Drtivá porážka

Americká verze Ninja Faktoru, která přímé srovnání se svým Japonským otcem nemůže ustát... Soutěž, kde jde hlavně o replaye nárazů, držkopádů, "vtipných" hlášek obou komentátorů a opět (stejně jako v Fear Factoru) podivné soutěžící. Navíc, když člověk z nějaké překážky spadne, může začít znova, no fuj! :p (19.08.2010)

Ze začátku jsem se tomu smál velmi dlouho. Bohužel později pády ztrácely na humoru a od 3 série to byla až moc drtivá porážka, že už to nebylo příliš k smíchu. Je to jen můj názor, ale drtivé pády mě po dlouhé době omrzely. 4 série Drtivé porážky byla na mě až moc drtivá. Nemohu říct, že jsem se nezasmál, ale ty pády byly katastrofální, ale přesto k popukání. Jinak dobré komentování Johna Hensona a Johna Andersona. A především vynikající překážky. (21.08.2011)

Je zajímavé sledovat, jak se s podobnou tématikou jako přinesl Ninja faktor (částečně i dříve TC a další) vypořádají Američané. Výsledek je dle očekávání založen ne na sportovním výkonu, ale na čistém ztrapnění a posměšcích na neschopné nebo "ovládané" jedince. Vedle všech "držkopádů", narážení do koulí, tvrdých direktů od pěsťové zdi až po "kde je tyč, kde je ta tyč". To, že někdo na konec vyhraje a odnese si pár tisíc dolarů je v podstatě jen drobnost. Bohužel i dvojice jasně stylizovaných komentátorů nepřináší příliš jiného, chytrého, humoru. Naštěstí je tu Jill Wagner je nejlepší! A umí to s koulema nejlíp ze všech:) Amerika od American Gladitors jde pochybným směrem. PS: ty díly s top momenty a "placeným trapným komparsem jako fanoušky" jsou trochu moc:) (01.08.2010)

Nepoznam človeka, ktorý by sa škodoradostne nezasmial na ľudoch válajúcich sa bezmocne v blate, nešťastne preskakujúcich z jedneho obrovského balóna na druhý, padajúcich do vody, či dostávajúcich rany ako boxovacie vrece. Na TV Barrandov beží táto relácia (resp. reality show) už pekne dlho. Každý víkend predpoludním. Dávka dobrej nálady :D (19.03.2011)

Na tuhle show jsem narazil více méně náhodou, když jsem přepínal kanály. A hned u prvního dílu jsem se smál tak, až jsem brečel (a to bez jakékoliv nadsázky). Od té doby jsem se stal pravidelným divákem této správně ujeté show, která mi přijde jako odlehčená verze Faktoru strachu. I tady lidi bojují o 50 tisíc dolarů a i zde se neváhají ztrapnit. Nicméně já jsem od přírody tvor škodolibý, takže se na všechny ty držkopády a trapasy tak rád dívám :-) Za Jacoba Manna, za hlášku "Kde je ta tyč?" (až uvidíte, tak pochopíte) za krásnou a pohotovou Jill, za dva pohodové moderátory, za vtipné komentáře, za skvělé animace a hlavně za velké koule musím dát plný počet! (02.08.2010)