Libanon

Ponorka v tanku prakticky neopustí klaustrofobické útroby železného monstra. Všechna akce venku se dokonce odehrává skrze zaměřovač. Psycho výlevy čtvěřice v tanku jsou proto sice snáze pochopitelné, ale ani tak se nejde ubránit dojmu, že dotyční se nechovají jako vojáci ale jako banda blbců, kterým by jeden nejraději nafackoval. 7/10 (12.11.2010)

Z hlediska žánru (tj. válečný film-hraný dokument) nebylo snad co vytknout, problém s mým hodnocením je, že válečný film mi moc nesvědčí a hrané dokumenty mám sice rád, ale záleží na tématu a to jak patrno z předchozích slov mi nebylo zrovna blízké. Proto je mé hodnocení spíše soukromou záležitostí. Měl-li bych být objektivní je to tak na 4*. (07.07.2010)

Brilantní. Krev, pot, slzy, voda a nafta ve stísněném prostoru jednoho izraelského tanku, jehož posádka (a s ní i divák) netuší, kde je, co ji čeká v příštích minutách, ani komu může věřit. Ultrakomorní a neakční válečný film, který svou smyslovou drásavostí a sugestivností vydá za nejednu trikovou orgii plnou střelby a výbuchů. 90% (15.05.2010)

Vynikající koncept. Už první minuty mi připomněly skvělou německou Ponorku , kterou mám spojenou s jednou z nejlepších filmových atmosfér vůbec. A tank se pro tenhle uzavřený, klaustrofobický zážitrek hodí minimálně stejně. Trochu mě pak mrzí (a možná do toho promítám i své hodnocení), že jsem dostal něco jiného. Pokud čekáte "život" v tanku tak nečekejte. Spíše psychologické drámo, vyjadřující se k jedné konkrétní události. A i o té mám pocit, že jen tak povrchně. Přišlo mi že Maoz nakonec nevěděl ani tak moc, co vlastně chce říci, co chce točit - jestli kritiku války, jestli rutinu skupiny z tanku, jestli válečné drama... Tak trochu ze všeho něco a vlastně pořádně nic. Na mě opravdu nekompaktní, nesourodé. Navíc i tu tankovou atmosféru mi pořád něco narušovalo. Na druhou stranu, má to své specifické kouzlo a rozhodně nejde o špatný film. Jen jsem čekal více. Nebo možná jen něco jiného. Man is steel. The tank is only iron (15.02.2012)

Já ten film mám pořád v hlavě. Zde zvolenou formu antiválečné retoriky totiž považuju za naprosto geniální a filmařské zpracování za vrcholovou ukázku režisérského super umění. Něco kde válku nevidíš, kde nemáš tuny přestřelek, keců ani hrdinsky pojatou pointu, tohle je jedna z mála filmových válek, kterou si fakt prožiješ. Citíš strach, zmar, beznaděj , prostě všechno čeho má každá válka vždy plný sklady. (20.07.2016)