Odcházení
Leaving
Réžia:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrajú:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Světově uznávaný dramatik a politik Václav Havel se poprvé stane režisérem, aby převedl na filmové plátno hru, kterou s úspěchem uvedly domácí i zahraniční scény. Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy – v závěru jeho veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky, sám autor odmalička toužil stát se filmovým režisérem, dobové poměry však mu zmařily jak studium, tak naplnění této dlouholeté touhy. Zároveň je to poprvé, kdy Václav Havel bude svou autorskou vizi sám interpretovat. „Divadelní hra je jakýsi polotovar, který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém,“ říká Václav Havel a dodává vysvětlení, proč se rozhodl zkusit filmovou režii. „Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem. A teď se mi to snad splní.“ Příběh filmu Odcházení je příběhem zlomového bodu v lidském životě. Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však o ni přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží to nedat najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého "dvora", a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal. Ve filmu nejde jen o odcházení jednoho politika z funkce, ale obecněji o sám fenomén změny: každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme odkud se všechno vynořuje a ještě méně víme, kam se to zanořuje. Vlastně jde o klasické téma dramatu, kterým je konec. Konec člověka. Konec epochy. Konec nějakého společenství. Konec lásky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (487)
Dávám * za odvahu něco takového natočit, * za barevnost a za to, že to nakonec tak úplně nevybouchlo. Jinak je to divadlo ve filmu - což myslím jako naprosto čisté negativum. ()
Je přinejmenším zvláštní, že film Odcházení, který v kinech u diváků víceméně propadl, získá 12 nominací na Českého Lva. To že dvě nominace nakonec proměnil, už jenom dokresluje celkovou absurditu situace, které je navíc umocněná tím (a o to vtipnější), že právě takové situace se Havel ve svých počinech snažil zesměšňovat. ()
Chtě-nechtě je nutno při hodnocení Odcházení spojit film s osobou Václava Havla. Kdo četl Dopisy Olze a jiné jeho životopisné knihy, ten dobře ví, jak úzkostlivě Havel pečoval o sebe a svůj obraz. Schopnost neuvěřitelně přesně odhalovat vlastní směšnost na jedné straně, vyvažuje puntičkářský apel na detail a obsedantní obava z nepochopení na druhé straně. To myslím přesně vysvětluje, proč Odcházení ani nemohl natočit někdo jiný, než Havel sám. Naprosto vynikajícímu scénáři by jistě z filmového hlediska prospěla nesmlouvavá ruka režiséra s vlastním kritickým pohledem a odhodláním radikálně do scénáře zasahovat. Jenže to by Havel nikdy nesnesl, protože každé slovo pro něj mělo naprosto přesnou a nepřenositelnou funkci v komplikované mozaice výstavby jeho her. Především by tím ale vznikl úplně jiný film. Na Odcházení se proto nelze dívat jako na běžný snímek, ale je třeba se odpoutat od zažitých klišé a vnímat alegorický tok slov s hlavou otevřenou, tak nějak "out of box", a hledat za nimi skrytou strukturu a hloubku. Jedině tehdy, kdy diváka už neruší absence očekáváné běžné struktury filmového budování postav (což mi dobrou třetinu filmu trvalo), si může člověk začít užívat zážitek skvěle promyšleného náročného humoru v grotesce o technologii moci, vyprázdněné schematičnosti politiky a politiků a vše prostupujícím kýči. Českého lva za scénář si Václav Havel in memoriam odnesl naprosto zaslouženě. Kdyby existoval také Český lev za originalitu, měl by ho dostat také. Nepochopení Odcházení je však nepopiratelným šrámem na pověsti snímku, který mnohé diváky jistě odradil vůbec na film do kina jít a za který si Havel může sám. Můžeme sice lamentovat nad závistivým zaprděným čecháčkovstvím, ale pravdou zůstává, že Havel dobře věděl, že se pouští na tenký led a že tam, kde chtěl zanechat stopu v myšlení, nakonec může zůstat směšný a nepochopený. A to se přesně stalo. Kromě toho si ale myslím, že se na neúspěchu do velké míry podílelo také nezaviněné "přehavlování" ve společnosti. Lidi už mají po dvaceti letech zkrátka plné kecky příběhu o disidentu-prezidentovi a povrchně by odmítli i sebelepší Havlův film. Věřím proto, že se za pár let vášně sklidní a snímek dojde zaslouženého ocenenění. Já jsem si každopádně (jako někdejší student politologie s pár semestry mediální teorie) film až do konce užil a královsky jsem se bavil, byť Odcházení ani pro mě odpočinková večerní zábava rozhodně nebyla. ()
Upřímně, po shlednutí jsem nepochopil jestli byl film pro intelektuály nebo blbce. A protože jsem asi někde mezi, totálně mě minul....a nebudu přidávat díky jménu autora. Sorry. ()
Ako divadelnú hru ju beriem. Ako film to bolo o ničom. Pointa dobrá, dialógy dobré, ale tá kamera a dej odohrávajúci sa na jednom mieste je dosť únavný. Havel bol dobrý spisovateľ, ale tá téžia mu až tak nevyšla. ()
