Réžia:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. ()
Jak to ten Werich dělal, že nikdy nevyzněl hluše, nevypadal tupě nebo trapně? Uměl si vybrat námět, uměl si vybrat spoluhráče na úrovni a uměl jim dát prostor. Danou látku pozvedl vždy pozvedl výš inteligentním, nepodbízivým hraním. Werich zde hraje s partnerkou J.Adamovou, kterou měl moc rád i reálném životě. Ta náklonnost se v ,,Kočáru" projevuje. Rozverná, povedená hříčka. ()
Jan Werich, ako obvykle, predvádza skvelú hereckú kreáciu. Tentokrát v úlohe márnomyseľného, žiarlivého politika. Opojený funkciou španielskeho miestokráľa, zbavuje sa svojich pobočníkov (jeden je vo väzení, druhý poslaný kamsi do tramtárie vyberať dane). A zároveň sa necháva učičíkať prefíkanou milenkou, konajúc, ako ona zapíska. Zároveň je potrebné skonštatovať, že po skvelom úvode ide celá inscenácia kamsi do šípok, bezprostredne po odchode Miloša Kopeckého zo scény. Namiesto toho, aby dej gradoval, končí v plytkom, málo zaujímavom vzťahovom rozmelení. ()
Jan Werich si spoluprácou na scenári upravil postavu miestokráľa na seba a výsledok je excelentný. Dokonca sedí aj jeho vek s vekom miestokráľa. Jaroslavu Adamovú, ktorá mu zdatne sekundovala nemožno označovať za mladú herečku, veď v tom čase jej už tiahlo na štyridsiatku. Výborné výkony podali aj ostatní účinkujúci a výsledok je veľmi dobrý, aj keď príbeh chvíľami stráca tempo. Prekvapila ma absencia komentára od užívateľa, ktorý má nick zhodný so sídlom španielskeho miestokráľa. ()
Koncert dvou hvězd : Jana WERICHA a tehdy velmi mladé a krásné Jaroslavy ADAMOVÉ. Je to velmi vtipná hra se spoustou vynikajících dialogů. Škoda, že to nebylo v barvě. Je tam mnoho životní filosofie a zvláštní ukázkou je fakt, že diplomacie (byť z úst ženy) je velikým uměním. Paní Adamová je tam tak okouzlující, že si opravdu nepamatuji ve kterém snímku byla kdy lepší. ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama