Zvláštní vztahy

Zajímavá exkurze do kuchyně vrcholové politiky, kde ochutnáme příjemně odlehčený pohled na spojenectví a přátelství dvou vlivných mužů nedávné minulosti. A že to nebyla jen nepřetržitá idylka, to zjistíte sami. Herci ukazují solidní dávku svého nadání a podporují tak pozitivní vyznění celého snímku. Mě zaujala dramatická linka ohledně situace v Kosovu a její precizně podaná gradace. Na čtyři hvězdy to asi není, ale o nadprůměru hovořit neváhám. 70 % Oblíbená část- Blairova debata s manželkou a poradci v letadle ohledně nevěry (23.04.2011)

Snímek o přátelství, které vytvořila, upevnila, ohrozila a nakonec znovu potvrdila vrcholná globální politika. Super. Zvláštní vztahy mě ohromně bavily, a teď nemám na mysli momenty, kdy mě napadalo, že by byla sranda natočit podobnou věc o Miloši Zemanovi a Václav Klausovi. Skvěle zahráno (Sheen-Quaid) i ohudebněno (Desplat). (25.06.2012)

Bizarní je slyšet ve filmu dabovaného W. Bushe, ale jinak mě tenhle kvalitně zpracovaný a výborně zahraný biografický snímek příliš nenadchl. Vlatně se nejvíce věnuje tomu, jak Blair objevil svůj potenciál během krize v Kosovu v době, kdy byl Clinton politicky oslabený aférou s M. Levinskou. Nebudu psát: pozor spoiler!, protože tohle jsou všeobecně známá fakta. Problém filmu je ten, že v žádném tématu nejde dost do hloubky, a tak se zněj vyklubal "jen" smíchaný polotovar hraného dokumentu a biografického filmu. Za podívání ale rozhodně stojí. 60% = 3/5 (22.01.2011)

Tohle neberu ani tak jako film, jako spíše hraný politický dokument. M.Sheen a D.Quaid celkem solidně ztvárnili obě hlavní postavy Blaira a Clintona. Filmařům se vůbec povedlo vybrat takové herce, kteří jsou svým skutečným předlohám docela podobní. Nějak mi ale uniká, proč tohle bylo vlastně natočeno a co tím mělo být divákům sděleno. Že Clinton a Blair spolu táhli za jeden provaz, navzájem se podporovali a řešili společně nelehkou situaci v tehdejším Kosovu, to ví každý průměrně vzdělaný člověk. V tomto směru nenabízí film nic překvapivého, přesto má svoje kvality. Proto dávám 60%. (05.07.2011)

"Kdy se stalo naposledy, aby dva muži ze stejného týmu skončili s rukama na řídící páce..." Od tohoto filmu z prostředí vysoké politiky pojednávajícím o "zvláštních vztazích" mezi americkým prezidentem Clintonem a britským premiérem Blairem jsem asi dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy zajímavé shrnutí éry druhé poloviny devadesátých let, kdy dotyční vůdčí politici určovali zejména zahraničně politický vývoj v Evropě plus nahlédnutí pod pokličku vztahů mezi oběma vrcholnými politiky. Pokud jde o  protagonisty obou mužů výrazně sympatičtější mi byl Michael Sheen coby Tony Blair (možná i proto, že ho znám už z téže role ve filmu Královna). I čistě ze scenáristického hlediska tahle postava prostě vyznívá pozitivněji (ve smyslu rozumnější, inteligentnější a samozřejmě bez debaty morálnější osobnosti) než Bill Clinton, což nevím zda je celkově vůči tomuto americkému prezidentovi úplně fair. Asi to ale souvisí s tím, že tvůrci filmu věnují dost prostoru vývoji Clintonovi sexuální aféry s Monikou Lewinskou. Zde mě musím říct nejvíc dostala (patrně) autentická Blairova reakce na tiskové konferenci, kde na dotaz, zda v souvislosti s touto kauzou stále hodlá zachovat ony "zvláštní vztahy" mezi USA a Velkou Británií, cituje z Bible (výrok z knihy Rut: "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu."). Trošku mě to překvapilo, ale pak jsem si někde přečetl, že Blair v roce 1997 přestoupil ke katolické církvi a jeho idealismus ve vztahu k zahraniční politice (viz zejména ve filmu krize v Kosovu) byl tak asi do velké míry motivován právě jeho vírou. Poměrně zajímavý je i konec filmu, který jakoby naznačoval i to, jakým směrem se bude Blairova politika ubírat v dalších letech (když byl jeho partnerem v USA George Bush). Historie možná bude k Blairovi (kvůli jeho roli ve válce v Iráku za Bushovi éry) poněkud kritická, tento film ale ukazuje, že kořeny Blairova idealismu v zahraniční politice (ve smyslu ospravedlňování tzv. humanitárních  intervencí) tkví právě v období, kdy ruce na oné pomyslné "řídící páce" drželi dva progresivní muži Blair a Clinton. (20.09.2022)