Until the Light Takes Us

Americký dokument o norském blackmetalu, kontroverzním hudebním subžánru, jež se vyznačuje maximálně rychlým, energickým tempem, výraznými hudebními přechody a vývojem skladeb, nelidským vokály, inspirací ve starých severských mýtech, temnotě, antikřesťanstvím či často satanismu a nespoutanou, nenapodobitelnou energií. Dokument se zabývá zejména vznikem tohoto hnutí na počátku 90. let v Norsku a zaměřuje se v největší míře na výpovědi Fenrize z Darkthrone a Varga Vikernesse, snad nejkontroverznější osobu spojovanou s norským blackmetalem, toho času ve výkonu trestu za vraždu. Jeho názory a činy ponechám bez komentáře, pozorovat však tohoto hudebního génia velmi zajímavým způsobem vyprávějícího o svých pohnutkách ke svým činům, byl opravdu zážitek. Jeho projekt Burzum dle mého názoru přivedl blackmetal k dokonalosti, jeho zvuk a dávka energie a emocí jsou naprosto jedinečné a zejména rané skladby pokládám za kultovní. Kromě těchto dvou blackmetalových osobností jsou v menší míře v dokumentu zastoupeni i další vynikající hudebníci - Hellhammer (Mayhem), Frost (Satyricon) nebo Abbas (Immortal). Snímek se poměrně podrobně věnuje nechvalně proslulé historii kapely Mayhem, jež vznikla už v roce 1984 a vytvořila styl blackmetalu. S podivem lze sledovat, že současně, kdy v Norsku zuřila antikřesťanská revoluce, během níž bylo spáleno mnoho starých dřevěných kostelů, norské bleckmetalové hnutí sílilo a vznikaly ta nejlepší, v mnohých případem dosud nepřekonaná hudební díla. Dokument je doplněn hudebními úryvky kapel, o nichž je řeč a jež dodávají snímku na atmosféře. Jako obdivovatel a milovník nejen norského blackmetalu nemám jinou možnost hodnocení nežli maximální, přesto bych možná ještě více dílo ocenil, kdyby se věnovalo více hudbě, např. více záběrů z živých vystoupení dotazovaných interpretů. (17.02.2016)

Skvělý dokument odhalující vznik a okolnosti norského black metalu, z úst těch, kteří ho tvořili. Není to jen o hudbě, ale to kolem je s tím prostě navždy spjato. Nevím jestli je to dobře nebo ne. Ale black metal mě vždycky přitahoval právě tou autenticitou, takže to tak asi má být. Nejtemnější hudební odvětví. (22.09.2012)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

V pokojnej krajine na severe Európy, plnej krásnych fjordov, ihličnatých lesov a divokej prírody, zvanej Nórsko, sa koncom osemdesiatych rokov minulého storočia sformovala komunita mladých ľudí, ktorí sa chceli vymedziť spomedzi svojich uhladených spoluobčanov. Založili hudobné skupiny a začali hrať brutálnu formu nekomerčného metalu, ktorá sa stala známa ako black metal. Tomu prispôsobili aj svoj image a ich názory sa stávali čoraz viac extrémistickými. Časom začali podpaľovať kresťanské kostoly a znesväcovať cintoríny. Ich besnenie vyvrcholilo tým, že bol spáchaný najťažší zločin. Varg Vikernes (Count Grishnackh) zavraždil Oysteina Aarsetha (Euromymousa). Ich dlhodobé nezhody a boj o moc v undergroudovom hnutí The Inner Circle vyvrcholil tým, že dňa 10. augusta 1993, Vikernes ubodal nožom Aarsetha v jeho byte v Oslo. Aké udalosti tomu predchádzali a prečo to dospelo až tak ďaleko sa snaží odhaliť tento americký dokumentárny film. ***** (27.08.2014)

Tak opravdu, oceňováno po právu. Viděl jsem řadu dokumentů na téma black metal a tento je z nich dosud jednoznačně nejlepší. Je výtečně poskládaný, přináší svým způsobem spoustu nového - hlavně nepředvádí znovu ta stokrát viděná interview. Zbytečně se nezasekává na laciných, také stokrát omletých a notoricky známých historkách/incidentech. Prostě krátce, s exkluzivním komentářem, a dost. Jde myslím o velmi dobrou (i když jen těžko vyčerpávající) sondu do počátků a ideologie jakéhosi hnutí, dnes známého pod pojmem 'Norwegian black metal', kolem kterého poletuje celá řada mýtů a legend. Počátky, tedy než to všechno přerostlo v nebývalý trend... Mladistvá rebelie, sympatie k temnotě, extrém, anti-křesťanský, anti-komerční postoj a návrat k 'zapadlé' severské mytologii, provokace, snaha o vyčlenění se ze systému, destrukce a na druhé straně také tvorba, tedy sama muzika - originální, osobní, atmosferická, záhrobní, chlívácká, surová a syrová. V hlavních rolích Fenriz (Darkthrone), Varg Vikernes (zde dokonce trocha nového i pro člověka, co nedávno pročítal jeho články na burzum.org), potažmo později na scénu nastoupivší Frost (Satyricon). Dále komentáře vybraných členů Mayhem, Emperor, Ulver a Immortal. Tak tedy, z mého pohledu bezchybný snímek, ideální chceme-li alespoň částečně pobrat onu pravou undergroundovou podstatu dnes již velmi populárního (ale stále extrémního) hudebního subžánru. A samozřejmě, zdaleka to není zajímavý jen pro fanoušky... It's very hard to recognize the truth, when you are bombarded by lies all the time. (10.04.2010)