Útes smrti

Australian Daily Telegraph, Sportovní rubrika, Výsledkový servis. Lední hokej: Adelaide - Perth 3:6, Canberra - HC Sydney 1:1 přerušeno pro oblevu; Sportovní lidolov: Výběr Oceánie - Výběr lidstva 4:1 (po jednoznačném průběhu).. Konečně někdo po letech zhmotnil vtip, kdy se malý žraloček ptá velkého žraloka: „A tatínku, proč kolem těch lidí nejdřív kroužíme, než zaútočíme?“ a táta mu odpoví: „Přece je nebudeme jíst s hovínkama, synku..“ Jsem rád, že řežisér Traucki vrátil Spielbergovu polívčičku na vařič a trošku ji přihřál. Přirozený, uvěřitelně podaný survival a v něm jednoduchými prostředky navozené napětí při hře zubaté kočky s ploutví se skupinkou vyděšených myší v neoprenu. Ti lidé nepotřebovali větší loď, stačila by jim jakákoliv.. (02.01.2011)

Vedle kultovních Čelistí (1975) a Útoku z hlubin (1999) je film Útes smrti nejlepším mnou viděným zvířecím hororem, ve kterém vystupuje bílý žralok jako monstrum. Od Trauckiho jsem o pár dní dříve zhlédnul krokodýlí Krvavou lagunou, která mě zaujala, a proto jsem neotálel sáhnout i po jeho dalším a velmi podobném snímku. Ve filmu se objevilo jenom šest postav, avšak nejdůležitější jsou ony čtyři, které bojují na širokém oceánu o holý život s jednou velmi nenasytnou parybou, která má nekonečný apetit a choutky zabíjet. Herci na mě působili přirozeně, lokace byly vybrány skvěle a hudba perfektně podtrhovala obraz v napínavých scénách. Občas mě trochu vadily citové projevy postav, ale to je pouze subjektivní názor. Zkrátka vcelku obstojný survival snímek, ve kterém bylo syrové autentičnosti docíleno rovněž použitím reálných žraloků. (27.03.2014)

Paráda! Trauckiho druhý survival-horror vyšel o 100% lépe než předchozí Krvavá laguna, která byla jen směskou trapného chování a superinteligentního krokodýla. Tohle však mělo opravdu parametry skutečné události. Chování postav mělo logiku, žralok (nebo možná žraloci?) nebyl z říše snů, ale skutečná podmořská ryba, tak jak si já žraloky představuju. Kamera prvotřídní, jen ta hudba mohla být ještě o chlup drsnější. Herci byli vybráni velmi dobře a když už z nich něco vypadlo, tak to mělo hlavu a patu. Pro mě tedy velmi příjemné překvapení. Noo, jak se to vezme, příjemné.... V létě bych rád k moři :-D 90% (06.02.2011)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

Nepotřebuju efektně natočené ukousnuté končetiny za každou cenu, ale tohle? Pusto, prázdno, nikde nic. Nic ale bylo zřejmě i v hlavách tvůrců, kteří přišli se scénářem na několika stránkách a vyslali čtveřici (původně pětici) ne zrovna sympatických výletníků na širý oceán. Ústřední dvojice ještě předtím stihne poukázat na svůj zamotaný milostný vztah, pronese pár zbytečných vět, s jinou dvojicí prorazí motorový člun a na jachtě pak pozná, jak vypadá její spodní část. Andrew Traucki má za sebou coby režisér pouze krokodýlí dobrodrůžo Krvavá laguna, komorně laděný a bez speciálních efektů natočený import od protinožců Útes smrti nabízí leccos, jen ne napětí nebo atmosféru. Je v něm až příliš scén, kdy hrdinové plavou a jen civí kolem sebe, jestli neuvidí žraločí ploutev, jejich koupání tak zákonitě začíná být za chvilku hodně únavné.. a otravné!! O žádný umný tah se tu nikdo nesnaží a diváka jen neustále napadají myšlenky, že tohle šlo přeci udělat lépe (i když má film nálepku „podle skutečné události“). U staršího, podobně laděného Otevřeného moře lákala víc než žraločí zuby zápletka (já, můj partner a nekonečná voda), tady toho lákavého moc nezůstalo. Bohužel.. (22.10.2012)