Neznámy Shakespeare

Anonym je pro mě docela velký překvápko od pana režiséra. Nenapadlo mě, že by se pustil i do tak odvážné látky, jako je právě jedna z teorií o životě Williama Shakespeara. A musím říct, že i přes to, jak je film velice obtížný na sledování, se mu vystihnout atmosféru doby velice dobře povedlo. Ta náročnost je vlastně to nejhorší, co film mohlo potkat, ale pokud člověk pořádně a bedlivě sleduje, tak to za to stojí, protože se mu dostane velice zajímavý příběh, kterému dominují skvělé herecké výkony a nejlíp na tom je právě Rhys Ifans, který předvádí přímo geniální výkon a sledovat ho v této postavě byla radost i utrpení zároveň. Celkově tak tenhle film beru jako velice pozitivní událost, u které mě snad jenom mrzí to, že film se nenatáčel v Česku, protože pak by se film nemusel jevit tolik digitálně. (07.04.2012)

Mysleli jste si, že nás Roland Emmerich už nemůže ničím překvapit? A přece - pustil se do historického filmu, který polemizuje s oblíbeným shakespearovským tématem. Pravda, název Anonymous spíše svádí k představě, že půjde o film z internetového prostředí hackerů, bojujících proti všem SOPA a ACTA. Jak rozdílné jsou pohledy na anonymy historické a současné! Po krátkém úvodu ze současnosti, kdy nás shakespearovský herec Derek Jacobi uvede na jevišti (kde jinde) do situace, se vypravíme se do historické Anglie. A budeme rozkrývat, kdo s kým, a jak to s těmi hrami a Shakespearem vlastně mohlo být. Po pravdě, na Emmericha jde o skvostný film - tudorovská Anglie je zde představena vizuálně dokonale. Výprava je skutečně na nejvyšší úrovni. Stejně tak dějová osnova vychází z nejnovějších bádání kolem osoby Williama Shakespeara a shrnuje je řekněme zábavnou a populárnější formou. Problém nastává ve chvíli, kdy je nám během deseti minut představeno až velké množství postav - v určité chvíli už mi tak nějak unikalo, kdo je kdo, a jaké má vazby s tím dalším, a proč. Navíc se zde skáče mezi několika časovými rovinami, což činí film a vyprávění rovněž ne zrovna přehlednými. Přesto podstata zápletky o zneužití divadla k politické moci je dostatečně jasná, v jednotlivých scénách herci excelují (včetně precizní britské výslovnosti) a pobaví i různé vtipné bonmoty, postřehy i obrazové vtipy (třeba tenis). Jestliže tedy budeme vnímat film spíše jako pásmo scének, které mají vytvořit jakýsi obraz a nechat diváka si vše pospojovat, stačí se ponořit do představeného světa minulosti a jen si ho užívat. (02.03.2012)

příliš mnoho postav, které se ze začátku hodně pletou, a především dlouho nejasné vztahy a souvislosti mezi nimi mi dost bránily v tom, abych se do děje pořádně vžil a byl schopen si jej vychutnat.. k tomu ta přemrštěná stopáž.. na druhou stranu se režisérovi povedlo zfilmovat tuto na první pohled ne až tak záživnou látku vcelku chytlavě.. mě ale stejně nejvíc zaujaly scény vyznačující se typickou Emmerichovou velkolepostí - všechny ty přelety kamerou a záběry shora (na divadlo, Londýn, valící se dav, pochod po zamrzlé řece).. ve výsledku ale přesto zklamání, Emmerich by se měl zase spíš vrátit ke svým katastrofickým spektáklům - ty mu sedí více.. (16.11.2011)

Emmerich si měl už na začátku přiznat, že na takové téma, jako je Shakespeare, prostě nemá. Snaží se tvářit, že to je komorní film (z jeho tvorby je určitě nejkomornější, vždyť tady nezanikne svět), a to třeba laciným orámováním, kde klasický shakespearovský herec Derek Jacobi uvede film jako divadelní hru. Přitom jsou v něm ale porušena i základní pravidla jako třeba jednota času (budete se akorát ztrácet ve třech časových rovinách). Nakonec jsou na Anonymovi nejkrásnější momenty, kde se hrají jednotlivé hry. Shakespeare, ať to byl kdokoli, byl génius a umělec. Emmerich ani jedno. (11.11.2011)

Slabinou Anonyma je napřeskáčku vyprávěný příběh, jelikož v záplavě kostýmů a tváří je občas těžké postřehnout, zda jsme pořád v linii "Edward starší", či jestli už dávnou nepromlouvá "Edward mladší". Ve skutečnosti příběh tolik komplikovaný není, navíc není problém film zapauzovat a trošku si jména a tváře roztřídit. Občasnou ztraceností jsem trpěl především díky unylému vyprávění (tím nechci říct, že bych se vyloženě nudil), které dovolovalo mé pozornosti občasné myšlenkové výlety jinam. Rozpočet očividně padl na kostýmy a kulisy, kterých je ve filmu požehnaně a nezřídkakdy scéna působí dojmem velice nákladné divadelní inscenace. Svůj typický rukopis zase Emmerich vtiskl do několika mála leteckých záběrů historického Londýna. Jinými slovy - vypadá to hezky, všechno je vypiplané do posledního detailu a jsme bez problému přesvědčení, že takhle nějak to tenkrát mohlo vypadat. Žádné hrátky s formou nás nečekají a podobně se mají dialogy - jsou nepochybně bravurně napsané, avšak dávají si veliký pozor, aby bezpečně zůstaly ve sféře mainstreamu. Myslím, že jen málokdo čekal, že by Anonym byl kontroverzním, originálním či odvážným filmem - na to samotné zpochybňování identity historických postav nestačí a Emmerich mimo své obvyklé téma také ne. Největším překvapením je tak fakt, že Emmerich natočil ukecaný film s rozpočtem (výrazně) pod sto milionů a nedopadlo to špatně - mít na kontě slušné kostýmní drama není ostuda. (14.03.2012)