Melancholia

║Rozpočet $7,4milióna║Tržby USA $3,030,848║Tržby Celosvetovo $18,044,073▐ Tržby za predaj DVD v USA $2,249,007 //počet predaných kusov 154,623║ herecky dobré ale celkovo vyznenie filmu ma nebralo, vydržal pri tom len 1hodinku /25%/ (08.03.2013)

Melancholická nuda o věčné nespokojenosti i touze "udělat si i tu největší katastrofu hezkou" (je jedno zda jde o svatbu nebo o konec světa) završená děsivým, intenzivním a zničujícím dvacetiminutovým finálním aktem, ze kterého se mi i ta kolena rozklepala. Tenhle totální konec se neodehrává na planetě Los Angeles či planetě Hollywood, možná i proto je tak zdrcující a působivý - ale hlavně jiný a osvěžující. Part Deux výrazně lepší, Justinina část mě i přes ukázkově extrémní svatební dusno nechytla. 70% (23.07.2011)

POZOR! Tento komentář je prudce entelygentňy a jeho čtení může mít spoustu vedlejších, nežádoucích účinků!! Například zmrd! Vidím, že než jsem opět dostal chuť potýrat se nějakým nesmírně sofistikovaným filmem, byla tu už nakydána hromada hnoje, a já se bez mučení přiznám, že některým zdejším autorům, kteří jsou prostě yntelechtuálně jinde, jednoduše nerozumím a pochybuju, že i oni sami sobě! Tím "yntelechtuálně jinde" jsem měl samozřejmě na müsli tam, kde je kdejaký pošahaný na(r)cistický nudil utáhne na špatně vařené nudli! "Drž hubu, vole!!", sugeruje mi teď mé artové já, "Je to přece Lars (!!!), tak se, kurva, zamysli, jak budeš před těmi esoterickými mudrlanty vypadat, když tu teď budeš ječet, že císař je nahý!" No nedbám a dokonce zjišťuji, že je mi úplně u prdele, když mnou teď bude pár mentálních mutantů pohrdat! Vím, co jsem viděl! Viděl jsem zcela exponovaný císařův anál! Nešlo to nevidět, když se přede mnou Jeho veličenstvo navíc vyzývavě předklánělo. A ač jsem se v tom hovně šťoural sebevíc a sebepozorněji, ten klíček ke studnici moudrosti a estetického vyjádření existenciálních jinotajů, který "pan režisér" spolkl, když heiloval na tiskovce, jsem prostě nenašel! Cítím se tolik duševně ochuzen!! No, vlastně, když se teď hluboce zamyslím nad předchozí větou, tak mi to navodilo docela melancholickou náladičku. Kurva, že by???!!! Je to TO ono???!!! Že bych i já začínal famózně šlapat hovna a pomalu se dral na hladinu pochopení syslu? Uf, tak ne, je to jen tím, že mi v posledních dnech zase začaly krvácet hemoroidy. Každopádně už je pomalu na čase, abych se přemoudřele vyjádřil i k dílu samotnému! Připomnělo mi to ten špatný vtip, jak se doktor ptá pacienta, co by dělal, kdyby mu zbývaly tři hodiny života.... "No, nejprve bych dvacet minut čuměl na patologické zvratky kýčovitého krajinkáře, poté bych na VHeSku natočil tak hodinu brutálně nudného svatebního videa a jako svůj Opus magnum bych nechal další hodinu plácat dvě šeredné pipiny pičoviny o nesmrtelnosti chrousta. No, a když by vyšel čas, teprve poté bych si šel pořádně zašukat!". Kdyby ty planety udělaly kataklyzmatické berany už tak v páté minutě, napálím tomu za pět jen proto, že bych nemusel další dvě hodiny s pěnou u huby zatínat zuby do chrániče a křečovitě si hrůzou svírat suspenzor. Nicméně je to přeci Lars(!!!), a tak nebudu hvězdami plýtvat. (14.11.2011)

Melancholia je určitě stravitelnější, než režisérův předchozí počin. V tomto případě se nebál ironie, vtipkování, ale samozřejmě ani tentokrát nechyběly pocity naprostého zoufalství a deprese. Vizuálnímu pohledu na konec světa se nedá nic vytknout, je jednoduše '' krásný '' a dlouhé scény beze slov s velice poutavou zvukovou stopou nenechají nikoho netknutým. Člověk se prostě při odchodu ze sálu musí ptát, na čem že to ten Trier frčí - 80%. (26.05.2011)

Lars von Trier jako už tradičně člení svůj film do kapitol a opět je v jeho rastru žena, respektive hned ženy dvě. Část první - Justine. Dokonalá a filmařsky velmi sofistikovaná dekonstrukce jednoho ze základních rituálů civilizace, tedy svatby, pod jejíž obřadností dříme krize té současné civilizace západní, vyprázdnění životů, krize rodiny, odcizení a prázdnota současného světa, umocněná nejen v tomto případě materiálním přebytkem. Trier se zde představuje jako brilantní vypravěč, stylisticky se drží některých zásad svého manifestu Dogma 95 - kamera snímaná z ruky, vztahový propletenec atd. Vynikajících scén je hned několik, klíčová pro pochopení významu zřejmě scéna s výměnou reprodukcí obrazů - pohnutý stav Justinu donutí v náhlém afektu zaměnit abstraktní modernisty za reprodukce temných středověkých apokalyptických vizí, zejména za obraz Lovci ve sněhu Pietera Brueghela staršího, kterýžto obraz je v ponuré animované úpravě k vidění i v samé expozici celého filmu. Čirá alegorie, stejně jako celý Trierův snímek. Výjev krutého boje člověka s přírodou, výjev života jako neustálého souboje se smrtí. Stejně tak další obraz V zemi peciválů, jasná alegorie odsuzující lenivý a nestřídmý život, tedy něco, co představují postavy Trierova snímku. Strnulost a dekadence životního stylu prezentované sociální vrstvy vůbec otevírá prostor pro zajímavé interpretace. Režisér pojímá prostor svého filmu jako neproniknutelně uzavřený, okolo zámeckého parku jsou vztyčeny neviditelné zdi (viz mostek, přes který se nedá přejet), okolní svět je vesměs jen mýtický (vesnice), zjevné je osazení do kontextu divadelního kusu, celá koncepce možná trochu připomíná Kafkův Zámek. Znepokojivý je obraz jamky č. 19, když je divák výslovně upozorňován na fakt, že v okolí zámku je vybudováno standardní 18ti jamkové hřiště. Trier znepokojuje, ale neodpovídá. ***** Pak ovšem přichází část druhá - Claire a já se coby divák propadám do nikam. Biblická metafora Armageddonu je až příliš prázdná a jestli mám Melancholii hodnotit jen coby čistě katastrofický film, pak je to to určitě nejméně působivé v daném žánru. *** Melancholie mi ovšem během sledování Trierova opusu mysl zaplavila...a dostavil se čistě intelektuální zážitek, tedy to, co jsem od filmu Larse von Triera očekával... (08.06.2011)