta nahlíží na Rosu Luxemburgovou skrze její neobyčejně odhodlaný boj za myšlenkové ideály, ale zároveň ji zobrazuje v intimním prostoru přátelských a milostných vztahů či vnitřních dialogů, které odrážejí pochybnosti a strach. Mnohovrstevnatý životopisný portrét byl uveden v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes v roce 1986 a Barbara Sukowa zde byla oceněna za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek vznikl ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a natáčel se v řadě českých lokací a za účasti českých herců. Ve snímku proto můžeme rozpoznat interiér Obecního domu v Praze, ve vedlejších rolích účinkují Raoul Schránil, Míla Myslíková či Oldřich Vlach. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (21)

asLoeReed 

všetky recenzie používateľa

Komplikovaná struktura a osobně zřejmě velmi do postavy vžitá Barbara Sukowa; docela poctivá práce, odvážná politická intence tvůrkyně (a ráznost, s jakou diváka nutí s revolucionářsky naladěnou aktivistkou prvních dvou desetiletí minulého století soucítit: nechává ji psát dopisy, číst své názory a závěrečných několik minut s černým plátnem a emočně napjatou hudbou má být místem, kde pro samé slzy nad smrtí (zavražděním) hrdinky člověk nebude schopen vstát ze sedačky - žel, zřejmě to nikterak nezafungovalo; a v tom je hlavní "prohra" snímku). ()

bohemia_regent 

všetky recenzie používateľa

První polovina se odehrála ve stylu nezáživné akademické nudy historických filmů Otakara Vávry ze 70. a 80. let. Druhá hodina přinesla výrazné zlepšení, ale na víc než slabší tři hvězdičky to není. -------- Film se promítal v českých a slovenských kinech pod oficiálním distribučním názvem Rosa Luxemburgová. V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1985. ()

Reklama

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Západní film si mohl vypůjčit československé herce neboť bylo natáčeno o socialistické političce. Kdyby tak Rosa věděla, na kolik budou nejen její ideály zneužity. Vše co bylo prováděno jí nakonec komunisté dělali jiným. A to přesto, že Rosa Luxemburg volala po sociální spravedlnosti a vládě dělníků. Film není natočen špatně, dokonce i Barbara Sukowa zahrála svou představitelku velmi dobře, přesto filmu něco chybí. Těžko soudit co přesně. Ve velkém časovém rámci se tvůrci snaží zachytit důležité okamžiky jejího života na pozadí toho soukromého, ale přeci jen i dvě hodiny jsou asi trochu málo na pochopení. Sledujeme obrazy jejího každodenního života v rychlém sledu za sebou. Chybí tomu lepší vykreslení dobové atmosféry, což jednáním u stolu nebo vykřikování hesel na demonstracích nepomůže. Chybí tomu pocit ztotožnění se s postavou, možnost vcítit se do ní nebo větší působení osobnosti na diváka, aby lépe dokázal chápat, jak se asi cítila a co prožívala. Jeden příklad za všechny. Když je Rosa držena ve vězení tři týdny neoprávněně, sledujeme už jen její návštěvu u ředitele, který jí vysekne obdiv za trpělivost a teprve po její "audienci" je propuštěna. Proč čekala tři týdny? Jak obecně prožívala vězení? Vždyť v něm strávila nemálo let. Byla opravdu tak odvážná a snášela to dobře nebo jen tvrdá před ostatními... ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Vzestup a pád evropského socialistického hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století symbolizuje – alespoň v tom nejrširším obecném povědomí – kontroverzní osobnost Rosy Luxemburgové. I ona – podobně jako např. Friedrich Engels – pocházela z dobře situované rodiny, navíc židovské. Byla vzdělaná (získala doktorát na Curyšské univerzitě), emancipovaná, odhodlaná. Znalost marxistické literatury ji přivedla k socialistům – a později i na tribuny, odkud promlouvala k masám. Někde tady se zrodil mýtus jménem Rudá Rosa nebo také Krvavá Rosa (což je ovšem paradoxní). Výpravný koprodukční film Margarethe von Trotta sleduje životní oblouk této "první dámy evropského socialistického hnutí" v důmyslně propojených flashbacích, během nichž je Rosa Luxemburgová zachycena nejen jako neúnavná bojovnice za lepší zítřky, ale také jako milovaná a milující bytost, žena, která za své nekompromisní postoje zaplatila vším – neuskutečněným mateřstvím (které si tolik přála), zdravím (během svého života byla několikrát vězněna) a nakonec i životem. Filmu nepochybně prospěla skutečnost, že se na jeho vzniku podíleli tvůrci ze západního Německa, jejich pohled na tragický osud Rosy Luxemburgové není poznamenán tendenčním (nekritickým) obdivem, v lecčems je ale příliš akademický a málo výrazný. Barbara Sukowa, oceněná tehdy za svůj herecký výkon v Cannes, vytvořila ovšem strhující portrét ženy, jejíž přesvědčení ji vynáší nahoru a zároveň vtahuje do světa plného nejistoty a nebezpečí. Škoda, že výsledný dojem poněkud kazí nepříliš zdařilý dabing České televize, která film loni vůbec poprvé uvedla. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (3)

  • Asistentem režie za českou stranu byl také Milan Šteindler, v závěrečných titulkách uveden s chybou jako Šteinadler. (Ganglion)
  • Točilo se i v zahradní restauraci pivovaru U Fleků, konkrétně politický mítink v čase 0:53:00. (Ganglion)
  • V čase 15:47 při příjezdu vlaku, točeném na pražském hlavní nádraží, lze v odrazu na okně zahlédnout zvukařův mikrofon na tyči. (Ganglion)

Reklama

Reklama