Frankenstein Created Woman

Ten příběh je takový celkem prapodivný, ale dá se celkem skousnout, protože ta první část je skutečně docela dobře dramatická a vy tak nějak tušíte rozvržení sil. Frankenstein to pak celé postaví na hlavu, ale je jen prvkem, který dramatický děj oživuje novým způsobem, aby nakonec mohlo dojít na to, co čekáte – na pomstu a srovnání účtů. Jelikož je tohle téma, které mě baví, užil jsem si i tenhle snímek. (10.02.2016)

,,Jaký otec, takový syn. Syn vraha!" Drama, využívající myšlenek naturalistů o dědičnosti, se točí opět okolo otázek života a smrti. Respektive zemře-li fyzické tělo, avšak duše nikoliv, je možné ji uchovat a vložit do těla jiného? Jako vždy skvělý Cushing v roli barona, poněkud potrhlý Walters v roli lékaře pomocníka a krásná Denbergová v roli...v několika rolích. Horor na posledním místě, sci-fi drama rozhodně. Fisher je jistou zárukou kvality, logicky ani zde nezklamal. Chybí sice otevřené gore, což je nejen v případě gilotiny škoda, ale snímek své kouzlo má. Jinak do těla dívky nechce baron umístit mozek popraveného, ale duši...tudíž autor zdejšího obsahu se mýlí. Nefanoušci Hammeru možná tak nadšeni nebudou. (18.10.2017)

Hammer. Barevnější, krvavější, krutější... zábavnější? Těžko soudit. Poslední půlhodinka bohatě vynahradila předchozí hodinu, která se spíše než hororu (resp. sci-fi) podobala průměrnému melodramatu, ale propracovanějším předchozím dílům série se v ledasčem nevyrovná. Scenáristicky je příběh poněkud plytký, má nekonečnou expozici i příliš nelogické díry v ději, jenže: je to hammerovský spektákl. A tak se vše točí okolo zdálky viditelného popraviště s gilotinou, Peter Cushing už ve Frankensteinovi představuje starší verzi pozdějšího doktora House, krev cáká a dočkáme se i náznaku nahoty (jenom náznaku, ale i to se cení). Proti předchozímu dílu notně přibylo atmosféry, kulisy jsou vymazlené a vraždící stvůra s tváří anděla okouzlující. Terence Fischer i slabší příběh drží pevně v rukou, a proto si film něco přes 70 % určitě zaslouží. Snad je jen škoda, že baron samotný stojí v pozadí a je spíše hybatelem (stvořitelem?) děje než hlavním aktérem. A pobavilo mě, když jsem celou dobu dumal, koho mi jeden z třech mladých floutků připomíná, a titulky prozradily, že jde o Dereka Fowldse alias Bernarda z Jistě, pane ministře. Tady ale dopadl podstatně hůř. (15.10.2014)

Vydařenější než The Evil of Frankenstein, to je nejspíš způsobeno tím, že se režie ujal opět Terence Fisher. Nápad s transplantací mužského mozku do ženského těla, a tím vytvoření rozdvojené osobnosti, je docela zajímavý. Místama je to možná až přehnaně sci-fi. Některé Frankensteinovy přístroje vypadají až příliš neskutečně. Samotný Victor v podání opět skvělého Cushinga tentokrát působí pouze jako vědec, nikoliv zločinec. Jedinou připomínkou na výbuch v The Evil of Fr., který zaručeně nemohl přežít, jsou popálené ruce, které mu znemožňují pracovat. (30.07.2008)

Opět jiné a opět výborné pokračování. Zatímco třetí díl by mohl být dalším pokračováním Universalovské série, čtverka sází na něco jiného. Je to něco mezi sci-fi (spousta skvělých vynálezů včetně hibernační komory) s přenášením duše a temnou mordýřskou love story. Frankenstein zde stojí spíše na pozadí a v popředí je příběh úplně jiných lidí, ale vůbec to nevadí, protože příběh je to výborný. O to více zamrzí finální vyvražďovačka, kde z vražd bohužel stále nic nevidíme. I tak vynikají díl hammerovské série a horor roku 1967. (02.01.2014)