Jak sejmout Irčana
Kill the Irishman
Kill the Irishman
Réžia:
Jonathan HensleighScenár:
Jonathan HensleighKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Patrick CassidyHrajú:
Ray Stevenson, Val Kilmer, Christopher Walken, Vinnie Jones, Linda Cardellini, Vincent D'Onofrio, Laura Ramsey, Mike Starr, Robert Davi, Fionnula Flanagan (viac)Obsahy(2)
Sirotek, jenž své dětství prožil v drsných ulicích Clevelandu, Ir Danny Greene (Ray Stevenson), se dokázal vypracovat z přístavního dělníka v odborového předáka a spojence mafie. Když ho agenti FBI z odborů vytlačili, Danny začíná novou kariéru vymahače dluhů pro lichváře Shondora Birnse (Christopher Walken) a navíc pořád spolupracuje s mafiánským bossem Johnem Nardim (Vincent D’Onofrio). Danny, kterému je v patách detektiv Joe Manditski (Val Kilmer), rychle získává vlastní moc a dostává se do sporu s Italy, kteří brzy pochopí, že zabít ho nebude vůbec snadné. Jejich vzájemná nevraživost vyvolává v clevelandských ulicích krvavou válku a město získává nelichotivou přezdívku “Bomb City”. Film Sejmout zabijáka, který vznikl podle skutečných událostí, přináší příběh muže, jenž mentalitu irského válečníka propojil se směsí pýchy, brutality, ctižádosti a zásadovosti. V 70. letech minulého století se stal ústřední postavou války podsvětí, která jednou provždy změnila organizovaný zločin v Americe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (327)
Film vychází ze skutečných událostí, kdy byly odhalené kontakty organizovaného zločinu v podstatě klasické italské mafie s pohlaváry odborových předáků. Mimochodem, tahle spolupráce mezi odbory a mafií se datuje už od počátků 20. století a má silné kořeny v přistěhovalectví a komunitním životě, kdy se zájmy obou skupin a vyrůstání členů gangů a odborů v jedněch chudých čtvrtích překrývaly a trvalo několik desítek let, než se povedlo tyhle vazby rozbít. Zároveň film ukazuje tradiční motiv americké kinematografie, tzn. vzestup silného jedince z periferie na výsluní a jeho následný pád z výšin. Danny Green si splnil americký sen a z řadového dělníka se stal významným hráčem odborové organizace, který má společenský vliv a peníze. Jenže s čím člověk zachází, tím taky schází a zatímco konflikt se státní mocí ho stojí jen onen vliv a majetek, konflikt s organizovaným zločinem, resp. válka gangů, kterou rozpoutá, ho nakonec stojí nesrovnatelně víc. Ruský car Alexandr II. přežil tolik atentátů, až o něm kolovalo po celé Evropě, že je ten panovník nesmrtelný. Teroristická organizace dokázala, že i nesmrtelný potentát může umřít, a podobným seběvědomím jako Alexandr II. oplýval i Danny Green, který si po osmi nezdařilých atentátech začal myslet, že o jeho osudu může rozhodnout jenom Bůh. Solidní film, který má nejsilnější stránku v reálném základu svého příběhu, jenže režie a obsazení představují jen takový lepší průměr. Když bych si měl vybrat mezi ním a např. Hoffou, který má v podstatě stejný námět, zvítězí druhý z obou snímků, a to jak obsazením, tak scénářem. Celkový dojem: 70 %. ()
Až narazíte v kvízu nebo křížovce na otázku: kdo má více životů než kočka, odpověď je nasnadě: Danny Green! Tenhle hrdý Irčan má (měl) tuhý kořínek. Kill The Irishman je povedená žánrovka, nic víc, nic míň. Když už tady někdo zmínil snímky Casino, Goodfellas..tomuto snímku chybí taková jedna "maličkost". Režijní jistota velkého Martyho a osoba(y) jménem Bobby De Niro resp. J. Pesci. Přesto, jak říkám, příjemná vlaštovka v zatuchlých vodách lehce vymírajícího žánru a příjemné překvapení v podobě jistého, rázného, přirozeného, na nic si nehrajícího Raye Stevensona. Je to taková odlehčenější verze. Pokud bych to měl k něčemu konkrétnímu přirovnat, tak snad k mixu M. Scorseseho lehce šmrncnuté Guyem Ritchiem, přičemž originál(y) je pouze jeden. Příběh je natočen na motivy knihy Ricka Porrella " To kill The Irishman", následně přetaveno v kvalitní scénář dvojicí J. Hensleigh - J. Walters. Přestože jsem již na začátku zmínil, že snímku chybí jistota a SYROVOST Martyho, jedním dechem dodávám, že (vzhledem k 0-vým očekáváním) mě čekalo příjemné překvapení.Přestože Hensleigh nepřichází s