Mad Max: Zbesilá cesta

Postapokalyptické filmy mě nebavily ani v pubertě, starého Maxe jsem nikdy neviděl, tenhle snímek je navíc tak strašně jednoduchoučký (jízda, zastávka, jízda, jízda, obrat, zastávka, zastávka, jííízda), až jsem si začal myslet, že je to nějaký vtip. Každá další nádstavba (ženský motiv, Maxovo trauma, či společenské narážky), všechno plné patosu a klišé, logicky příliš nepomáhalo. Krystalických 60%. (22.12.2015)

Nadfilm. Čekal jsem hodně, ale nečekal jsem, že mě Miller rozemele až tak nekompromisním a přesně vybalancovaným akčním náhulem. Šílený Max nejenže dorovnává energii a nápaditost trailerů. On ji ještě v pohodě převyšuje a servíruje živelné drama, ve kterém se opravdu bojíte o hrdiny a uhýbáte s nimi před každým zápalným kopím. Tom Hardy je jako tradičně boží, Charlize Theron už dlouho nedostala tak dobrou postavu a kupodivu zaujmou i lepé modelky a Nicolas Hoult. A to jsem ani nezačal řešit záporáky, kteří jsou děsiví, fascinující i pamětihodní zároveň. Že vás zajímá hlavně akce? No dobře. Ta kombinuje živelnost Bojovníka silnic s nejluxusnější moderní trikařinou, takže ujíždění z A do B nikdy nemá slabé místo. V podstatě tedy dvě hodiny zíráte na plátno a nechápete, jak mohl Šílený Max vůbec vzniknout – obzvlášť v době bezpohlavních popcornových omalovánek. Važme si ho, větší koule mělo v posledních letech jen máloco. A jedním dechem doufejme, že si na sebe vydělá a stane se inspirací pro mnoho nastupujících filmařů. Kde se Miller těch 30 let sakra flákal?!? (10/10) (13.05.2015)

Detaily slastný, celek ne. Nechci koukat na "silné nezlomné ženy", nechci poslouchat pathos, který se nedá omluvit nostalgií. Přesto se na to klidně ráda podívám znova (ve 3D už ne, to si radši vyrejčuju oči), nejlíp na nějakou "instrumentální" verzi, kde jediný slova budou "I live, I die, I live again!" - zřete mě, bičis. Ta by byla minimálně za 4*. P.S. Hoult a vlasy by měli zůstat v opozici natrvalo, dík. (15.05.2015)

Ve Warner Bros musel někdo spadnout z višně, protože uvolnit finance odpovídají drahému blockbusteru sedmdesátiletému režisérovi, který bezmála dvacet let nenatočil hraný film (natož pak akční či vysokorozpočtový) a to na nepřístupnou bizarními výjevy (mateřské mléko, plamenometná kytara!) "ze světa po pádu hodnot" zaplněnou psychedelickou metalovou operu/road movie akční šílenost o šílencích (a navíc nepřiznaný "remake" Friga na mašině), která je po třech dekádách pokračováním jeho vlastní na koleni dělané „grindhouseovské" kultovní postapo trilogie, tak to už chce pořádné „koule". Ovšem nejvíce k podivu není výše uvedené jako spíše fakt, že nový Mad Max není směšný kastrát a nedůstojně uhlazený derivát původní trilogie, ale jde o nebývale sebejistě natočený přímočarý (neplést s tupý!) „špinavý biják" (v zásadě jde o mix konce dvojky roztaženého na celovečerní stopáž, Soudného dne, Mzdy strachu a spaghetti westernu v nebývale konzistentním a na detailech vystavěném světě, kde šílenost je normou a nikoli výstředností) s hravě vynalézavou i nápaditou nonstop akcí, která není pouze vyprázdněnou povinnou výplní stopáže, jak je dnes smutným standardem většiny blockbusterů, ale o něco v ní jde a posouvá děj vpřed; navíc je podmanivě, svébytně i přehledně nasnímaná. Díky čemuž se čtvrtý Max stává okamžitou žánrovou klasikou. Je totiž návratem do dob, kdy tento typ snímku nebylo synonymum pro přepálené CGI eskapády, které kaskadéra (natož herce) z masa a kostí neviděli ani jednou za uherský rok. Naopak, tohle jsou ve všech myslitelných ohledech osmdesátky do morku kostí. Akorát s možnostmi i rozpočtem odpovídajícím 21. století a s nejlepší akční hrdinkou "co není jen chlap s kozama" od dob Ripleyové z prvního Vetřelce. Je sice smutné, že takový biják je tu pouze jako svým způsobem neopakovatelná studiová anomálie, ale o to více nelze než čtvrtého Maxe uznale obdivovat, pokud ne přímo upřímně milovat. PS: Vypiplaná "Mad Max: Fury Road Black and Chrome Edition" je pak čb oku lahodící pamlsek, u kterého lehko uvěřit, že to tak Miller chtěl od počátku. (14.05.2015)

Witness Me! - Mediocre! Co k tomu říct, jen málo co miluji tak, jako totálně over-the-top postlobotomické postapokalyptické civilizace plné fanatických holohlavých chromovaných bojovníků, co uctívají automobily a jsou schopni kvůli rodinné hádce vyrazit na historickou válečnou stezku do Valhally. Plnou rozcupovaných, rozmačkaných, roztříštěných, rozbitých monstrvehiklů a těl, obřích radioaktivních bouří, sličných panen a chraplavých hrdinů, kteří se v tomto šílenství snaží udržet aspoň kousíček rozumu, ale hlavně mozek v hlavě (mozek na kapotě není žádná sranda). Miller provedl všech předepsaných 77 rituálů a Warneři mu tedy nakonec připsali obří peníze a mohl si tak splnit svůj vysněný projekt. Škoda, že to tak nefunguje i u jiných tvůrců, resp. studií. Pravda je, že si byli producenti vědomi toho, jak riskantní to je a tak nejenom nakonec člověk dostal nejdražší Carmaggedon béčko vůbec, ale k tomu se mohl měsíce těšit na každý jeden nový trailer, kde se znovu a znovu ukazovalo to nejlepší z řemesla. Audiovizuální majstrštyk s velmi jednoduše načrtnutým, ale fungujícím dějem, sympatickými postavami (Taková Rosie zřejmě zrovna dosáhla na vrchol své filmové kariéry), šíleným akčním řemeslem (ten design kár!) a jaderným holocaustem, který způsobil většině populace Austrálie nejenom zhmotnění imaginárních kamarádů... v podobě nádorů, ale taky silný úbytek důležitých částí mozkové hmoty a to hlavně těch, které lidem pomáhaly držet se vkusného oblečení. Chyby by se našly, ale nemám chuť ani důvod je tu vypisovat, dokonce si na žádné ani nedokážu vlastně vzpomenout. To asi ta hladina adrenalinu je i při psaní stále příliš vysoká. I live, I die, I live again. (29.05.2015)