Réžia:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
Jan Werich, ako obvykle, predvádza skvelú hereckú kreáciu. Tentokrát v úlohe márnomyseľného, žiarlivého politika. Opojený funkciou španielskeho miestokráľa, zbavuje sa svojich pobočníkov (jeden je vo väzení, druhý poslaný kamsi do tramtárie vyberať dane). A zároveň sa necháva učičíkať prefíkanou milenkou, konajúc, ako ona zapíska. Zároveň je potrebné skonštatovať, že po skvelom úvode ide celá inscenácia kamsi do šípok, bezprostredne po odchode Miloša Kopeckého zo scény. Namiesto toho, aby dej gradoval, končí v plytkom, málo zaujímavom vzťahovom rozmelení. ()
Lze předpokládat, že knižní předloha svého času mohla mít (a třeba dosud má) nějakou zajímavost a právo na život, v podobě televizní hry však vyznívá jen jako kostýmní konverzačka o ničem. Vlastně o něčem přece: o Werichovi - to je vlastní téma této adaptace. Počet hvězd zaokrouhluji nahoru pro nevšední zážitek s Kopeckým: zcela přirozeně očekávám, kdy to jeho postava rozbalí a pokusí se ovládnout situaci - a on je chudák někde v půlce bez fanfár vystřelen z trenek jako politováníhodný přizdisráč, ani si neškrtne, což je u tohoto herce velký odvaz ve vztahu k diváckému očekávání. Jinak je to celé takové nic proti ničemu. Stejně jako u Uspořené libry jsem nepochopil pointu. ()
V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. ()
Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. ()
Budu se možná trochu rouhat, ale mnohem více než Jan Werich mě v tomhle filmu pobavil naprosto úžasný a skvělý Miloš Kopecký, který po svém odchodu ze scény Kočáru nejsvětější svátosti ohromně schází. Scénář sice není nic originálního nebo překvapivého (Král a žena je podle mě lepší) a postavu Jaroslavy Adamové mohla hrát nějaká o pár let mladší a temperamentnější herečka, nicméně i tak byla radost se na to všechno podívat. ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama