Legenda o Tarzanovi

Úplný začátek filmu bych klidně nazvala geniálním. To si říkáte, že tohle nebude jen tak nějaký film. Jenže ta genialita prostě zmizí. A pak se znovu objeví možná už jen ve dvou nebo třech scénách. Takže těch hodně povedených scén je tam stejně, jako těch, kdy se vám chce vyprsknout smíchy nad nepovedeností některých scén. Kromě místy dost odbytého scénáře je největší slabinou samotný Tarzan. Nevím, jestli to bylo špatnou volbou herce nebo měl tak zvláštně napsanou postavu, ale mě vůbec nenadchl. Chápu, vychovala ho zvířata, musel se chovat jinak, ale tohle prostě nebylo ono. Takže svaly... fajn, ty měl. Charizma žádný. Bohužel. Naopak, tím nejlepším na celém filmu byla z mého pohledu kouzelná Margot. Ta měla i zajímavě napsaný charakter a uměla to prodat. Jinak doporučuji spíš Knihu džunglí vysílanou téměř souběžně. Ta je o mnoho propracovanější a chytlavější. 3* (24.07.2016)

Na to, jak hloupé momenty si scénáristé připravili, je Tarzan docela pěkná podívaná, co dokáže strhnout. Režijně je to rozhodně zvládnutý film, herecky bez problémů, ale scénář zakomponoval do legendy o Tarzanovi příliš šílených nápadů s obrovským množství počítačových efektů a dotvořeného prostředí. Mnoho scén muselo působit na papíře jako víc než výborné, ale ve filmu i díky trikům, je to jedna hloupost vedle druhé. To je škoda, protože David Yates v některých pasážích umí zahrát na správnou notu, chemie ústředního páru funguje a kouká se na to celé dobře.. Většinu slávy si často krade Samuel L. Jackson, což nejspíš nikoho nepřekvapí, ale vůči ústřední dvojici je to škoda. Nemohu si pomoct, ale Christoph Waltz hraje v každém filmu stejnou postavu:). PS: scéna s vlakem to opravdu ne... (11.06.2018)

V dobách, než se skoro celé Kongo přestěhovalo do Francie a Belgie, žila tam spousta divokých zvířat jako například gorily, lvi, sloni nebo negři. Jo, a taky bylo domovem Tarzana. To je umělecký pseudonym Mauglího, který vyrostl ve výstavního buzeranta, přestalo mu vonět pižmo vlčích nor, a tak si depiloval prdel a bradavky, umyl hlavu L’Oreálem, naonduloval si ji a vydal se lascivně pohupovat na liánách, bouchat se do hrudníčku a zatínat břišáky před gorilími samci ve snaze nějakého sbalit a udělat z něj opolidskou nevěstu. Pak se ale zjistilo, že je to vlastně potomek jakéhosi zdegenerovaného čajochlemta, který byl sice zoohetero, ale během viktoriánské sexuální turistiky si spletl gorilu v mlze, naprudko zezadu rozbalil svůj charm na vůdčí mačo tlupy a to milování nerozchodil. A tak Tarzana deportovali do Albionu, domestikovali v džentlgeje, a aby to mohly číst i prudérní britské panny, literárně mu přiřkli vyrachtanou bloncku Džejn, která při vidině zděděného majetku nějaký ten anál na palmě asi občas zkousla. Z výše uvedených obskurních důvodů jsem se odmalička u těch Burousových zooporních rodokapsů rozpačitě škrábal na kundě. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct, že mě nikdy zrovna dvakrát neoslovily. A poté, co jsem viděl, jak polonahý Hájlendr skáče v podřepu jako dement a dělá u toho „ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ“, jsem se vyhýbal i jakýmkoliv dalším vizualizacím. Čili jsem byl dost překvapen, že mě tenhle Tarzan vs. Obersturmbannführer Landa docela bavil. Stejně dokonale katalogově slizký a úchylný zmrd tu waltzuje místo židů opičky a zotročuje jejich následný vývojový stupeň, dokud mu to ten džunglový metrouš nezatrhne, za což by mu potomci Australopitéků, kteří se ještě tolik úspěšně neasimilují v Evropě, dozajista nejradši nakopali prdel, protože dneska mohli místo lovení Tutsiů pro generála Mobuta driblovat za Lejkrs nebo repovat v Medisnskvérgárdn. Stellanův modelín tu sice opět ostopéro předvádí reklamu na bederní roušky Kálvina Klajna, avšak vyvaroval se opičího čurákování, Margotka je tentokrát vcelku sterilní, nicméně jeden by jí i tak s chutí vyvenčil grejhaunda, na gorily jim moc nezbylo, a tak vypadají, jako by se zrovna vrátily z honění Čárltna Hestna v první Planetě opic, ale to proto, že celý rozpočet padl na Džimóna Hounsoua, jehož na druhé straně naanimovali tak věrně, až vypadá úplně jako opravdový, a těch pár dalších papundeklových triků alá Karel Zeman výsledný dojem ze slaboduché, ovšem poměrně výpravné, přímočaré a zábavné kokotinky už nijak výrazně nepokazilo. (14.08.2016)

A do háje! Tak tohle bylo blbý, nepřehledný a přeplácaný. Boj proti otrokářství a drancování Konga se propojil s příběhem navracejícího se Tarzana, který má obličej posmutnělého intelektuála a tělo plastového Kena (jo, pekáč je obdivuhodný) a řeší rodinné trýzně s Jane. Do toho se přimíchávají nevěrohodné CGI opice, nějaký krokodýli a chlápek, který si chce zahrát na Srdce temnoty. SHRNUTÍ: Když už obří opice, tak jedině King Kong! Tohle je odvar. (06.06.2022)

Potterovský režisér David Yates to moc nezvládl. Kontaktní souboje jsou filmařsky strašné, má to ošklivou kameru a Christoph Waltz už poněkolikáté jede svou opakovačku. Alexander Skarsgaard je celou první polovinu v košili a postrádá jakékoli charisma. Ke konci mě napadaly myšlenky ve smyslu, že bych si měl sehnat Tarzana s Johnnym Weismullerem. Zklamání. (02.07.2016)