Volám sa Oliver Tate

Film u kterého jsem se od začátku do konce bavil, což se mi u "klasického" filmu (čti: bez hromady strašlivě drahých efektů se spoustou reklamy) v kině dlouho nestalo. Většina filmu je spíše komedie, než drama, to se chytá slova až ke konci. Vše doplňuje perfektní hudba, poutavý příběh, skvělá kamera a režie. P. S. Pro mě o třídu lepší než 500 DoS, který mi přišel více prvoplánový... 90% (08.06.2011)

Dívný námět precizně zfilmovaný a hlavně zrežírovaný. Celou dobu jsem z toho snímku cítila atmosféru, kterou ve mě vyvolává Richard Ayoade - líbila se mi a dokonce mi to celé přišlo jako jeden velký alternativní svět. Působilo to na mě jako jedno velké dílo, které je ojedinělé právě tou atmosférou, kterou prostě jiné snímky nevyzařují a proto tak vysoké hodnocení. (20.04.2012)

Submarine (moc teda tenhle nazev nechapu) se snazi bejt desne jina a originalni romanticka komedie, ale vysledek je spis divna tragikomedie. Kostra pribehu je pritom klasicka, kluk ma problemy s pritelkyni a jeho rodice uz spolu moc nevychazej, z cehoz je na nervy. Jenze na tohle je nabalena spousta wtf zaberu, ktery, jak kdyby vypadly z jinyho filmu, do toho naprosto mimozni dialogy a ani jedna postava tu neni vicemene normalni. Vevodi tomu hlavni hrdina, kterej by si mohl jit bez problemu zahrat do Omenu Satanovo synacka. Jasne, obcas je to zabavny, na to, ze Richard Ayoade vicemene timhle rezijne debutuje to je i solidne natoceny a obcas to funguje i jako takova exkurze do duse pubertaka (jakkoliv stupidne to ted zni), ale je to proste prilis divny a to bohuzel ne tim spravnym zpusobem. (25.10.2011)

Oliver Tate je divnej, stejně jako film o něm. Ale je fajn něco takového za čas vidět, protože to moc hezky ubíhá a je to konečně něco, co člověk nevidí každý den. Taková netypická romantika, kde emoce skáčou jak na provázku, ale díky hercům a prostředí se na to moc hezky kouká. Do toho Yasmin Paige je moc hezká a docela rád bych jí viděl zase v nějakém filmu. Dlouho se mně nestalo, abych ve filmu viděl herce, u kterých stačí pohled, a já přesně vím, co jím chtějí říct. To je na filmech tak krásné a je škoda, že se s tím nesetkávám častěji. Na druhou stranu si takových filmů budu alespoň daleko více vážit. A ten závěr...ten je prostě krásnej. (11.10.2012)

Britská tragikomika valcuje. Veľmi sympatickí herci, prirodzené výkony, realisticky podaný príbeh a s režisérskou láskou naservírované momentky zo života mladých (i vekovo pokročilých). Jednému to dokonca môže pripomenúť zopár staro-nových spomienok - príjemných i menej príjemných.. a azda práve v tom spočíva ona krása. [MFF Cinematik 2011, PN] (12.09.2011)