ničím osobitým a "kopíruje" (ne)jednou viděné, jeho režie rozhodně nenudí a musím konstatovat jedno.Přesto všechno co jsem doposud napsal, jsem měl (téměř po celou dobu snímku) lingvisté (v čele s Verbalem) by řekli "fun", my vidláci říkáme, "kurevsky se bavit". Ptáte se proč?...neboť, jak hlásají na jednom nejmenovaném rádiu (Beat)...JÁ jsem tuplovaný kruťák. Přičemž musím přiznat, že posledních 35minut šlape jako dobře promazaný stroj a to včetně stylového závěru. Radost pohledět aneb "za málo peněz hodně muziky". p.s. Víte, proč se říká talianskejm hochum "wops"......zkuste hodit kusem hovna o zeď,....udělá to "wop". 85% s dovětkem, že určitě na sebe dlouho nenechá čekat opakovná projekce.p.p.s zmínil jsem povedený hudební doprovod (v "překvapivě" Irském stylu), že ne, tak to právě dělám.... Jo a do knihy určitě půjdu. ()
Jonathan Hensleigh si hraje na Anglána a Danny Greene na drsňáka, přičemž to nejde ani jednomu. Film je neuspořádaný, bez nějakého silného momentu, a pan Green je drsnej asi tolik, jako Val Kilmer v příběhu důležitej. Co do spotřeby aut Irishman sice trumfuje kolegy z Kobry 11, ale za celý film neudělal nic, pro co bych ho měl vidět jinak, než jako podlou babu. A takovým já nefandím. ()
Tuctova gangsterka, ktora sa vzhliadla v genialnych opusoch Martina Scorseseho, ale ani napriek citacii Kasina na zaciatku filmu na ne nema ani nahodou. Na to je Hensleigh priemerny scenarista a mierne podpriemerny reziser. Este tak po technickej stranke sa mu ako tak dari (dockame sa viacero vybuchov aut a jedneho posobiveho vybuchu domu), ale vo vedeni hercov je dost márny. Pritom herecke obsadenie je bohate na znamejsie druholigove tvare. Lenze skoro nikto z nich nema priestor zahrat viac ako jednorozmerne nacrtnutu figurku. Niektori dokonca ani to a filmom sa doslova len mihnu (Vinnie Jones). Asi najviac ma zaujal Vincent D'Onofrio, ktory ako jeden z mála dokazal svojej postave vdychnut zivot. Na druhej strane mi totalne zbytocny pripadal Val Kilmer, ktory by uz sakra mal zhodit, lebo sa na neho neda pozerat. Niekde medzi je hlavny hrdina Ray Stevenson, ktory nehra zle, ale jeho postava nie je prilis zaujimava. Nie je dostatocne charizmaticky na to aby ste mu fandili, ale ani aby ste ho nenavideli. Proste taky duty sedliak, ktory ma viac stastia ako rozumu. Vysledkom je teda tuctova jednohubka. Ale kedze sa mafianske filmy zase tak casto netocia, tak váš hlad po filmoch tohto zanru na chvilu zaženie. 5/10. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (5)
- Na začiatku, keď vchádza šéf odborov do kancelárie za sebou zavrie dvere, ktoré si je možné v nasledujúcich záberoch všimnúť otvorené a znova zatvorené. (Johnny.ARN)
- Režisér snímky Jonathan Hensleigh a hlavný protagonista Ray Stevenson majú spoločnú jednu komiksovú postavu od vydavateľstva Marvel - zabijaka zločincov Punishera. Obaja totiž boli pri tom, keď sa dostával na filmové plátna. Avšak nebolo to pri spoločnom filme - Hensleigh režíroval snímku Kat (2004) a Stevenson si ho rovno zahral vo filme Punisher: The Warzone (2008). (toi-toi)
- Val Kilmer sa pridal k produkcii po tom, čo odmietol možnosť uchádzať sa o post guvernéra v Novom Mexiku. (Vrtto)
Většinu gangsterek lze s určitou benevolencí rozdělit na filmy konzervativní (Kmotr, Americký gangster, Sejmout zabijáka), postmoderní (Pulp Fiction, Sbal prachy a vypadni, Sejmi eso) a parodický (Millerova křižovatka, Ghost Dog, Ve spárech yakuzy). Máme tu tedy konzervativní, mistrovská a poněkud fousatá díla ze staré školy, dále postmoderní, hravý, mnohdy velmi stylový kousky z dílny originálních tvůrců, a nakonec parodický snímky solitérů hozený často až do absurdní polohy. Každý z těch tří typů gangsterek vlastně odpovídá nějaké ze tří hlavních politických ideologií, a to konzervatismu, liberalismu a socialismu. Konzervatismus kladoucí důraz na autority, tradici či soukromé vlastnictví nachází svého spojence v mafiánských kmotrovských strukturách, které skutečně připomínají pyramidovou strukturu nějakého podniku. Proti tomu se staví liberalismus odmítající privilegia a zdůrazňující více osobní svobodu, čemuž odpovídají