Pomocník

Ťažko ohodnotiť starší, menej známy slovenský film. Možno som ho podcenil, ale myslím že filmy takéhoto typu už dávno vyšli z môdy. Možno pred 15 až 20 rokmi to bolo výborné, cenené dielo. Film má slabší, nerozvinutý a dosť nudný dej, herci sú už lepší aj keď hrajú ako v nejakej inscenácii alebo divadle. Kamera, strih a hudba je určite podpriemerná. Myšlienku to má možno dobrú, ale to nestačí. Spomedzi slovenských filmov je to na 4*, ale celkovo je to ledva priemer. 46%. (05.08.2007)

Knižnú predlohu Ladislava Balleka, s rovnomenným titulom a podtitulom Kniha o Palánku, považujem za najlepší slovenský normalizačný román z rokov 1969 -1989. Zaujímavý témou - povojnovým životom na národnostne zmiešanom území južného Slovenska, ktoré prešlo turbulentnými časmi za vojny, kedy prináležalo Maďarsku a rovnako po vojne, kedy bolo územie prinavrátené Česko-Slovensku, a v dôsledku opatrení založených Košickým vládnym programom (apríl 1945) bolo postihnuté masívnym odsunom časti Maďarov (kolaborantov a zradcov) zo Slovenska. Zaujímavý aj spracovaním, Zaujímavý obsahom (psychologickým rozborom fyzicky silného a hlučného paholka, ktorý sa vďaka svojej sile a náture postupne derie k moci) i rozsahom. A interesantný je i film, s uhrančivým Gáborom Konczom v úlohe mäsiarovho pomocníka (po maďarsky sa tak volá aj film: A hentessegéd/mäsiarov asistent). Na juh Slovenska, do žírnych a šírych rovín, oplývajúcich plodmi zeme, omamnou vôňou agátov a pikantnými klobásami z dobre živených prasníc, prichádza bývalý partizán, v civile mäsiar, ktorému na Liptove vypálili mäsiareň. Od miestneho činovníka (utlmený herecký prejav Ivana Mistríka) dostáva zachovalé mäsiarstvo v strede obce. No spolu s ním "zdedí" i pomocníka. Ten má v sebe mimoriadne živelnú, rebelskú a neskrotnú povahu. Odmieta sa podriaďovať pravidlám, miluje kadejaké kšefty, pašovania a podvody. Postupne preberá opraty nielen mäsiarskeho kšeftu ale i rodiny. Popri ústrednej téme je skvele vyobrazená dekadentná atmosféra baviacich sa na potápajúcej sa lodi. Majú podobu miestnych zhýralých celebrít, bývalých grófov a zemepánov, ktorí akoby tušili príchod neblahých boľševických časov. Poznámka: Román i film boli základnou námetovou predlohou pre celosvetovo najlepší román: Rivers of Babylon od Petra Pišťanka. (17.04.2021)

Československo-maďarský film situovaný do malého městečka Palank na jihu Slovenska v létě roku 1945, kam přichází bývalý odbojář, povoláním řezník Štefan Riečan (E. Romančík) se svou ženou a dcerou, aby zde převzal po odsunutém původním maďarském majiteli řeznictví. Spolu s výnosným obchodem zdědil i řeznického pomocníka, fyzicky zdatného, sebevědomého a morálně ne zrovna čistého Volenta Lančariče. Povahy obou hlavních mužských postav jsou vskutku diametrálně odlišné, zatímco usedlý Riečan je poctivý, slušný a hrdý člověk, protřelý a volnomyšlenkářský Volent v podání skvělého a urostlého Maďarského herece G. Koncza, bývalého boxera, jenž s oblibou prodává zboží na černo a celkově žije na hraně zákona. V brzké době získá díky všestranně nadanému a podnikavému pomocníkovi Riečanova rodina mimořádné bohatství, které řeznickému mistrovi však štěstí nepřinese. Neštěstí, zmar a nakonec i rozpad rodiny však nelze v prvé řadě přičítat Volentovým kontroverzním podnikatelským schopnostem, nýbrž zejména jeho atraktivní ženě (I. Pécsi), u níž se záhy po lehce nabytém bohatství projeví nechutné panské manýry a odkryje tak svůj pravý zkažený charakter. Ze známých herců se ve vedlejších rolích objevila M. Sládečková (?) v roli nevýrazné Riečanovi dcery Evy, J. Satinský coby chlípný advokát, H. Gregorová v malé roli Volentovy milenky a M. Kiš jakožto bláznivý místní občan. Snímek režiséra s netradičním jménem Zoro(slava) Záhona, původem z Piešťan, barvitě, poutavě a působivě líčí vývoj a změnu chování stále více dominantní Riečanovi manželky, vztah mezi mistrem a jeho neukázněným pomocníkem a také náladu a životní styl v poválečném Slovensku na maloměstě. (28.04.2017)

