Réžia:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrajú:
Jiřina Bohdalová, Josef Kemr, Stella Zázvorková, Václav Voska, Zdeněk Kryzánek, Lubomír Lipský st., Slávka Budínová, Vladimír Menšík, Bedřich Prokoš (viac)Obsahy(1)
Může láska k dětem překročit meze zákona? JUDr. František Kroupa (Josef Kemr) převezme funkci předsedy civilního soudu po kolegovi, jenž odchází do důchodu. Jeho pracovní náplní je ponejvíce soudit manželské páry, které se rozvádějí a dohadují se kvůli výživnému, přičemž úplně nejméně se starají o blaho svých dětí. S novým místem „zdědí“ Kroupa i pohlednou sekretářku Zdenku Míkovou (Jiřina Bohdalová). Pohledná, avšak svérázná mladá žena se Kroupovi zalíbí. Jeho pokusy o dvoření jsou však čas od času nahlodávány podivnými událostmi. Jednou na náměstí potká Kroupa Zdenku, přestrojenou za šedivou babičku o holi, jindy ji spatří v samoobsluze krást konzervy. Dívka jej na vysvětlenou zavede do vesnice za Prahou, kde bydlí spolu s otcem, smečkou psů a čtyřmi malými dětmi, které nemůže z běžného platu uživit. To pravé zděšení však Kroupu čeká, když zjistí, že Zdenka v přestrojení tyto děti unesla právě z rozvrácených rodin a s pomocí padělaných dokladů je adoptovala… (Česká televize)
(viac)Recenzie (42)
Nečíst OTD - všechno napráská, ubere moment překvapení!! Novopečeného důchodce si zahrál ve svých 51 letech Václav Vozka. Ovšem v televizní verzi téhož příběhu skvěle zahrál hlavního hrdinu JUDr. Kroupu. Ale i dvojice Bohdalová, Kemr se zhostila svých rolí s grácií s jakou odhazoval Cyrano svůj širák v dál. ( Ale Obžalovaná s Janou Hlaváčovou se mi líbila o fous víc.) ()
Neskutečně naivní a absolutně nerealistický film, zvlášť co se týče jeho nadmíru zidealizovaného závěru. Ale i tak to nebylo nejhorší, Bohdalová, Kemr i Zázvorková jako již tradičně výborní. Střídal se tu humor se sociálním dramatem. Výraz "lehkovážná kurvička" mě docela šokoval, nikdy bych si nepomyslel, že něco takového zaslechnu ve filmu z 60. let. Slabý průměr 50%. ()
Obžalovaná již v prvních minutách nasadila zajímavé tempo, které jí vydrželo až do cílové rovinky. Odvážná slečna těžce dýchá, skoro jako Kemr po výšlapu kopečku nad mlýnem. A zřejmě je to právě v něm, že se nedokážu smířit s myšlenkou, že by se do něj mohla dobrovolně zahledět atraktivní žena, čímž se pro mě hlavní mužská postava stává značně nevěrohodnou. Jinak je z filmu znát Filipův rukopis, laskavost z něj přímo sálá, přesto mě Obžalovaná okouzlila mnohem více. ()
Pana F. Filipa si vážím. Ale tohle dílo mě nepřesvědčilo. Pohádka? Příliš dlouhé ( v druhé polovině už jsem se neskutečně nudila) a všeho tam bylo jaksi příliš - unesených dětí, psů, naprosto nepravděpodobných situací, naivity, lásky k náhradní matce...A přiznávám, Bohdalová mě nijak neokouzlila. Kdo mě zaujal, byl v závěru pan Voska. ()
Scénář Vratislava Blažka (Obžalovaná) upravil pro tuto adaptaci (Odvážná slečna) Otto Zelenka, aniž by ho nějak významně polepšil nebo pohoršil. Zůstal malý český, tedy náš. Potřebu natočit v jednom roce dva televizní filmy na základě jednoho scénáře sice nechápu, ale proti mysli mi to rozhodně není. Hin ať se ukáže, který režisér je lepší! A výsledek? Smírný! Název adaptace "Odvážná slečna" (to tvrdí soudce, ona to popírá) nezní sice vůbec libě, zato Josef Kemr se mi ve své roli líbil víc než Václav Vozka (v téže roli předchozí adaptace), avšak největším rozdílem je zřejmě pojetí slečny Mikové; Jana Hlaváčová je spíš tragickou, Jiřina Bohdalová spíš komickou postavou; co je náležitější se dá posoudit také jen obtížně. Závěr: Kdyby tenkrát natočili ještě jednu verzi, taky bych se na ni (se zájmem?) podíval. Kemrovská pozn. 1: Pana Kemra jsem potkal v roce 1965 na nábřeží u divadla, kudy jsme šli po nácviku spartakiády. Zahalen do vousů a pláště na mě udělal rozhodně větší dojem než president Novotný později na tribuně. Kemrovská pozn. 2: V žádné filmové roli mě Josef Kemr nezaujal tolik, jako v rozsahové dramatizaci F.M. Dostojevského "Uražení a ponížení" z roku 1989. Nikolaj Sergejevič Ichmenev v jeho podání jde skutečně pod kůži a pod nehty. ()
Reklama