postmoderní gangsterky, které analogicky odmítají tradiční mýtické schéma vzestupu a následného pádu známé z konzervativních gangsterek a zdůrazňují spíše dynamické, chaotické a náhodné prolínání různých postav a skupin v příběhu. Na místo klasického dramatického oblouku kladou zacyklenost a nepředvídatelnost, jíž proslavil hlavně netypicky odvyprávěný kulťák Pulp Fiction, kde umírají postavy třeba jen proto, že si zapomněly bouchačku na kuchyňské lince. A konečně socialismus nachází svého souputníka v parodických gangsterkách, které operují s odvrženými solitéry a jako svou zbraň volí ironii, protože co ostatně odvrženým lidem také zbývá než smích. Zajímavé je ovšem to, že tak jako mezi sebou bojuje v politické aréně konzervatismus, liberalismus a socialismus, děje se něco velmi podobného i mezi gangsterskými filmy, které se vymezují vůči sobě navzájem a uvědoměle na sebe reagují: ____ (i) Nejtypičtějším příkladem je reakce parodických gangsterek na ty konzervativní, jak ilustruje třeba Jarmusch v Ghost Dogovi, jehož samurajskou etiku klade proti mafiánům bez morálky. Krutá dětinskost mafiánů, kteří ujíždějí na kreslených filmech z televize, stojí proti dospělosti samuraje, jehož stálými průvodci jsou nikoliv kreslená, ale skutečná zvířata (holubi, psi, medvěd). Právě jejich rysy na sebe bere v sekvencích, v nichž jako by procházel, či spíše protékal každou překážkou a přemisťoval se zvláštní bleskovou plynulosti, která mohutnou postavu Foresta Whitakera zbavuje tělesné tíže. Tím jako by Jarmusch parodoval podobné přesuny v gangsterských filmech, kde na sebe bere hlavní hrdina postupně roli dělňase, odborářského prezidenta, vrchního gangstera a konečně odpadlíka na útěku, jako se to přesně přihodilo zde v Sejmout zabijáka, kde projde hrdina hned několikerou metamorfozou. Je sice pravda, že sami tvůrci stavějí irského samorosta Dannyho Greena proti ztrouchnivělým italským mafiánům, jenže jeho samého nijak nezpochybňují, a právě od toho tu máme Jarmusche. Podobnou černohumornou parodii zrealizovali v Millerově křižovatce Coeni, kde vzali klasické rysy gangsterek a dotáhli je do komického extrému. ____ (ii) O poznání zajímavější je způsob, jakým se konzervativní gangsterky vymezují vůči těm liberálním. Tyto filmy si nejčastěji berou za hlavní hrdiny neúprosné profesionály, kteří jsou ve svém oboru naprosto neomylní, nedělají chyby a až do konce si zachovávají ledový klid a důvěru ve známý Einsteinův výrok „Bůh nehraje s vesmírem kostky“ – na rozdíl od série náhod a nedorozumění v postmoderních gangsterkách Tarantina či Ritchieho. Příkladem takové konzervativní gangsterky je třeba Americký gangster od Ridleyho Scotta. Dvojice hlavních postav (gangster a policajt) díky své bytostné povaze neomylných profesionálů do okolního, chybujícího světa jako by vůbec nepatřila. A kdykoliv se do něj snaží proniknout, působí to jako v případě Denzela Washingtona, který sleduje koloběh drog na ulici převlečený za ikonického gangstu z blaxploitation filmů, nepatřičně a trochu komicky. Stejně to funguje v Mannově Nelítostném souboji, kde se ten útok na postmoderní éru nepředvídatelného chaosu z pozice konzervativních hodnot odráží v ústřední dvojici těžkých profíků, kteří jsou nuceni čelit různým nahodilým jevům či neschopnému okolí, na nějž často doplácejí (zkompromitovaný Danny Trejo u De Nira či hluk zásahovky v kontejneru u Pacina). ____ (iii) Hodně co do sebe má i to, jakým způsobem se vymezují postmoderní gangsterky proti těm parodickým, respektive liberalismus proti socialismu. Jak si velmi trefně mnozí povšimli, my dnes vlastně nežijeme v nějaké sešněrované technokratické době zákazů a omezení, ale jsme spíše nabádání k tomu, abychom si užívali co nejvíce je to možné. Jinými slovy dnešní doba není opakem květinových šedesátých let, jak by se mohlo ze stesků volačů po zlatých časech hippies zdát, nýbrž naopak – jsme ponoukáni doslova k bezuzdnému rozpoutání apetitu. Stejným principiem se řídí postmoderní gangsterky Tarantina či Ritchieho, které jsou ještě absurdnější, nekorektnější a vyhrocenější než všichni ti Kitanové a Jarmuschové dohromady. () (menej) (viac)