50/50

Za celý film som sa z chuti zasmial asi 4 -5 krát. Čo je na tento druh žánru, riešiaci takýto problém v takomto príbehu - viac ako dosť. Znie to asi sebecky ale chcel by som byť ten druhý chlapec v tomto filme. Ku koncu filmu si nebudete priať nič iné, ako aby to všetko dobre dopadlo. Cítil som sa hrozne ale aj takéto "veci" patria k životu - bohužiaľ. Film je skvostom vo svojom druhu. (20.01.2012)

[imdb: 8.0/10] | me: Ono to vôbec nie je komédia, pretože rakovina sama o sebe vôbec vtipná nie je. To, čo sa však v tomto filme podarilo veľmi slušne je ukázať spôsob akým môže mladý človek týmto obdobím od oficiálneho zistenia až po ... prechádzať. Momenty, ktoré môžu vyznieť v danej situácii vtipne, či situácie samotné vedia trošku rozveseliť, ale v celkovom dôsledku ide vždy len o rakovinu. Tento film predstavuje správne vyvážený mix aj najmenšieho posledného životného optimizmu a tej obrovskej ťarchy, ktorú či už po fyzickej alebo psychickej stránke so sebou táto choroba prináša. Je to "komédia", ktorá veľmi nerozveselí, ... ale ako film poteší. No one wants to fuck me. I look like Voldemort. (16.01.2012)

Film, který mi po dlouhé době nerozházel moč a uchopil mě opravdu pevně za srdce silou 120.000 Newtonů. Na konci jsem se přichytil, že jsem se konečně dočkal filmu s lidským příběhem, který mi rozmazal řasenku. Nejpohodovější drama , které jsem za rok 2013 viděl. Levitt v roli tenisáka, parádně fungující chemie přátelství s Rogenem, uštěkaná přestarostlivělá matka a čerstvě vyštudovaná doktorka zvládli utáhnout vynikající drama s prvky komedie. (02.12.2013)

„Já jsem Adam Lerner, Schwannův neurofibrosarkom.“ Další vývojová etapa heterosexuálních mužských romancí. Apatowovská komedie prolnutá s „umíracím“ melodramatem. Romantická linie chlapec-dívka slouží zejména k bližšímu představení titulního hrdiny, jakkoli neodpovídá na otázku, zda Adama přítelkyně opouštějí, protože jsou to mrchy (jak má jasno Kyle), nebo kvůli jeho neoslnivému charakteru a chabé vůli něco změnit. Většinu skutečně dojemných momentů naopak obstarává linie chlapec-chlapec, smysluplně zužitkovávající Rogenovu osvědčenou (jedinou?) polohu „jsem nadržený imbecil a je mi to fuk“. Věrohodně doplňuje Levittova slušného „nepiju, nekouřím, nemám řidičák“ hocha (jehož jediným zlozvykem je zřejmě okusování nehtů). Nápadný kontrast povah ústředního dua je zábavný, jejich přátelství činí věrohodným a navíc nabízí dvojí možné pojetí lidského těla – k přežití/k ukojení slasti. Klidné tempo vyprávění, citlivé protlačení vážného tématu do komedie a redukování sentimentu rozhodně nejsou kvality, jimiž by se mohlo chlubit každé filmové obohacení onkologického diskurzu. 50/50 nejen obohacuje, ale také rozšiřuje, když prostřednictvím zprvu sympatické přítelkyně ukazuje falešný soucit a sobeckou neochotu míchat pozitivní s negativním. Adamova následná skličující samota zpochybňuje platnost často citovaného výroku „žij s lidmi, zemři sám“. Někteří lidi jsou svině, osamělé umírání je opruz a k životu s nádorem patří boleti, únava a zvracení. Banální, ale pravdy. Zprostředkování vědomí, že už nemusí být žádné „potom“ patřilo k těm nejsilnějším, jaká jsem kdy díky nějakému filmu zakusil. Kam se hrabou rakovinotvorná dramata. 85% Zajímavé komentáře: castor, Gimp, ScarPoul (20.11.2012)

Film o životě, o všední realitě, o problémech, které je třeba řešit a nevzdávat život jako kdejakou připosranou hru na babu. 50/50 je skvělý film, brutální citová ždímačka, ale moc hezky se na ní koukalo. Za to mohli hlavně herci, kteří byli takoví, jak je chci znát. Sví a osobití. Všechno, co šlo, v tomhle filmu sedlo a já konečně po delší době opět viděl film, kde výsledkem je obrovská chuť žít. A to zvedne náladu... (15.11.2012)