Réžia:
František FilipScenár:
Jan JílekKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jan KlusákHrajú:
Jan Pivec, Jiřina Šejbalová, Bohuš Záhorský, Marie Rosůlková, Jana Koulová, Růžena Merunková, Božena Obrová, Jana Břežková, František Holar, Josef Bek, Josef Vinklář, Josef Velda, Ladislav Křiváček (viac)Obsahy(1)
Komedie o oslavě zlaté svatby, která se tak trošku zvrtla… Staří manželé chystají velkou rodinnou sešlost. Manžel přemýšlí, čím by své ženě udělal radost. Při pochůzce městem potká starého kamaráda a popijí spolu nejednu sklenku. Po dávce alkoholu muž vymění svůj zánovní kabát za kožich s liščími hlavičkami pro ženu, domnívá se, že ji tím potěší. Jenže ten dárek se jeho manželce pranic nelíbí a na muže se rozhněvá. Manželé se pohádají, vyčtou si první poslední, a nakonec se rozhodnou oslavu zrušit. Muž chce rozvod „pro nepřekonatelný odpor"… Jan Pivec v postavě nerudného bručouna s dobrým srdcem získal za tuto roli Cenu za nejlepší herecký výkon na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha 1968. Televizní klasiku samozřejmě zdobí také výkony jeho hereckých kolegů, především Jiřiny Šejbalové a Bohuše Záhorského. (Česká televize)
(viac)Recenzie (107)
Postava, kterou zde představuje Jan Pivec, je s prominutím naprostý idiot. Jako dar chce své ženě koupit příšerný kožich s liščími hlavami, ale protože má málo peněz, vymění ho za svůj kabát, který dostal právě od své ženy k narozeninám. A nevšimne si, že prodavač mu tento kabát zabalí místo onoho liščího kožichu… Fakt, že některé situace byly až příliš "crazy", mě místy i lehce štval, ovšem Jan Pivec, Jiřina Šejbalová i Bohuš Záhorský byli tak kouzelní, že jsem to scénáristům prostě musel odpustit. ()
Slávnu televíznu komédiu si predstavujem trochu inak. Ale mnohí majú, na rozdiel odomňa, homolkovské hádky radi, a aj keď trvajú hodinu a pol, dokážu si ich užiť. Ja som tú dlhú filmovú hádku vydržal a objavil som aj niekoľko skvelých scén, ale všetky také, keď manželská dvojica nie je spolu. Hlavne vyberanie darčeka dvojicou starých pánov, to nemohlo dopadnúť ináč ako průserom. Domáce scény v štýle blbý a blbší, to už bola iná káva, to mi nechutilo, no zaokrúhlim to na slabšie tri hviezdy. ()
Pivec prokázal, jak perfektním hercem byl, role (notně) přerostlého dítěte mu sedla. K nejskvělejším scénám pak patří "za tohle jsem neschůzoval!" při konverzaci s půjčovatelem lodiček, nadšení, když přes výklad zahlédl svého starého známého Záhorského, "Kdyby mě nebylo, ani by naše děti nedostaly jména", "Popel, o ten já se nikdy nestaral", a taky "Že mi to neřekneš do očí". Jedinou vadou snímku se mi jeví ony detailní záběry na Pivcovu tvář, které odhalovaly, že Pivec nemá všechny zuby pohromadě. Nevypadalo to pěkně, a přitom stačilo, aby použil fígl mé tety - díry zalepit žvýkačkou - a byl by zase prvotřídní frajer. ()
Co dodat k tomuto filmu, který přesvědčivě „zabírá“ i v černobílém provedení a nepotřebuje k tomu ani 3D nebo 50´´ plazmu…? Téměř vše už tu bylo řečeno, takže pět hvězdiček za ten bránici ohrožující a nadčasový vynikající herecký koncert všech tří hlavních protagonistů: „Tohle postav na rádio - a budete se smát od rána do večera!“ :-) ()
Holt to ani ve stáří nebude žádnej med. Z většiny věcí se stanou návyky a i společný život bude jeden z nich. I hádky, které patří ve stáří k jednomu z mála zpestření denního stereotypu. Jedna věc je totiž, když člověk chodí do práce a s partnerem se vidí až večer. Věcí druhou je, když jednoho dne jdou oba do důchodu, nemají do čeho píchnout a koukají na sebe celý den. To se pak snadno stane i to, co v našem filmu...80% ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Zaujímavosti (3)
- Ve scéně, kdy Rudolf (Jan Pivec) leží v posteli Františka (Bohuš Záhorský), ji svou velkou postavou zabral celou. Aby si k němu mohl František přilehnout, musel jí nechat režisér Filip nastavit. (pávek)
- Finální scéna filmu se odehrává na Letenském kolotoči z roku 1892, který je renesančním unikátem. Kolotoč prošel dlouhou a náročnou rekonstrukcí, která spolykala 23 milionů Kč a v roce 2022 byl zprovozněn. (sator)
Reklama