Tichý Don

VYNIKAJÍCÍ FILM S POHNUTÝM OSUDEM. Film Tichý Don je posledním režisérským (i hereckým) dílem Sergeje Bondarčuka. Myšlenkou zfilmovat Šolochovův román se Bondarčuk zabýval už v 80.letech po dokončení filmu Vojna a mír. Natáčet ho začal až v letech 1992 - 1993 se zahraničními investory, jejichž podmínkou byla např. účast neruských herců, což působilo potíže při natáčení a později to bylo i jednou z výtek kritiků filmu. Osudovým problémem se však ukázalo, že firma International Cinema Company zkrachovala a zkonfiskovaný film, ještě nesestřihaný, skončil v trezoru věřitele - italské banky. Následujícího roku 1994 Sergej Bondarčuk umírá, aniž by svůj film spatřil. Po dlouhých soudních tahanicích v následujících letech byl v r. 2005 nakonec nehotový film odkoupen a přivezen do Ruska. Dokončení filmu se ujímá Bondarčukův syn Fedor. Dotočil některé scény a film sestřihal. Diváci tak mohli Tichý Don poprvé vidět v r. 2006 na 1. kanále ruské televize. - - - Ale ouvej! To, co jsem viděla a zde hodnotila, je pouze nějaká česká verze, zkrácenina na polovinu! Celý film má 7 dílů, 360 minut. Nezbývá než shlédnout originál! https://www.csfd.cz/film/268219-tichij-don/komentare/ (01.01.2019)

To není chyba! Bondarčuk natáčel seriál na konci života, ovšem kvůli problémům s produkcí, financemi i producenty vše vázlo. Po dotočení navíc Bondarčuk zemřel a začaly problémy mezi dědici a s autorskými právy, film se na léta uložil do trezoru a následovala bitva mezi právníky apod. Nakonec byl seriál sestříhán a uveden v Rusku i jinde v roce 2006, tedy dávno po smrti režiséra. Vyšel i na DVD. Jeho hodnocení je ale podprůměrné, se starší sovětskou verzí je to údajně nesrovnatelné, a to navzdory (nebo možná právě proto) mezinárodnímu hvězdnému obsazení. Nijak zvlášť se ten seriál nerozšířil a neuvádí... (14.04.2011)

Nevím, kterou verzi Tichého Donu, bych si vybral, Pavovovu, Gerasimovu nebo Bondarčukovu. Všechny mají vysoký filmový standard, všechny mají skvělého (skvěle zahraného) Grišku Melechova. Spíš by se dalo diskutovat o tom, která Axiňa je nejhezčí. Nebo Natálie? Příběh o tom, jak každá válka eskaluje lidské osudy, už v míru nelehké, je Tichý Don, ať Šolochovův nebo zmíněných režisérů, tím nejjasnějším dokladem. To, co se v míru jeví jen jako naznačené, latentní, lidsky řešitelné, staví válka do protikladu života a smrti. Všichni po celou dobu existence naší generace bojujeme za mír jako za něco žádoucího ale nedostižného - žijeme v dlouhém příměří. (31.03.2015)

Tak takhle ne soudruzi-dokud bude Holý Úd platit ruské příběhy,tak to nikdy nemůže dopadnout dobře,ačkoliv si za to rusové nechali asi dobře zaplatit.Ale udělat v podstatě z masakru,na Donu -kdo dal Základní školu,tak ví-romantickou slátaninu o hovně-to teda klobouk dolů.Umírali tam lidé,ale i ty opice z Čečenska a Rakušáci,se těchto bojovníků doslova báli,aby je nepotkali.Prošli si krví a potem.Za jejich hrdinství můžou být lidé Ruska vděční.Tenhle film je vlastně urážka a pouze za výpravu dostává 2 hvězdy. (14.07.2021)

Šolochov román Tichý Don ovenčený Nobelovou cenou bol už v minulosti sfilmovaný. To čo predviedla Anglico – Taliansko – Ruská koprodukcia na počesť Sergeja Bondarčuka jeho synom je klobúk dolu. Trochu viac poetického dojmu v tomto diele nemôže spochybniť vynikajúcu réžiu, kvalitne a pôsobivo rozpracovaný scenár vierohodne podľa predlohy Šolochovho románu so skvelou výpravou, kostýmami a castingom. Dokonale stvárnená rodinná sága Melechovových v dedine Tatarskoje a osudy ľudí, kozákov zachytáva obdobia I. svetovej vojny a revolučné časy bielogvardejcov voči boľševikom. Toto dielo si určite zaslúži zaradiť medzi kultové projekty svetovej kinematografie. (05.05.2019)