Ztracen ve vesmíru

Vizuálně dokonalá podívaná... Tak to asi určitě ne. Ale Hodně zajímavá věc, která před diváka pokládá spousty otázek zabalených v mezinárodní kosmické stanici a napsaných na těle hlavního hrdiny. A pokud je divák všechny přijme, pak nastává vizuálně dokonalá padívaná, ale v jeho hlavě. A jelikož tenhle film pokládá opravdu velikou spoustu otázek, aktivní neuronové synapse při přemýšlení vytvoří osobní galaxii každého znás. Za mě 65% (28.03.2013)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

no, první hodina je v podstatě rádoby filosofická nuda a následující patnáctiminutové finále nesoucí se ve stylu závěru Vesmírné odysey mě svým významem (stejně jako konec zmíněného Kubrickova díla) naprosto minulo.. z hlediska nějaké "zábavnosti" (o tu zde samozřejmě primárně nejde, proto ty uvozovky) jsou zkrátka i ty 3* moc, ale Love má v sobě prostě a jednoduše cosi magického a to mi zabraňuje poslat tento film nekompromisně do vod podprůměru.. v kontrastu s astronautovými pocity osamění a opuštěnosti tady totiž skvěle vyniká DeLongovo vizionářství spojené s šířením lásky a naděje.. celá to atmosférično je navíc výrazně umocňováno klasickými 'pocit monstróznosti vytvářejícími' zvukovými prvky hudby Angels & Airwaves a jelikož na tuhle hudební skupinu nedám dopustit (moje last.fm), méně než slabší 3* dát prostě nemůžu.. (24.06.2012)

Vstrebani tohoto snimku mi jeste chvili potrva a minimalne druhou polovinu budu muset dat znova. I tak mohu jiz ted prohlasit, ze se jedna o hodne pozoruhodny snimek. Jak zde mnozi poznamenali, jako by tvurce namichal Vesmirnou odyseu, Moon, Fontanu a kdo vi co jeste. V tomto pripade ovsem tak zajimave servirovano/kombinovano, ze mi vysledna smesice vlastne prisla az prekvapive originalni. O audiovizualnim a hereckem vykonu a naslednem divackem prozitku zde asi mluvit netreba. V dusledku mam mnohem vice otazek nez jsem dostal v zaveru filmu odpovedi. Neni pochyb o tom, ze ve Williamu Eubankovi drima pozoruhodny talent. Gunner Wright podal vynikajici vykon, hudba je rovnez luxusni. Asi to vsak neni film pro kazdeho... (03.02.2013)

Ztracen ve vesmíru je rozhodně působivé dílko - po audiovizuální stránce mu nemám co vytknout, po stránce herecké taky ne... Snad mohlo být více poutavé a méně uspávající (celý film jsem viděl asi až na čtvrtý pokus). V závěru jsem byl rád, že do sebe (téměř) všechno zapadlo a zmatek, ve který se během uplynulé hodiny děj proměnil, se nakonec ustálil. Hlavní myšlenka je dobrá (týká se originálního názvu snímku) a dovoluji si s ní souhlasit. Všechna ta srovnání s Kubrickem jsou vlastně hrozně nespravedlivá... Ale co dělat, když si o ně tvůrci tak okatě koledují, že? Tři a polovička. (07.10.2012)