Veľmajster

(spoilery) Esence Kar-wai Wonga... Ve Velmistrovi je cítit snad vše, co je pro tohoto filmového básníka tak typické. Osobně zde především cítím Fa yeung nin wa, protože ten důraz na osudovou lásku dvou mistrů bojových umění je naprosto dominantní. Většina akčních scén je tak vlastně zbytečná (někdy naprosto samoúčelná - bitvy v dešti) a příběh se i v závěru scvrkává do romantické poezie o dvou a hraje na velmi citlivou notu. A právě zde musím říct, že posledních 15 minut je opravdu depresivně dojemných. Nic to bohužel nebere na tom, že tenhle film je z půlky neskutečná hra na efekt a obsahuje obrovské procento naaranžovaných scén (v tomhle ohledu jde snad ve vizuální stránce dál než Hrdina) bez větší hloubky. Jako příklad bych uvedl scénu boje na vlakovém nádraží, kde se hrdinové setkají (v každé záběru jinak rychle padající vločky a různé množství) a následuje souboj, při kterém vlak projíždí snad pět minut (zavzpomínal jsem na runway z F&F6:)). Mezi filmy o velkém slavném mistrovi je tento možná komplexní a nejvíce umělecký, ale současně háže na Yip mana poměrně dost nečestných věcí (opuštění manželky?). Budiž přáno každému národu mít svého hrdinu, ať je jakýkoliv. A teď si jdu o něm něco přečíst... PS: O kom že to bylo? To nebylo o všech těch mistrech, ale jen o jednom? Aha... tohle se mělo jmenovat Grandmasters, protože příběh se snaží být dost široký, i bez hlubších důvodů (břitva). PS: aby někdo nepřišel k pocitu, že KWW nemám rád, není to pravda, jeho tvorba bere dech, ale mají jeho krásné obrazy, scény padající vody a pohledy na kouřícího Tony Leunga, hlubší význam...? (25.12.2013)

Formálně nesmírně sebeuvědomělý film, který dekonstruuje kung-fu v poezii vertikál a horizontál. Scéna souboje na nádraží je totální rozkoš. Trochu se jen obávám, že s dalšími zhlédnutími už nebude nic co nového objevovat, ale film naštěstí drží pohromadě Wongův neopakovatelný smysl pro poetické ztvárnění prostoru a času, kdy skutečně prožívat film znamená zahodit za hlavu jakékoli návyky spojené s klasickým vyprávěním a místo toho vnímat "scénu pro scénu, záběr pro záběr." O něco víc tady. (08.02.2013)

Poetictejsi a krasne natocena, ale podstatne mene zabavna/chytlava verze dokonaleho Yip Mana. Ackoliv se The Grandmaster chce brat hodne vazne, snazi se o emoce a vsichni si zde radi zafilozofuji, je to cele podano prilis teatralne, bojove sceny jsou spise exhibici s durazem na efektnost (dest, vlak) a veskera snaha je tak v prubehu celeho filmu zbytecne podkopavana. Na epickou story je to navic nedostatecne vypravne a az prilis komorni/divadelni. The Grandmaster je take film, ktery je nutne videt naladen na meditacni vlne s pripravenou zasobou cinskeho caje, jinak se velmi zahy dostavi znacna nuda. 6/10 (21.10.2013)

"Nejakčnější" Kar-wai a přitom tak stále poetický a nenapodobitelně stejný jako jeho předešlá díla. Yi dai zong shi nechybí ani filosofie a vizualita, která se mění v rozkož; Tony Leung Chiu Wai je nesmírně charismatický a výborný herec, který se do role Pana Yipa skutečně vžil. Snímku nechybí ani emoce, což mne u takového druhu filmu zarazilo, nikoliv zklamalo. Zkrátka, snímku jsem se maličko obával, naštěstí absolutně v ničem nezklamal. Wong je umělec a pro mne nejlepším asijským režisérem, který si libuje ve vzpomalených záberech na déšť. (13.05.2013)

Plusy: Kung-fu, Ziyi Zhang, Souboje+toliko deště během soubojů bylo naposledy v Matrixu. Mínusy: Jako obvykle podrobný úvod prostředí filmu, politické situace, která se během filmu mění. Občas příjde zdlouhavé, vynahrazují bojové scény. Hláška: The dumplings are in the pot, but you won't be eating them. (16.03.2014)