Hostiteľ

Když mi bylo souzeno dožít se toho, že lidé prchají před socialismem do Ruska, tak jsem se nevyhnutelně musela dožít i koktejlu Invaze lupičů těl a Stmívání. Hostitel parazitické neDuše paní Mejerové Andrew Niccol se naštěstí nevzdal bez lítého boje a díky němu je výsledkem jenom přiblblost místo meziplanetární katastrofy... (26.04.2013)

No jasně, taky si můžu pořádně kopnout, speciálně, když to sesmolila Stephenie, která si navíc nad tím vším držela pořádnou supervizi. Jenže to tak zcela neudělám. Jo, je to sakra romantizovaná verze invaze mimozemské civilizace, co se však námětu upřít nedá - aspoň trošku originální je (nenásilí cestovatelů, vnitřní rozpolcenost duší, systém přesunu a odsunu duše z těla, princip cestování vesmírem). Také si myslím, že režie Andrewa Niccola výrazně oživuje velmi infantilní děj. Co si budeme nalhávat, ten se dá shrnout do jedné věty, a pokud se scénář drží jako klíště předlohy - pak to ani jinak nemohlo dopadnout, Meyer píše stylem "tlachy-tlachy a skutek utek"! Herci se snaží, ale absolutně selhává vnitřní dialog rozpolcené hrdinky - dramatičnost těžko dodá hlas mimo obraz. Určitě by se to dalo vyřešit zajímavějším způsobem - třeba nějakým psychedelickým přechodem, ale vzhledem k cílové skupině divaček, by to asi bylo příliš nesrozumitelné :) Škoda - potenciál vytvořit kvalitní film z podřadné literární slátaniny by tu byl! 40%. (17.11.2013)

Ježíšmarjá, dyť je to zase ten tvajlajt v bleděmodrým! Člověku se chce skoro rvát vlasy z hlavy, jak pitomý film tohle je. Stephenie Meyer je ještě horší autorka než jsem myslel, pokud je podepsaná pod předlohou téhle sračky. Hostitel je až zarážejícím způsobem prost nějaké původní invence, není to nic než přežvejkání tisíckrát ohraných klišé a provařených motivů odjinud. Je to vysloveně komerční produkt nejhoršího kalibru, který je až nesnesitelným způsobem povrchní a u něhož jsou nějaké nároky na filmařské kvality až na druhé koleji. Jediným smyslem téhle mainstreamové produkce je vytáhnout nějaký ty chechtáky z peněženek přesně vymezené cílovky, která tenhle biják lajkovala na Facebooku už dlouhé měsíce před premiérou. Och, až budou zase v práci rozdávat lupeny na další film pro intelektuálně nekomplikované teenagerky, klepněte mě někdo konečně přes prsty, ať se na to fakt už vyseru, jinak mě další podobná projekce vážně připraví o rozum. (28.03.2013)

Další pohádka z pera Stephenie Meyer. Je zajímavé, že podle jejich románů se ještě nepodařilo ani zručným režisérům natočit alespoň průměrný film, Andrew Niccol je schopný režisér, ale Hostitel dobrý film není. Občas se film snaží prohodit nějakou tu myšlenku, která by asi měla vést k zamyšlení, ale celé je to zabalené v tak banalním kabátu. Chování postav nedává smysl, bylo by velmi těžké spočítat, kolikrát jsem měla chuť se někam propadnout, když už jsem opravdu nedokázala vydržet, co postavy dokázaly dostat z úst. Muži by se filmu měli vyhnout obloukem, na nějaké akční sci-fi rovnou zapomeňte, tady se většina filmu odehrává v jedné jeskyni, kde jsou v jednom těle uvězněny dvě dívky, a každá miluje jiného kluka, takže budete muset sledovat, jak jedna dívka chce políbit toho, ale ta druhá to nechce, chce totiž líbat toho druhého a o tom jsou samozřejmě i jejich společné dialogy. Snažila jsem se alespoň pochopit to některé ženské publikum, najít tam něco v té romantice, ale nic, ten trojúhelník (čtyřúhelník) je strašně trapný, nenašla jsem tam nic uvěřitelného, vztah dvou lidí nemá začátek a nemá žádný vývoj, prostě je to děsně prázdné, jako vše, co jsem od Stephenie Meyer viděla. Ne, už se nikdy nenechám ukecat, abych šla do kina na cokoliv, co napsala tato žena. (07.04.2013)

Ani nevím jak začít tenhle komentář. Vím, že se mi to líbilo. Líbilo se mi to moc. V očekávání všelicos jsem šla do kina s myšlenkami typu "na csfd to má 60", "napsala to Meyer", "Ta kniha má 550 stran, ach jo, to abych začla rychle číst". A hleďme. Z 550 (už přečtených) stran se stalo dobře sestříhané i celkem dobře vygradované dílo. Nesouhlasím s polovinou komentářů tady. Že to nemělo akci? Dle mého teda mělo. Až se budu chtít podívat na vybuchující talíře v titanicu, pustím si něco od Michaela Baye. Třeba sračkoidní druhý díl transformers. Že je druhá půlka filmu tlachání? Neřekla bych. Saoirse (kterou nemám ráda) hraje perfektně. V půlce filmu se možná někomu stane, že začne mít rád Poutnici víc než Melanie. Diane Kruger se tváří adekvátně duši, kterou má v sobě. William Hurt na mě působil skvěle. Pak tu máme milostný trojúhelník. Ovšem není afektovaný jako v TW (srovnání se tu prostě nabízí), nýbrž pěkně postavený - něco ve stylu Stargate Jolinar - Samantha - Martouf s Lantašem - Jack. Já dávám přednost Ianovi, už jen pro tu jeho božskou tvářičku. Z kina si navíc odnáším dvakrát brekot (při té oběti, i při závěrečné řeči Poutnice - ano bylo to postaveno aby se brečelo a já to fakt nevydržela) a otevřenou pusu při pohledu na vnitrohorní obilné pole. Bože to bylo fakt fantastický. Na závěr všemi očekávané klišé - Poutnice dostane nové tělo. Jsem ráda za toto krásné klišé, i když jsem se musela párkrát v kině v duchu ujistit - Je to Meyer, nenechá jí zemřít. (výběr herečky se mi nelíbil, ale čert to vem). A pak je tu jedno zajímavé srovnání. Stejně jako v Twilightu nakonec Meyer sebrala postavě jedinečnost v tom, že vytvořila duplicitní charakter. V TW působil příchod indiánského křížence uměle až trapně. Byl jako laciné potvrzení děje, které mělo postavám zajistit štastný život až do nekonečna. Nicméně v Hostiteli se "přeběhlík" dokonale vyjímá. Musím říct, že mě to fakt překvapilo a nečekala jsem to. Skvělej konec. Takže dávám pět hvězd a pravděpodobně nadhodnotím o jednu kvůli zdejším dementíkům. Na druhou stranu ta hudba a enviromentální podtext... To si mě získá vždy. Já totiž hodnotím podle toho, co ve mě film zanechá. Nezajímají mě autoři, režiséři ani herci. Když se mi to líbí, tak se mi to líbí a tohle se mi setsakra líbilo. Pro mě je tenhle film vyjímečný - protože je s ním spojený můj nový život. (29.03.2013)