Popieluszko: Sloboda je v nás

Velmi citlivé a vkusné. Něco na pomezí dokumentu a drama, ovšem se skvělým hereckým obsazením. Film navíc dává našinci nahlédnout do událostí v Polsku v osmdesátých letech, kdy u nás zuřila tvrdá normalizace. Poláci nám mají za zlé, že jsme se tehdy k jejich boji nepřipojili, což jsme skutečně neudělali, ovšem zejména proto, že jsme se o něm díky komunistické cenzuře ani nedověděli. (26.09.2022)

Popiełuszko - mimoriadna duchovná postava. Film je takmer dokumentárne spracovaný. Zobrazuje boj človeka so zlom v dvoch rovinách - jednak ako všeobecný boj Poliakov voči neslobode a útlaku a jednak osobný boj kňaza, ktorý nie je ochotný pripustiť, že zlo bude konečným víťazom. A to až do takej miery, že sám seba obetuje a stavia sa zoči - voči nepriateľovi. Niektoré mená z tejto histórie si pamätám, keď som ako dieťa počúvala môjho otca a dedka, ako si šepkajú o "veciach", čo sa v Poľsku dejú - o Solidarite, občianskych nepokojoch, Jaruzelskom, ale i o prázdnych obchodoch (v Poľsku mali problém so zásobovaním základnými potravinami). A tak si divák má / mal by uvedomiť, aká je sloboda jednotlivca dôležitá, že je o ňu jednoduché prísť a že kvôli nej predošlé generácie naozaj trpeli. A dospeli sme do stavu, že si slobodu mýlime s všelijakými úchylkami, anarchiou a ľahkým prijímaním lží do našich životov. (11.01.2021)

Som vďačný za dôstojné zobrazenie príbehu Jerzyho Popiełuszka, jedného z hrdinov súčasných dejín, ktorí nastavili zrkadlo komunizmu. Bol vlastne obyčajným človekom - kňazom, ktorý v kruhu svojich priateľov bojoval za pravdu a slobodu človeka. A hoci bol neustále kontrolovaný, zastrašovaný a prenasledovaný, navonok neslobodný, tak vo vnútri zostal Jerzy slobodnejší ako všetci tí otroci moci a režimu. To oni sa ho báli a odstránili ho, lebo nezniesli jeho úprimnosť. Obetoval sa za svojich priateľov. Aj preto bol neobyčajný. (13.08.2015)

Na životě a smrti jednoho kněze je zobrazena skoro celá historie hnutí Solidarita v Polsku. Také zde uvidíme roli katolické církve na připravovaném státním převratu, který byl dovršen v roce 1989. Zajímal by mě názor dnešních Poláků na celý děj filmu. Zda nakonec nelitují, že dopadli jak dopadli. Že téměř polovina práce schopných Poláků musí pracovat v cizině, daleko od svých rodin, aby vydělali na chléb vezdejší. Doma práce není, všechno rozkradeno a vládne jim ještě horší svoloč než za totáče. (09.03.2020)

Už z úcty ke skutečnému ději, nelze dát méně než pět hvězdiček. Šťourat se v umělecké estetice v takovém případě (podobně jako např. u For Greater Glory: The True Story of Cristiada), se snad ani nehodí. Ostatně zde není ani nic co podstatného vytknout, natočeno civilně, bez patosu, místy téměř dokumentárním stylem. Poláci mají u mne velký obdiv, dokázali se statečně a zásadně postavit na odpor zločineckému režimu (podobně jako Ukrajinci, ale o nich se toho u nás ví žalostně málo...). A Poláci navíc umějí točit i dobré filmy. (05.01.2013)