„Pane bože, prečo ja nie som zlý,“ ptá se sám sebe řezník Štefan Riečan. Tento starý poctivec jako by se narodil do špatné doby. Zatímco většina lidí z jeho okolí (včetně jeho ženy a dcery) uvažuje stylem „život je ťažký, lebo je jen jeden,“ on má tendenci se držet zpátky. „Čo vieš, čo bude zajtra,“ připomíná své ženě. Ta ale jako by ho nechtěla vůbec poslouchat. Jestli mě v něčem tento film docela dostal, tak v tom, jak na postavě Riečanovy ženy poměrně drsně demonstruje, co s člověkem může udělat vidina peněž a bohatství. Stačí jen porovnat první a poslední záběry, v nichž se tato postava vyskytuje. V prvním záběru je to prostá a skromná žena, v těch posledních už jen „kopa ľudského odpadu“. Moc jsem nepobral postavu Riečanovy dcery. Ta si zjevně bere dost příklad ze své matky, ale přesto moc nechápu tu scénu z konce filmu, když se spustí s pomocníkem Volentom. Nějak mi nepřišlo, že by na to dával film moc srozumitelnou odpověď. Votent Lančaričan je vůbec zvláštní postavička. Od začátku působí jako jakýsi Mefistofeles, který se svými řečmi („Keď nebudeme kšeftovať, nepôjde nám obchod“… „Majster by ste obchodník, vy nemôžete uvažovať ako dajaký slušný človek“) snaží přimět Štefana Riečana, aby se vzdal svých morálních zábran. Taky se jej snaží přesvědčit o své nepostradatelnosti („Kto sa tu chce udržať, potrebuje pomocníka“). Na druhou stranu v porovnaní s Riečanovou ženou si stále udržuje vůči svému mistrovi jistý respekt. V tomto směru určitě není nejnegativnější postavou filmu. Pokud jde o celkový dojem z filmu, mám asi trošku připomínky k celkovému vyznění filmu. Nechci úplně polemizovat s tím, že poválečné poměry asi vskutku byly poměrně drsné (pokud jde o přístup k morálce). Na druhou stranu nevím, zda úplně souhlasím se slovy, které jako by trošku charakterizovaly, čeho je divák po většinu filmu svědkem. „Milé dámy, vy ste vyhrali obe svetové váľky a čo sa stalo s chlapom, no čo.. je to obyčajný sralo bez vlastnia vôle a energie...“ Nic na tomto vyznění nezmění ani úplný (jinak dost useknutý) konec filmu, i když si ho lze asi vykládat různě. Což se mi ale právě moc nelíbilo. (13.08.2018)

Podle novely L. Balleka natočila slovensko-maďarská koprodukce působivý film s výborným E. Romančíkem v hlavní roli řezníka Riečana, který jako zasloužilý odbojář dostal po válce řeznictví kdesi na jihu Slovenska v maďarsko-slovenském městečku. Přes varování předsedy MNV si ponechal jako pomocníka vykutáleného Maďara Lančariče. A pak se začal odvíjet příběh poctivého a skromného muže a podvodníka, který bohatl na černém trhu, pašováním a nakonec i chovem prasat na tajném odlehlém místě. A ohromně rychle došlo k proměně řezníkovy ženy i dcery na měšťácké paničky, pro něž majetek a peníze byly nade všechnu poctivost a čest. Zvláště matinka podlehla "kouzlu" pomocníka, který uměl vydělávat ohromné peníze, dopomohl jim k přepychové vile a významnému postavení v rámci městské honorace - a starý Riečan se na to jen bezmocně díval se zděšením, kam tohle povede. Když zjistil, že si Lančarič mohl podplatit i právníky a soud, odchází z města, sám a bez rodiny... Člověk po letech s hrůzou zjišťuje, že to, co tento film v roce 1982 pranýřoval, se stane za pár let obvyklou normou chování mnohých našich občanů, kteří budou obdivováni za své schopnosti. Do pěti hvězdiček tomuto filmu chybí jen asi to, že jeho otisk mezi podobnými filmy v mé mysli natrvalo nezůstane. (19.08.2014)