Zvláštní vztahy

Bizarní je slyšet ve filmu dabovaného W. Bushe, ale jinak mě tenhle kvalitně zpracovaný a výborně zahraný biografický snímek příliš nenadchl. Vlatně se nejvíce věnuje tomu, jak Blair objevil svůj potenciál během krize v Kosovu v době, kdy byl Clinton politicky oslabený aférou s M. Levinskou. Nebudu psát: pozor spoiler!, protože tohle jsou všeobecně známá fakta. Problém filmu je ten, že v žádném tématu nejde dost do hloubky, a tak se zněj vyklubal "jen" smíchaný polotovar hraného dokumentu a biografického filmu. Za podívání ale rozhodně stojí. 60% = 3/5 (22.01.2011)

Tak jsem na to dneska přepnula náhodou, když už film běžel. I povídám manželovi. To je Quaid? Ten vypadá jako Clinton. A ono jo. No a jelikož ho mám ráda (tedy Quaida), tož jsem to nechala běžet. Maskéři odvedli opravdu dobrou práci, protože jsem neměla problém jednotlivé politiky identifikovat. Politika jako taková mě nebere, i když ji kouskem oka sleduju a kouskem ucha poslouchám. Stejně tomu bylo i s tímhle filmem, jako kulisa k práci na PC to docela šlo. (27.05.2012)

Paradoxne Bill Clinton pôsobí mierumilovnejšie a trochu sympatickejšie ako Dennis Quaid, čoho výsledkom je, že Quaidovi uveríme politickú úlohu viac, ako samotnému prezidentovi. Sheen a Davis potom jednoducho SÚ Blair a Hillary. Asi trochu zjednodušujúcejšia, ale na televízny film napínavá verzia udalostí ohľadom juhoslovanskej vojny. Záver ma vyslovene potešil, keďže mlčky reagoval na udalosti nasledujúce. Je to zvláštna filmová reč, ktorá ráta s divákovou informovanosťou ohľadom nedávnej minulosti, ktorá je naopak pre postavy neznáma blízka budúcnosť. (28.09.2014)

Především se mě nelíbilo celkový vyzněný obou státníků, Clintona jsem nikdy neměl moc v lásce, ostatně jako každýho demokrata a jediný co jsem mu zde věřil bylo to arogatní chování, jinak nějaký rady a vize co tam poskytoval Tony Blairovi, no nevím, na mě Tony Blair působil už od začátku jako 100x vyzrálejší politik než Clinton po jednom volebním období ve funkci prezidenta. Druhá věc, že by Tony Blair byl tak vysranej z Clintona prakticky z pár jeho blábolů ? Samotný děj nabývá na dramatičnosti až ve své druhé půlce, když se začne řešit válka v bývalé Jugoslávii, do tý doby to bylo jenom takový brindání mlíčka. (13.10.2011)

"Kdy se stalo naposledy, aby dva muži ze stejného týmu skončili s rukama na řídící páce..." Od tohoto filmu z prostředí vysoké politiky pojednávajícím o "zvláštních vztazích" mezi americkým prezidentem Clintonem a britským premiérem Blairem jsem asi dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy zajímavé shrnutí éry druhé poloviny devadesátých let, kdy dotyční vůdčí politici určovali zejména zahraničně politický vývoj v Evropě plus nahlédnutí pod pokličku vztahů mezi oběma vrcholnými politiky. Pokud jde o  protagonisty obou mužů výrazně sympatičtější mi byl Michael Sheen coby Tony Blair (možná i proto, že ho znám už z téže role ve filmu Královna). I čistě ze scenáristického hlediska tahle postava prostě vyznívá pozitivněji (ve smyslu rozumnější, inteligentnější a samozřejmě bez debaty morálnější osobnosti) než Bill Clinton, což nevím zda je celkově vůči tomuto americkému prezidentovi úplně fair. Asi to ale souvisí s tím, že tvůrci filmu věnují dost prostoru vývoji Clintonovi sexuální aféry s Monikou Lewinskou. Zde mě musím říct nejvíc dostala (patrně) autentická Blairova reakce na tiskové konferenci, kde na dotaz, zda v souvislosti s touto kauzou stále hodlá zachovat ony "zvláštní vztahy" mezi USA a Velkou Británií, cituje z Bible (výrok z knihy Rut: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu."). Trošku mě to překvapilo, ale pak jsem si někde přečetl, že Blair v roce 1997 přestoupil ke katolické církvi a jeho idealismus ve vztahu k zahraniční politice (viz zejména ve filmu krize v Kosovu) byl tak asi do velké míry motivován právě jeho vírou. Poměrně zajímavý je i konec filmu, který jakoby naznačoval i to, jakým směrem se bude Blairova politika ubírat v dalších letech (když byl jeho partnerem v USA George Bush). Historie možná bude k Blairovi (kvůli jeho roli ve válce v Iráku za Bushovi éry) poněkud kritická, tento film ale ukazuje, že kořeny Blairova idealismu v zahraniční politice (ve smyslu ospravedlňování tzv. humanitárních  intervencí) tkví právě v období, kdy ruce na oné pomyslné "řídící páce" drželi dva progresivní muži Blair a Clinton. (20.09.2022)