Zrodenie legendy

Obžérsky opulentní spektákl jakoby představoval tři filmy scuknuté do jednoho. Pomyslně lze takto film přirovnat k amerického sestřihu "Shogun Assassin", kde z původních dvou filmů byly vynechány dějové pasáže a naopak zachovány veškeré souboje, což ve výsledku dávalo vágně propojenou koláž atrakcí. Stejně tak zde v každé třetině filmu diváci dostanou stejnou porci soubojů jako v jiných hongkongských/čínských celovečerních bojových filmech posledních let. Co do příběhu je "True Legend" na první pohled hloupoučká fantasy oslavující patriarchální hodnoty, ale z hlediska bojových scén představuje vrchol soudobých wire-fu filmů. Yuen má ohromný cit pro tempo a to, co bude fungovat na kameru, takže díky tomu spektakulární bitky nepůsobí uměle a nezáživně jako v jiných dráty prošpikovaných eskapádách typu tristního "Fatal Move". Snímek sice v kontextu dnešních trendů vyznívá jako absurdita, ale na druhou stranu se ani nesnaží jít stejnou cestou. Naopak se obrací k tradici efektně akrobatických fantaskních báchorek jako "Evil Cult" či "A Warriors Tragedy". Právě v tom spočívá jeho osobitost a přitažlivost. Navíc lze zdejší míru schematičnosti, která dosahuje až karikaturní rozměry, chápat jako nadsazenou reflexi zákonitostí bojových filmů. Ostatně ne náhodou je film pojatý jako kapitola z fiktivní knihy Letopisy o mistrech bojových umění a pojednává o údajném zakladateli stylu opilá pěst. V tomto ohledu pak i vyprávění dává smysl jako skrumáž všech nabízejících se klišé z životopisů velkých bojovníků - od historického rámce, přes tréninkové montáže až po boj proti monstrózně gigantickým cizincům. (11.11.2010)

Tohle mě rozsekalo. Měl jsem pocit, že z Asie jsem už viděl všechny špičkové Martial Arts mlátičky, ale tohle byl hrubý rest. Už jen úvodní dech beroucí akční scéna mě posadila na zadek a věděl jsem, že tohle mi sedne. Příběhově to sice vykrádá lec který kultovní akční film, ale na to sere pes, vizuálně je to pestré, akční scény úžasné ( dobré slow motiony i solidní choreografie) a víceméně akce střídá akci, takže o nudu není nouze. Akce má také dobře zvolené lokace, hlavní záporák namáčející si ruky v jedovatých hadech, škorpionech, aby dostal větší sílu bylo refrešující. Příliš mě nebavila filosofická wu xia stránka ve středě filmu, ale to krásně vynahradilo 15 minutové finále proti spoustě gorilám, za což musím jít na 5*. Za poslední dobu mi True Legend udělal největší radost. 85% (05.01.2016)

Slaboch umírá doma, bojovník na bojišti.... Poté, co mu nevlastní bratr změní plány na poklidný život, musí se Su Can uzdravit, potrénovat, dát do pořádku psychiku a pak vyrazit za pomstou. Mám rád wuxia filmy. Líbí se mi ta skvělá levitovací schopnost, ty efektní obrázky padajícího listí. A že je souboj s Bohem Wushu kravina? Já vím, ale hezky to vypadá! A kdyby snímek skončil v 80tý minutě, psal bych o solidním kung-fu zážitku. Bohužel pokračuje a příběh ztrácí na přitažlivosti, zábavnosti a vlastně všem, co stálo za zmínku. Pravda, neviděl bych D.Carradine ani ultimátní souboje s chlapíky patřící spíš SEM. Na rovinu však říkám, že by mi to nechybělo! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Rád zase potkám starého mudrce Pai Mei. 2.) Zjistím, u koho se TAHLE Ruská holčička naučila levitovat. 3.) Poznám jaké to je, když někoho chrání blázen. 4.) Hledám pravdu ve filosofii ,,opilcovi pěsti“. Začal jsem chlastat! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (18.01.2011)

Schátralý zjav, túlanie a nadmerná spotreba vína zaručia, že zákerných grázlov sa dokáže zbaviť Čína! A nielen to. Najväčšou výhodou Zrodenia legendy je totiž ekletické pospájanie rôznych žánrov. Letecké bojové akrobacie sú tak obohatené o mix dobrodružného filmu, meditačného vyrovnávania sa so zranením v tichu hôr, mystického blúznenia, nenávistného súboja zla s dobrom a znovuzrodenia Fénixa z popola spustnutia a pijatiky. Plus občasné upozornenia na presahy východných bojových umení, pracujúcich dôsledne s energiami, vlastnými zmyslami a filozofiou. A humor: napríklad vybrnkávanie bielovlasého starca - majstra bojovníka na strunový nástroj kdesi vo vybájenom tmavom sklanom meste pripomenulo čímsi úvodnú gitarovú scénu z filmu Oslobodenie (Deliverance, USA 1972) od Johna Boormana. Prehnané množstvo počítačom dorobenej akcie však podobne ako mnohým spolukomentárorom, prekážalo a spolu s veľmi diétnym dejom posúva celkom slušne vybudovaný koncept zase len kamsi k lepšiemu priemeru. (19.05.2014)

"Vždy jsi hledal důstojného protivníka !! A teď máš dva, Jüana a sebe.." Hravě bizarní a nesmírně sebe(a zejména žánru)reflexivní hybrid představující dlouho očekávaný režisérský návrat mistra hongkongské akční choreografie Yuena Woo Pinga, který proslul svojí prací na bojových sekvencích přelomových filmů jako Tygr a drak, trilogie Matrix či obou dílů Tarantinova eposu Kill Bill, snad ani nesměl zklamat.. Jakkoli Yuenův nový film lze skutečně vnímat pouze jako schematickou nesoudržnou pastiš či zjevnou poctu, v níž Yuen jen spojuje motivy proslulých filmů své předchozí kariéry s prvky, které charakterizují soudobou hongkongskou produkci, když svoji na první pohled absurdní fantasy dělí Yuen na epizody, které vyzdvihují a adorují vždy určitý z ikonických prvků hongkongských bojových filmů, kdy v první části na diváka čekají davové bojové sekvence za výrazného užití drátů, jako například ve snímku Tygr a drak, v dalších opilé kung-fu ala legendární Mistrův syn, jenž proslavil jedninečného Jackieho Chana, digitálními efekty dotvářené souboje, jako vystřižené z hitů jako Kung-fu mela či již zmiňovaný Matrix, či třeba arénový střet s hromotluky ze Západu ve stylu Ip Man 2.. (15.09.2013)