Utrpení mladého Boháčka

Landovský mi nikdy sympatický nebyl, takže jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbal. Nicméně, buď je geniální herec, nebo mu byla role Tondy psaná přímo na tělo. Byl totiž natolik přesvědčivý, že jsem mu toho hulváta s velkým srdcem, sežral i s navijákem. Ale ani tak skvělý výkon nezastínil ostatní herce. Zázvorková, Rázlová i Kotrbová, byly toho hereckého koncertu nedílnou součástí. Ale ten festival trapností, který k životu patří, je stejně tak dílem režie a scénáře. Zcela banální příběh zachycený tak, že se jeho sledováním bavíte, ale současně je vám těch postaviček líto. A přejete jim, aby to dobře dopadlo. Postavy Jany mi bylo líto obrovsky. Málokdy ve mě film probudí tak velkou vlnu empatie. Asi i proto, že se ta odzbrojující bezelstnost vytratila nejen z venkova, ale vlastně obecně ze světa lidí. Takové filmy pak slouží jako paměť duše národa a současně nastavují zrcadlo každému z nás, protože i v takových postavičkách najdeme kus sebe. Filmy, jako Hoří, má panenko, Homolkovi aj. (28.06.2022)

Na první pohled se Boháček může jevit jako misogyn křížený s vesnickým buranem, jenže v této povedené komedii není vše tak, jak to na první pohled vypadá. Tenhle film je totiž ze života. Opravdu. Ani vteřinu, ani jednu scénu mě nenapadlo, že by tohle nemohla být realita. Jednak kvůli skvělým hercům (Landovský, Zázvorková) a jednak kvůli některým scénám (návštěva Květy v Praze, "sestřenice"). Jo, točily se to pěkný filmy… škoda, že když se dnes točí filmy "ze života" vidíme převážně afektované blbosti, které se skutečným životem nemají nic společného… (03.11.2009)

Tak jsem zjistila, že i před 40 lety zněly koledy úplně stejně jako dnes - jako by je zpívalo pořád to samé složení lidí... :-D No, ale nic víc si z filmu asi neodnesu. Jo, sem tam jsem se pobavila. Politovala Boháčka, o kterém jsem nevěděla, jestli je tupý či nikoliv. Zjistila, že ženský jsou naivní krůty. Takže vlastně jsem nenarazila na nic, co bych už nevěděla, neviděla, neslyšela - když pominu ty koledy ;-)) Kdyby člověk chtěl zabít čas, tak rozhodně může použít jako zbraň tenhle film. (01.10.2009)

Lanďák v jeho přirozeném hereckém/ukecaném projevu, kde se Stella Zázvorková (pro mě archetyp děsně otravné báby v každým filmu) snaží svému synovi Tondovi, traktoristovi (který ale stráví celý film v obleku, ježděním v bahnu ve své volze) vnutit holku přes inzerát. Pod nátlakem si tady Tonda s jistou Janou (Jorga Kotrbová v té době byla výstavní) dopisuje. Tonda za ní následně jede, aby ji dovezl domů na večeři a uspokojil tak kafrající mámu (která beztak byla i důvodem skonu jeho otce) ale nedopatřením se kvůli škodolibým kamarádkám Jana Pazderková stydí a okřikne Tondu, když na ni vejde do jejího pokoje a vidí ji polonahou (což vidí její kamarádky oknem). Lanďák vlastně kraluje tím, jak je jeho postava neschopná se řádně vyjadřovat a od Jany tak po své typické slovní motanici ve vzteku odjede, ale cestou náhodou nabere v dešti Květu z Prahee, která následně souhlasí s tím, že na večeři pojede a pro mámu předstírá, že je Jana. Jenže během těch chvilek se do sebe Tonda s Květou tak trochu zahledí, ačkoliv je už z jedné dřívější scény jasné, že Květa je v komplikovaném vztahu s jiným mužem. Vše se ale zkomplikuje, když se skutečná Jana objeví. Lanďák hraje celou dobu tak nějak "ženský mě nezajímají", protože ho jeho přítelkyně zradila a vzala si jeho kamaráda. Ale spíše než komedii a její občasné humorné vsuvky jsem to vnímal jako pohled do tehdejších poměrů, vztahů, dohazování, praktičnosti na úkor všeho ostatního, všechny tyhle české komedie jsou o srovnávání s tím, jak se mají sousedi, to čecháčství. Ale Lanďák to neskutečně táhne a ani nemusí dělat moc. (21.04.2024)

Pro mě velké překvapení, což mám z toho, že české filmy znám tak málo. Pavel Landovský je tu naprosto skvělý, přirozený, stejně jako Regina Rázlová. Ta je dokonalá. Stellinka svou roli zvládla přesně, jak bylo potřeba, a vy před sebou máte zajímavou konverzační romantiku, která je komická i tragická, ale přitom ty emoce, jako kdyby byly potlačeny, samozřejmě úmyslně postavou Landovského. (04.02.2015)