Film má silnou myšlenku a pokud ji divák nechápe nebo nechce chápat, tak bohužel... Abrhámův výkon excelentní jako vždy, i ostatní herci hrají dobře. Jako divadelní hra jistě lepší. K Havlovi mám kupu připomínek a nejsem žádný jeho fanoušek, ale toto se mu povedlo. ()
Jako jo, zajímavý to bylo, ale bohužel to byla i dost nuda, kterou jsem málem nedokoukal. Proto slabý nadprůměr... ()
film brrrrrrrrrrr fuj....odpad , hudba je ale za 5 hvezd. ()
Nechápu, jak tento film může mít jen 36%!!! Nejen, že je v něm spousta filozofických myšlenek, ale současně se u filmu člověk od začátku do konce perfektně baví inteligentním humorem Václava Havla. Bohužel je takovýto neprvoplánový humor pro většinu lidí co hodnotí asi příliž složitý... btw. Myslím si, že by na CSFD mělo být dvojí hodnocení filmů. Jedno pro kohokoliv a jedno pro ty, co se o film zajímají, jako o umění. To by pak Odcházení nemělo tak málo procent. btw1. Přidávám se k těm, co nesouhlasí s hodnocením jen podle trailerů. ()
Nemám ráda české filmy (ne ani Pelíšky ráda nemám), ale tohle se mi líbilo. Do kina jsem vcházela s tím, že uteču po půl hoďce do jiného sálu a po skončení filmu jsem odcházela doslova s nadšením. Nechápu se, nechápu proč, ale mě to prostě nadchlo! ()
Stejný jako divadlo jenom bez Třísky. ()
Příběh jako takový mě bavil, bavila mě i stylizace postav. Ale ne všechno to, co funguje v divadle, funguje i ve filmu - např. statické "mluvení" do kamery, scénky s kaluží či sluhovo zakopávání o kamen považuji za divadelní prvky, které baví na živo, ale ve filmu jsou pro mě většinou rušivé. Škoda. Ale je taky možné, že za pár let budu mít jiný názor:) p.s.:dost mě překvapilo, kolik prostoru měla postava "dlouholeté přítelkyně" v podání Havlové (a jak dobře Havlová umí hrát) - osobně jsem měla někdy pocit, že to ona je hlavní postavou filmu (a je pravda, že její příběh byl pro mě nevíce zajímavý). ()
Kdo má rád absurdní dialogy Václava Havla bude potěšen. Velmi mě překvapila Dagmar Veškrnová-Havlová. Nejen tím jak vypadala, ale hlavně jak hrála. Film má naprosto skvělé obsazení, každou postavu hraje výborný herec. Tím mi trochu připomíná Mazaného Filipa. Nemám moc rád takové ty pseudointelektuálské kritiky, kterým rozumí zřejmě jen jejich autor nebo hrstka zasvěcených, takže to shrnu: Za sebe mohu říct, že jsem se velmi bavil. A pokud se to někomu nelíbí, tak se mu to nelíbí. Jen mám pocit, že spoustu lidí ten film značí jako odpad hlavně kvůli autorovi. Ani bych se nedivil, kdyby ho vůbec neviděli. ()
Vyrůstal jsem na Ionescovi, Camusovi, Beckettovi, Havlovy hry znám a beru je. Odcházení je jedna velká groteska a nadsázka. Zrcadlo absurdního světa vyprávěné absurdním, nefilmovým způsobem. Havel se v tomhle filmu nebere vážně (dokazuje to i poslední záběr), mám dojem, že si dělá legraci i ze svojí ženy. Klein a Rieger ztělesňují - a karikují - velikášství, nadutost a zvláštní druh tuposti vlastní politikům, zejména našim. Výborný je Lábus dělící inventář vily na erární a soukromé kusy, Kaiser jako chameleónský a servilní tajemník. Nejlepší hláška: "Na jednom koktejlu mi říkal Molotov..." ()
Absolutní dno žumpy je proti tomu stále krásné... ()
Ne každá divadelní hra jde převést na filmové plátna. Odcházení je toho jasným příkladem. ()
Havlovsky naivní spektákl s nepovedenými charaktery... ()
Je to vlastně pořád více divadelní hra v ekteriérech, než film jako takový. Nevím, jestli je to záměr, tak či tak mi to vadí. Herci jsou prkenní a jejich výkony, až na světlé momenty Jiřího Abrháma a Oldřicha Kaisera, jsou těžko uvěřitelné. ()
Vůbec zde nejde o politiku, jak se snaží tvrdit StarsFan a další. A vlastně ani nejde o Václava Havla. Dramatik, disident, prezident, celebrita... No a co? Nejsem pokrytec, abych zde z nějaké falešné úcty k této osobě vychvaloval něco, co za to absolutně nestojí. Neskutečný trapas a propadák. Bohužel. Hvězdné herecké obsazení je na nic a je trapně nevyužité. A vlastně ani nerozumím tomu, že do toho šli. Starý pán (celebrita?) si splnil svůj sen. Nic víc, nic míň. A ještě k tomu, co píše níže jistý (nebo jistá?) Sharky. Má pocit, že fůra lidí ten film ani neviděla a léčí si tu mindráky... Prosím, je to jeho (její) názor. Já mám zas dlouhodobě pocit, že si tu většina přispívajících hraje na odborníky, znalce, "strážce veřejného (rozuměj toho správného) vkusu" a přitom... Škoda mluvit... Holt, co člověk, to názor... :-) ()
No řeknu vám, takhle až bude jednou trošku víc klidu, bych si to možná ještě jednou zkouknul :) Nerozumněl jsem všemu, nebavilo mě úplně všechno, něco se mi vyloženě nelíbilo, něco by bylo lepší v divadle a něco ani ve filmu neobstálo. Rozpaky. Ale to přeci měl každý z nás, když slyšel režiséra, kdysi presidenta Havla mluvit před US kongresem školní strašnou angličtinou, viděl ty jeho děsné úklony a krátké gatě, a poslouchal jeho úvahy s typickým hmmm a ráčkovaným er. Dávám 60%, protože film měl podle mě obsah, takový havlovský, ale tím právě silný. Co selhávalo, to byla forma. Ale to prostě k Havlovi tak nějak patří. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (viac)
Reklama