Tomb Raider

Na jednu stranu lze říci, že filmový "Tomb Raider" pouze do hraného filmu převádí famózní stejnojmenný reboot videoherní franšízy z roku 2013, z něhož přebírá příběh, prostředí, ale i pojetí akce a postavy. Navíc film z porovnání s videohrou vychází hodně jako chudší příbuzný - jednak co do výpravy a variability prostředí, ale také z hlediska vyprávění i profilace postavy a jejího vývoje. Názorně se tak ukazují přednosti potenciálu videoher vůči kinematografii v podobném duchu jako v případě jejího porovnání se seriály. Ale zase nutno uznat, že ani film z toho nevychází úplně bez pozitiv. Ty spočívají v pořád ještě masovější přístupnosti a menší časové náročnosti filmů, ale také jejich schopnosti uhranout obsazením a formálními finesami. Na většinu pozitivních stránek filmové adaptace - počínaje Lařiným vývojovým obloukem a konče výtečně fyzickou akcí - můžeme odvětit, že to bylo v intenzivnější či propracovanější podobě již ve hře. Co ale zůstává vlastní a nezpochybnitelné, je právě obsazení v čele s představitelkou Lary Croft, byť zdaleka ne omezené jen na ni. Alicia Vikander je uhrančivá coby nová ikona a vzor pro divačky i diváky svou fyzickou kondicí a charismatem. Někteří fanoušci a diváci obeznámení pouze s klasickým obrazem Lary remcají, že své ikonické dvě pistole pozdvihne až na samém konci filmu. Jenže právě v tom spočívá náročnost zdejšího pojetí figury, že musí unést celý film a být akční hrdinkou bez těchto tradičních atributů, což znamená vyvážit to fyzickou zdatností. Díky upřednostnění akce, kde ke slovu přichází fyzička a výdrž před přestřelkami tak film výtečně navazuje nejen na revoluční koncept rebootové videohry, ale také přináší do kin svěží závan v rámci akčních blockbuserů. Ačkoli akční pasáže oplývají počítačovou animací, jejich základem jsou fyzické výkony hlavní představitelky. Současně stojí za to vyzdvihnout nekřiklavou progresivnost filmu co do genderových i rasových stereotypů. Zatímco v případě klasického obrazu Lary Croft hráči i diváci filmů s Angelinou Jolie zahlíželi na její dekolt a pozadí, v novém pojetí (opět ustanoveném již videohrou) se hlavními atributy stávají její osvalená záda a paže. Ty ovšem vyvstávají v kontextu scén, ne díky objektivizujícím záběrům, kterých je film osvěžujícím způsobem prostý. Nad to navíc s vedlejší postavou Lua v podání Daniela Wu americká kinematografie poprvé prolamuje stereotyp, že Asiaté nejsou mužní a sexy. (08.07.2018)

Křehká charakterní herečka Alicia, která mi na roli připadala nevhodná (chtěl jsem v ní vidět spíše některou z rychlých a zběsilých prsatek), dodává filmu tunu sympatií a lidský rozměr. Díky ní film dýchá. A první dvě třetiny je dokonce inteligentní, obratně pracuje s interakcí postav i jejích zasazením do atraktivního prostředí. Před vstupem do finální jeskyně ale nad sebou zlomí intelektuální hůl, uchýlí se k laciným zvratům a shodí se na tři hvězdy. Nevyužitý potenciál vidím také v tom, že scénář do žánrových vychytávek, a nedejbože pravidel, nevnesl nic nové. Naopak, jednu z hlavních atrakcií vykradl ze Ztraceného světa. (06.04.2018)

Je to zajímavé coby dialog filmaře s počítačovou hrou. Aplikace videoherích principů (quick time events, bezedné propasti, nekonečná akce propojovaná cutscénami) je důkladná a zcela patrná. Uthaug se strašně moc snaží vyhnout dřívějším neduhům počítačových her a Alicia Vikander má nezpochybnitelné charisma (i když paradoxně nemá moc prostoru). Ale přes velkou sebeuvědomělost se nedaří dát dohromady funkční film, který by byl zajímavý sám o sobě, nejen prací s videoherními principy. Je hezké, že film zachází do extrému coby origin a s až fetišistickým okouzlením představuje každý pohyb, (ručkování, šplhání), kterým je Lara proslulá, ale opravdu má potěcha z toho nahradit nějakou vnitřní energii, kterou by ten film vyprodukoval? Vše, co má, je jen vztah ke hře - těžiště toho filmu leží mimo něj. A mně to nestačí. PS: Je vtipné, že filmová Lara je mnohem nezničitelnější než ta videoherní. (14.03.2018)

Tak jasně, že na odpad to úplně není, ale já ho za tu nulovou snahu a invenci prostě dám. Uráží mě totiž, že někdo ještě vrazí do kin film bez pořádné akce bez aspoň špetky nápadu a bez jakéhokoliv odlehčení, který se navíc ještě tváří jako by byl lékem na rakovinu. Původní verze s Angelinou je taky kravina, ale tam si aspoň ten film na nic nehraje. Jo a viděno v Imaxu, to jenom až mi bude zase psát nějakej vocas, že jsem to neviděl.5% (15.03.2018)

Bol som príjemne prekvapený, že tvorcovia šli do nečakaného naturalizmu a keď Lara odpáli na plátne prvého lotra, je to podané nečakane psychologicky a nehollywoodsky. Zabíjanie tu nie je žiadna zábava, ale nutnosť, ak chcete prežiť. Finále medzi kostrami, lebkami a kosťami s digitálnymi efektmi ale zostáva tiež príjemne civilné. Alicia Vikander sa musela pre rolu strašne nadrieť, ale jej kondičný tréner z nej našťastie neurobil druhého Schwarzeneggera. Škoda len, že si zabudla prsia doma na poličke. Väčšinu kaskadérskych scén robila sama, ale keď sa pozriete na film o natáčaní vidíte, že väčšina nebezpečných scén sa nakrúcala pred zeleným pozadím. Čo možno Tomb Raider vytknúť je mierna strata tempa v polovici filmu a uznávam, že nie každý ocení rúcanie žánrových pravidiel, neuvidíte žiadnu romancu ani žiadny príchod na koni do zapadajúceho slnka. Na druhú stranu dobrodružstva a napätia vo filmu rozhodne je, humor tiež, scény sú brilantné a humorné a scéna na rieke je akčným vrcholom filmu. Dobrý odpočinkový film. (18.11.2019)