Popieluszko: Sloboda je v nás

Velmi citlivé a vkusné. Něco na pomezí dokumentu a drama, ovšem se skvělým hereckým obsazením. Film navíc dává našinci nahlédnout do událostí v Polsku v osmdesátých letech, kdy u nás zuřila tvrdá normalizace. Poláci nám mají za zlé, že jsme se tehdy k jejich boji nepřipojili, což jsme skutečně neudělali, ovšem zejména proto, že jsme se o něm díky komunistické cenzuře ani nedověděli. (26.09.2022)

Výpovědní hodnota filmu je nesmírná, ale pro nekompromisního ateistu to musí být téměř nestravitelné. Spousta se toho odehrává převážně v rovině katolické víry, v kostelích a na mších. I ten největší neznaboh však musí uznat, že víra, kněží a postava papeže Jana Pavla II velmi přispěli Polákům ke svobodě a k porážce komunistické totality. Povinně by to měli vidět ti, kteří se snaží rehabilitovat komunistický režim a tvrdí, že to nebylo až tak hrozné. Ano pro ty, kteří drželi hubu a krok nebo byli přímo spolupracovníky režimu se to dalo vydržet. Běda však, když měl člověk jiný názor, než byl ten oficiální nebo nedejbože volal po svobodě, pak s ním " komanči " udělali krátký proces, tak jak to udělali i s knězem Popieluszkem. Dobře si vzpomínám na ten případ i na proces s Popeiluszovými vrahy, ale přiznám se, že jsem nevěděl, jak významný byl tento kněz pro svobodomyslné Poláky. Tento film mi otevřel oči, byť co se týče přesvědčivosti filmu, to nebylo nejlepší. Takže jasných pět hvězd za potřebnost takového filmu. (01.04.2016)

Syrovostí a nepřehledným dějem se snímek blíží Krvavé neděli, na rozdíl od ní však obsahuje nadbytečné retrospektivní pasáže a hluchá místa, přesto v historicko-dokumentární rovině funguje velmi pěkně. V ideologické rovině mě ovšem nechával zcela netečným vyjma zobrazení toho, jací byli komunisté svině. Boj za moderní lidská práva není mým bojem. Dělaní demonstrací a užitečných idiotů není mým bojem. Pěkně je tu zobrazeno, že nová „mše“ byla jako vytvořena pro využití v politické agitaci. – Každý si přednese svou přímluvu před shromážděním a je šťastný. (14.08.2015)

Skvělý životopisný film, který se drží faktů Popieluszkova života i smrti. Uvidíte i archivní záběry ze stávek a bouří, o kterých se tehdy u nás mlčelo. Vynikající je fáze Jerzyho zcela zbytečné vojenské služby u bigošů, je to naprosto přesné, sám jsem to zažil. Pobavilo mě heslo "Je tu Maxmilian Kolbe? Přišel jsem místo něj". Lepší si už katolické podzemí nemohlo zvolit. Komunisti zpravidla neví, kdo byl Maxmilian Kolbe. Stb to vraždou aktivisty Popieluzska nesmírně přepískla, obávám se, že to nebyl úmysl ale zpackaná policejní akce. K demokracii ve východní Evropě bylo zase o krůček blíž-za cenu života....jak se to pořád opakuje! (25.11.2012)

Nemôžem sa ubrániť pocitu, že film má postranné úmysly. Popieluszko bol hrdinom Poľska a mučeníkom, to je fakt. Z hľadiska obsahu a citátov je to pútavá, hoci zbytočne dlhá, výpoveď možno skôr o Poliakoch, než o ňom. Napr. "Poľský národ je viac definovaný svojou osobitnou kultúrou, než štátnymi hranicami." Celý život sa pýtam, či sú Poliaci tak hlboko veriaci, alebo sú veriaci hlavne preto, že definícia stotožňuje pojem POLIAK s pojmom KATOLÍK? Vo filme na môj vkus pričasto zaznejú slová ako vlastenectvo a cirkevná autorita. Katolicizmus je prezentovaný ako náboženstvo konzervatívnych chudobných (robotníkov). Viem, že to platilo pre vtedajšie Poľsko. Myslím si, že mnohé premisy vyslovené v tomto filme hlavným predstaviteľom, už neplatia. No táto filmová pocta sa snaží diváka nenápadne, ale emotívne presviedčať, že by sme sa k starým definíciám mali vrátiť. Lenže oni boli formulované v čase zápasu medzi komunizmom a kresťanstvom. Ten zápas chvalabohu skončil a ja, na rozdiel od autorov filmu, dúfam, že skončila aj doba konzervativizmu v Cirkvi. (16.04.2016)