Melancholia

Nereálné? Haló, hrané filmy jsou vždycky reálné? :D

hated.jura: tak hlavně, že ses nám s tím svěřil. Máš to za sebou. Ještě někdo další?

niethustra: Tak to už se (neuvěřitelně moc) těším! :-)

niethustra: Já vás vidím.

stilgar1: Souhlas. Ostatně děkuji za námět k přemýšlení. Snad z toho vznikne i koment (který, ale to nikomu neříkej, vytře subjektivovi zrak ;-)).

niethustra: To určitě. Ostatně, mám pocit, že ten film (podobně jako mnohé jeho předchozí), jsou plné jízlivosti. Nemyslím si, že by se to s oním pocitem sympatií vylučovalo :-)

stilgar1: Na druhou stranu by to ve smyslu tebou naznačeného postupu negací bylo Trierovo vůči Hegelovi velice jízlivé gesto. Takový naruby převrácený optimismus eschatologie ducha ;-).

niethustra: Nu, Trier sám opakovaně vyjádřil jisté sympatie k německému romantismu a idealismu. Já ale hegelián rozhodně nejsem! :-D

No, Hegel tu opravdu chyběl... :-)

Iks: V jistém smyslu souhlasím (i když to samozřejmě z fyzikálního hlediska sám danou věc posoudit nedokážu. Jak jsem ale psal, můj odkaz se snažil vyvrátit pouze "první část příspěvku uživatele gojackill", nikoliv tu druhou. 
Přesto si myslím, že si pozorný divák mohl povšimnout, jak bylo postavami ve filmu nahlíženo na vědecké prognózy: nejprve důvěra, poté mírné pochybnosti, nakonec naprosté zděšení, které souviselo s poznáním (nyní již ale ne s poznáním oficiální vědy, ale poznáním konce existence). Tak trochu jsem tento proces rozvíjejících se vztahů některých jedinců k vědě chápal jako dvojí negaci :-)

stilgar1: Trier je má z prdele kliku :-) Hustý hustý hustý

Teď koukám, že ten článek byl publikován zcela ve stejný den, kdy měl film premiéru v Cannes (18. 5. 2011) :-D

gojackill: Mně přišlo hlavně zajímavé, že k tomuto "objevu" došlo vlastně ve stejné době, kdy měla Melancholia premiéru :-)

stilgar1: A do prdele :-) Přišlo mi to tak neprůstřelný. Díky za novou informaci, kterou jsem neznal. :-)

gojackill: K první části tvého posledního příspěvku (tedy k těm planetám poletujícím napříč vesmírem): http://newsinfo.nd.edu/news/21982-astronomer-bennetts-team-discovers-new-class-of-planets/ :-)

Dudek: Planety velikosti Uranu mají ustálenou dráhu v nějaké inerciální soustavě. Prostě jen tak nepoletují napříč vesmírem, galaxií, hvězdnou soustavou. To je spíše poznámka, která není zanedbatelná. Tyto tělesa jsou v rovnoměrném pohybu ustálena v nějaké podobě, na nějakém místě, obýhají v elipse (Keplerovi zákony), nikoliv náhodně. To s tím párkem měl být vtip, který se mi prostě nepodařil. Tímto žertem jsem chtěl naznačit jednu věc. Co by se stalo kdyby planeta velikosti Uranu byla nadohled a z naší pespektivy by byla větší než měsíc? Vliv gravitece by byl natolik silný, že by jsi to pocítil. Těď spíše střílet od boku, pužívám jen intuici bez hlubšího zkoumání: Myslím si, že by docházelo k přírodním katastrofám, v okamžiku, kdy by náš planeta Melancholia přitahovala, pocítil by jsi změnu v gravitačním působení, nejasné by bylo, jak by fungovali tvé životní funkce. A ten párek by byl táhnut k nebi vlivem gravitačního působení Melancholie. V okamžiku, kdy ve filmu sledují Melancholii, by to byla taková Apokalypsa, že bych se asi odhlásil z této diskuze, která mě tak zajímá.

Co znamená věta: "Tak by jsi na terase nedal párek......" ?

Subjektiv: Aha, asi jsem si to nepřečetl. Teď si uvědomuji, co tady píšeš. Trier vyhrál. Nafilmoval blbosti a fandové hledají (Nacházejí cože?) smyl, pravdy a diferenciální rovnice. Udělám jednu věc zeptám se na to skutečného astrofyzika (Petr Kulhánek doufám) a udělám ze sebe vola jenom abych měl potvrzené co dávno tuším. Kdyby nějaké těleso přitahovalo Zemi?! Tak by jsi na terase nedal párek......

Subjektiv: Dobrý vtip, netřeba však diferenciálních rovnic. Newtonův gravitační zákon prostě nesedí, přitom jde o přímou úměru. Jak tady padlo: tento film nepotřebuje vnitřní logiku. Možná, jen mi to přijde přespříliš zhýralé. Prostě nějakou středoškolskou knihu otevřít mohl.

Tak jsem nahodil pár diferenciálních rovnic a s pomocí numerické matematiky nalezl parametry dráhy Melancholie a Země tak, aby Melancholia nejdříve prolétla kolem, ale pak díky své gravitaci (vzpomeňte, je to planeta velká aspoň jako Uran) si Zemi přitáhla na svůj povrch. Uznávám, že jde o poměrně jemné vyladění, v němž se neobejdete bez působení Měsíce, ale jde to! Doufám, že to přinese trochu světla do vašeho sporu.

Mno.. Rekl bych, ze kazdy ma z toho filmu zazitek, jaky si zaslouzi. Pokud k tomu zazitku u nekoho patri prestrelky v diskuzi, budiz ;o) Kdyby se Melancholia libila vsem a vsichni by na ni nahlizeli stejne, bylo by po zabave. A ted pokracujte, cekam na dalsi vzajemna citovani.

honajz: Jo, přesně to jsem tvrdil, ty blbko.