Veľmajster

Fenomenalne nasnimane souboje a snaha o komplexnější a lyričtější pojetí příběhu, kde tentokrát Ip man hraje pouze druhé housle. Pokud chcete klasičtější formu, je vhodnější sáhnout po Ip manovi, který mě osobně sednul daleko více. Velmistrovi však nelze upřít fakt, že po stránce audiovizuální i po stránce choreografické se jedná o naprostou špičku. (04.07.2013)

Nefunguje to jako kung-fu film ani životopis, protože to ani jedno není a nechce být. Jak už titul prozrazuje, je to zejména o údělu velmistra, jeho vztahu k bojovým uměním, žákům, a co je nejdůležitější, k dalším velmistrům. Yip Man není jediným objektem zkoumání. Kdybych mu přiřkl polovinu filmové stopáže, pravděpodobně bych lhal, neboť o prostor zápolí další postavy s vlastním osudem, společenským postavením a ideologií. Wongova pověstná hypersentizivita a experimentální přístup tentokrát nezprostředkovává emoce hrdinů, ale spíše módy jejich přístupu k závazku mistra bojových umění. _____ Deborah's theme pěkné a vkusně použité. (28.04.2013)

Je to sice můj oblíbený Kar Wai Wong, jeho režisérský rukopis je zřetelný, v hlavních rolích hrají moji dva čínští veleoblíbenci Tony Leung a Zhang Ziyi, film má už od úvodních titulků krásné výtvarné pojetí, lahodnou hudbu, je poetický, příjemně melancholický, místy až meditativní... Ale co je tohle všechno platné, když je zároveň i jalový a nudný, nebavil mě, nevtáhl mě do děje a popravdě se přiznám, že jsem mu místy ani mnoho nerozuměl. A navíc všečínský vlastenecký pathos v nových čínských filmech mě otravuje už dlouho a artově stylizované kung-fu souboje mě pomalu začínají unavovat... Hezké obrazy, krásná hudba a líbivá artová patina jsou fajn, ale zkuste prosím páni Číňani příště přijít se záživnějším příběhem. (09.09.2014)

Dost bylo Yip Mana! Jeho život nebyl natolik filmově atraktivní, aby si filmaři točili 5 filmů o tomto uměle populárním učiteli bojového umění. A tento film je pokusem být vážný, důstojný, umělecký v divadýlku čínských dějin tvořených uctívanými Mistry a klany. Co naplat, že bojové scény jsou jak kdyby Wachovští a Zhang Yimou společně chtěli vzdát hold kinematografii a martial arts, když celek je mixem omílaných čínských dějin a kung-fu frází namyšlených "velmistrů". Pokud by se více držel Kar Wai Wong bojových scén v té podobě jaká je v úvodu (kapky deště skrápějící Mistrův klobouk a zvířené šosy mokrých kabátců) a dal by příběh do nějakého stavu, kdy se divák může těšit na něco víc, co by nevypadalo jako umělecký výlev režiséra a kameramana zneužívající fenomén bojových umění, tak nebudu lámat nad nimi ztvrdlý koláč. Takto jsem sledoval artovou intervenci do žánru, kde by se mělo víc konat, než mlčet. Pokud se rádi vyžíváte v moudrech zen-buddhistických říkadel a Yip Man v podání Donnie Yena vám přišel příliš rváčský, usaďte se do meditačního posedu v místnosti zařízené podle feng šuej, zapalte tyčinky a spusťte The Grandmaster. (09.06.2013)

Kar-wai Wong je vizuálně velmi poetický a chvílemi dokáže navodit krásně nostalgickou atmosféru, nicméně trochu pokulhává jako vypravěč. Je tu sice dost k-f soubojů v dešti, zpomalené kapky atd. (jinými slovy spoustu kýče), a zenových mouder o listí, stromech, životě a lásce, ale abych byl upřímný, žádná z postav (a že jich tam bylo) mi nedávala příliš smysl a nedokázala mě zaujmout, vlastně mi ani nebylo celý film jasné, co a koho vlastně KWW vypráví, jestli nějakou z postav nebo jen plynutí času. V posledních minutách filmu se z ničeho nic vynořila od nikud jakási romantika a snažila se ještě na poslední chvíli vypumpovat divákům ze srdíčka trochu emocí. I přesto, že tu grandmaster imp dostává hodně prostoru, zdálo se mi, že byl převážně pasivním účastníkem, v podstatě se do ničeho příliš neplete, spíš nechává události plynout kolem a na zvávěr se zdá být tak trochu tesklivým duchem minulosti. Abych řekl pravdu, Wongův vizuální styl mně příjde chvílemi zbytečně přeplácaný, stále nějaký odraz v kaluži apod., nicméně celá ta sekvence čekání a následného souboje na vlakovém nádraží (hlavně to čekání a plynutí času) byla dle mého soudu sama o sobě skutečným uměleckým dílem. (24.03.2013)