Vyprávěj

Ze seriálu jsem propásl 60.léta. Následně viděl většinu dílů. Sedmdesátá a osmdesátá léta mne bavila nejvíce. Ze závěrečné série z porevoluční doby a zejména jednadvacátého století byla cítit snaha o nastavování seriálu. Seriál považuji za příjemnou a sympatickou nostalgickou naučnou sondu do nedávné historie s kvalitním hereckým obsazením. Úsměvné bylo "nestárnutí" hlavních hrdinů během uplynulé doby, kdy je jejich potomci prakticky přerostli :) 70-85% edit: viděl jsem již komplet (28.06.2013)

Osobně si myslím, že to není tak zlé. Ano, některé dějové linky jsou stupidní, ale celkově je to na české poměry poměrně zdařilé, děj příjemněodsýpá, a i když se zde vyskytuje řada herců, kteří na N@vě nic moc neumí, tak ta druhá řada - třeba Freimanová - to vynahrazuje...Osobně jsem se docela bavil. Lepší než čučet na superstár nebo nějakou ordinaci (teda pokud se vůbec chcete na české televize dívat :-) ) (29.09.2009)

Nejsem přítel seriálů, tento mě výjimečně a trvale připoutal v pátek k TV. Tu dobu jsem také prožíval a jsem toho názoru, že seriál zobrazuje vcelku věrně problémy a radosti obyčejných lidí v době šedé totalitní moci, hektické době revoluční i hurá porevoluční. Vytvořeno s citem a bez dnes tolik oblíbené nadsázky pošpiňující jednu či druhou stranu. Prostě tak, jak jsem to cítil i já. Díky ČT1, díly si stále udržují objektivní pohled na tu kterou dobu s nadhledem. (21.01.2013)

ACHTUNG! SPOILERS! "Náš svět promění se hned, když zavřeš oči..." Ono se řekne ostalgie, ale jde o to, zda to není jen pouhopouhý starý dobrý sentiment. Jde o to, že ne vše o československé minulosti se dá takhle šmahem zavrhnout. Pro totiž mluví to, že pokud by si chtěl někdo se slzou v oku zavzpomínat na ideální časy socialismu, nemá nárok, jelikož vyváženost situací a postav je v tomto díle takřka na jedničku, což mě překvapilo úplně nejvíc. Postavy jsou životné, vyvíjejí se, většinou nedělají nic, co by bylo v rozporu s nimi samotnými a až na výjímky se vyhýbají plakátovému zobrazení určitých typů. Po technické stránce je to sice klasický, nikoli však laciný český seriál. Spíš negativně na mě působila jen velice urputná snaha zachytit dobové reálie od závěsu v koupelně až po lokomotivu a pak vyprávěcí monology (proč byl obsazen Vojta Kotek, kvůli popularitě?), které buď opakovaly již viděné, anebo vše zbytečně zdržovaly, popřípadě obojí. Takže žádná tragédie. Vše se ale změnilo po roce 1989, pomalu a tiše, seriál přestal vyprávět a začal jen zobrazovat, postavy nereagovaly na události, ty kolem nic pouze propouvaly v dobových zprávách, jako by se jich netýkaly, lidé, u kterých by tato změna byla nevíce křiklavá (Tonda), byli pro jistotu uklizeni pěkně mimo naši republiku, popřípadě zemřeli (babička). Obětní beránek se udělá z Franze, chce to jeden exemplární příklad, pěkně počesku. Celý projekt končí sčítáním jablek a hrušek (objektivní historie a osobní vzpomínky) a tatíkovskou spokojeností, jak jsme si to všechno začali báječně psát, takže jsme s minulostí vyrovnáni. Tím pádem je koncept na začátku sympatického projektu celý porušen a seriál se stává z velké části dost zbytečným. Že je to velká škoda, zjistíme, obávám se, za hodně dlouhou dobu. 50%. (11.07.2013)

V přemíře naprosto otřesných seriálů, které na nás televize valí čím dál tím víc a zapleveluje jimi hlavní vysílací čas tak chytře, aby nemusela dávat obstojné snímky, si troufám tvrdit, že tenhle je poměrně koukatelný. Ano, stálo mě to poměrně hodně volného času, abych se dostala na konec třetí řady, ale jako oddychový čas, kdy vlastně leckdy stačí pouze poslouchat, to docela šlo. Rodina Dvořákových je poměrně slušně namíchaná, Babička Alžběta mě brala od prvního dílu a ještě víc jsem si oblíbila postavu Miládky, kterou hraje Bočanová. Ono, napsat po 15 minutách prvního dílu, že jsem to vypla, páč je to s*ačka, a napálit tomu odpad, to chce odvahu. Historicky poměrně věrné, herecky zdatně obsazené a pro mě to má vcelku i děj, seriálový, ale děj. To bude ale zřejmě tím, že to seriál je. Stejně tak nemůžu říct, že by mě uráželo popsání režimu. No rozhodně méně, než například zpracování u Hřebejka s Jarchovským. (07.10.2012)