Kód 252 - Katastrofa v Japonsku

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Atmosféra 7/10 Prostředí 8/10/// +katastrofa působí uvěřitelně, rozsáhle, atmosféra je hodně podobná jako z filmu Dobrodružství Poseidonu, postavy jsou velmi dobře napsané, mají co hrát a hrají přesvědčivě -snad mi jen vadil dojemný patos ke konci, kdy jim jde o minuty a přesto mají čas ukázat jací to jsou hrdinové/// Možná vůbec první japonský katastrofický film který jsem viděl. A rozhodně za to stál. Vyrovná se mnohým americkým, akorát je bez zbytečného patriotismu a typického amerického happyendu. Daleko pak předčí ty německé, které jsou katastrofou sami pro sebe navíc křížené s romantickou tele novelou. Tu tady rovněž nehledejte. Co tady však najdete je několik hrdinských záchranářů a složitější minulost několika postav. Film klade velký důraz na příběh a na lidskost. Přesto že mě na konci emocionálně nezasáhl, vedl si po celou dobu dobře a upoutal mou pozornost./// Celkem 72%/// (22.01.2012)

Za normálních okolností bych hodnotil rozhodně hůř - nemám rád prvoplánovitě dojemné scény a přílišné přehrávání emocí. Tady se to ale snažím vnímat trochu jinak. Jedná se o japonský film a k východní Asii jakási emoční teatrálnost patří. Když ale nasčítám bolestné životní osudy všech postav uvězněných v podzemí, k tomu ještě ta hluchoněmá holčička s kouzelným úsměvem... to už je fakt trochu moc. (25.12.2011)

Jak bych to jenom řekla ... už vím ... ševče, drž se svého kopyta... Celou dobu jsem si myslela, že dám čtyři hvězdičky, i když některé scény byly na můj vkus zbytečně moc natahované a kratší stopáž by filmu slušela. Jenže ten konec to totálně zazdil. Já jsem sice ráda, když film dobře dopadne (kdo taky ne, že jo?), ale tohle bylo moc i na mě. Že holčička - nebudu psát spoiler - to bych ještě rozdejchala, ale že - detto - povstane jako Fénix z popela, to už ani omylem. (18.05.2012)

Vydržím leccos, a tenhle film jsem vydržel skoro dvě hodiny (teda vč. reklam), a pořád jsem si říkal, není to tak hrozný, mohlo to být horší, ale v okamžiku, kdy začne rosnička radit hasičům, co mají dělat, jsem to musel vypnout. Přitom to mělo potenciál, kdyby se víc času (nejradši všechen) obětoval uvízlým v podzemí za neustálého vybouchávání kódu 2-5-2, mohl to být výborný psychologicky-klaustrofobický thriller, protože charakterový potenciál osob v podzemí vůbec nebyl marný. První japonský film, který mě zklamal. (26.12.2011)

Katastrofická dráma so všetkými klišé, ktoré sa v japonskej kinematografii dajú nájsť, v tomto prípade tiež doplnené o vykrádačku amerických filmov. Niečo fungovalo, napr. masové scény či niektoré špeciálne efekty, ale celok to zachrániť nemohlo. Totálne ma dostávalo to salutovanie požiarnikov, ako všetky zborovo prijímali rozkazy, alebo tie naivno-patetické reči o potrebnosti záchrany života a kvázi-minivzbury voči rozkazom. O kŕčovito pôsobiacich flashbackoch ani nehovorím. Záver aj citovým vydieraním, ktorý sa Japoncom dokonca ani nepodarilo okopčiť od Amíkov, rovnako veľmi nevyšiel. Stopáž je naviac riadne prepísknutá. (28.02.2016)