Zkouška

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti. (20.06.2013)

5.7.2010 ~ 80 minut, 8 kandidátů, 1 odpověď a žádné otázky, co je to? Zkouška. Pro mě i tak trochu trpělivosti. ~ Osm účastníků výběrového řízení ve velké a mocné společnosti je uvrhnuto pospolu do sterilní uzavřené místnosti. Je jim vysvětleno co lze a co nelze a jsou ponecháni osmdesáti minutám řešení jedné jediné otázky. Ta leží před nimi. Vše vypadá jednoduše, tak o čem ten film vlastně je? ~ Nečekaně, je ohledání otázky, nikoliv pouze odpovědi. Před každým z účastníků leží papír s pořadovým číslem kandidáta. Na papíru ale není napsáno nic .Aby tak někdo byl schopen odpovědět na otázku, musí se nejdříve nalézt ta otázka. Během filmu se tak nedostaneme nikam jinam z místnosti a pouze sledujeme chování lidí. Jejich reakce na druhé, pokusy o spolupráci či osobní zisk, to, čím doopravdy jsou. Výběrové řízení tak vypadá spíše jako hra. ~ Bohužel výše popsané je také negativem filmu. Pokud film nechce aspirovat na nejnudnější výtvor historie, je jasné, že se něco dít musí a děj gradovat a to jakkoliv. A také je jasné, že když zavřete do místnosti 8 lidí, budou nějak reagovat a utopistická pomoc jeden druhému to zrovna nebude. Film má tak poměrně málo překvapivých momentů a je dlouhý. Na to, že se vše odehrává pouze v jedné místnosti a vše stojí a padá na nápadu a dialozích, je to vskutku dost dlouhé. A protože je předem jasné, že výsledek bude až na konci filmu, tak jsem se už někdy v polovině přistihl, že mě ani moc nezajímá samotné pátrání po otázce a stavy a životní osudy oněch kandidátů, jako to, kdy už bude konec a co o jde. Aneb nedokázalo to udržet moji pozornost natolik, aby mě "pozadí" příběhu nějak nepřestalo zajímat. Jde dozajista o zajímavý a levný nápad, co se rozpočtu týče, ale přirovnal bych to tak trochu ke kostce bez morbidních smrtí. Uzavřený počet lidí v uzavřené místnosti, pachtící se za jediným cílem. (24.03.2013)

Na filmy s podobným námětem se vždy velmi těším a málokdy mě vyloženě zklamou, neboť alespoň část stopáže dokáže zajímavé téma využít snad každý z nich. Nejinak tomu bylo u Examu, první půlhodinku jsem se vyloženě bavil - postavy se chovaly, tak jak bych se v podobné situaci asi choval i já, jejich nápady měly hlavu a patu. Pak se to však zlomilo a film se vydal po strašně vykonstruované cestičce, jen proto aby měl blíže k thrilleru než k zábavnému dramatu. Geniální thriller s propracovanou psychologií postav? Možná tak prvních 30 minut, dál ani omylem. (12.06.2010)

Když spojíte námět vycházející z výborné španělské Metody, skupinku zdánlivě kultivovaně vypadajících lidí, o nichž však vůbec nic nevíme a která se stejně tak dobře mohla o něco dříve ocitnout ve výtahu v hororu Devil, "barevná" krycí jména hlavních postav odvozená z Gaunerů a hudbu podobně laděnou té z Telefonní budky, vyjde Vám značně tísnivý minimalistický (psycho)thriller odehrávající se mezi čtyřmi stěnami, s bravurně vystavěnou atmosférou, důmyslně propracovaným scénářem a příběhem, který je nebývale smysluplný a logický. Vše do sebe zapadá, následující akce potvrzuje předchozí a předchozí nevyvrací následující. V celém snímku jsem snad nenašla jediné slabé místo, ani nenastal okamžik nepochopení, nebo dojem, že věci do sebe nezapadají, jsou zmatené či nepravděpodobné. Závěr není sice nijak šokující, ale příjemně překvapivý a tím tak jen potvrzuje to, že tato Exam nehrála vůbec na prvoplánovost, kde spousta diváků jistě očekává nějaký zdrcující konečný zvrat či mrazivou pointu, nýbrž přirozeně navazuje na celý předchozí děj a logicky tak potvrzuje vše, co se v něm událo. (09.03.2013)

Díky díky, ale nahlédnutí do psychologie postav si představuji trochu jinak, možná trochu více neotřepeně. Tady se to ovšem nezadařilo. Klasická skupinka, jejíž výběr byl předem promyšlen, vykazuje klasické rysy, od drsňáka, přes intelektuálku, po neohroženého, taky tu máme vojáka, slečnu, co moc spěchá, a můžeme pokračovat až k solidární blondýně. Vše v hezkém multikulti vydání. Tahle parta hic vykazovala, spolu s námětem, ty nejlepší aspiraci na to uspět. Ovšem, pak se tady někde v té honbě za vysněným místem stala trochu chyba ve scénáři a vítej na světě thrillere, na který všichni brzo zapomeneme. Škoda. A to podotýkám, že já čekala teda úplně jiné maso. (03.08.2011)