Příběhy slavných - Série 1 (2000) (séria)
Obsahy(1)
Mýtus a legenda, která neunesla podivnou svobodu a blbou náladu. 12. dubna 2004 uplynulo 60 let od narození básníka, prozaika a zpěváka Karla Kryla. Ostravské studio České televize, u příležitosti toho výročí, zařadilo do vysílání snímek Občan Karel Kryl z cyklu Nevyjasněná úmrtí. Na mýtus a legendu, která neunesla podivnou svobodu a blbou náladu vzpomínají v dokumentu scenáristy a režiséra Miloše Zábranského Pavel Landovský, Pavel Dostál, Ivan Magor Jirous, Vlastimil Třešňák, Václav Malý, Pavel Pecháček, Ivan Binar, Jan Kryl, Daniela Bakerová, Anastáz Opasek a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
"V čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzantém, černá saka a žena hrdiny pod paží s amantem, kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před branou, ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehranou. Co tady čumíte? Vlezte mi někam! Copak si myslíte, že na to čekám? Co tady civíte? Táhněte domů! Pomníky stavíte, prosím vás, komu? ... Kolik vám platějí za tenhle nápad? Táhněte raději s děvkama chrápat! Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád? Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!" ()
Je tu všechno co tu má být. Vzpomínka na mého nejoblíbenějšího zpěváka, básníka, textaře a skladatele, Karla Kryla, několik ukázek z jeho před- i polistopadových koncertů a hlavně vzpomínky jeho přátel, jeho rodiny, i jeho blízkých kolegů. Dokument patří k řadě v seriálu Předčasná úmrtí a jedná se o velmi kvalitní kousek, kde se dozvíte dost zajímavých informací o tomto velikánovi české kultury. Je dobře, že se točí takové dokumenty a mělo by jich být víc. SPOILER: Ten konec, kdy zpívá před jásajícím publikem Anděla, to je nádhera.... ()
Nebyla tam až taková hloubka, jakou by si Karel Kryl zasloužil. Ale přesto, mám v sobě nějaký nedefinovatelný pocit. Když hrál a zpíval, bylo to vždy jako o život a jeho oči byly absolutně upřímné. A podívejte se do očí lidí v hledišti, jak jsou jiné a běží v nich jejich životy a ústa zpívají. Kdysi a kdesi jsem jela busem na studijní zájezd, naladila se kytara a celý autobus zpíval písně od Kryla. Jeli s námi dva představitelé KV KSČ. Tvářili se že neslyší a chvílemi si prozpěvovali též. Stačilo na správném místě pronést slovo...po převratu se stalo to co se stalo, zlodějna ve velkém. Další zneužívání moci. Nedivím se, že mu puklo srdce... ()
Klaunova zpověď poprvé: Děkuji, Karle! Tážeš se zač? Za vše! Za to, žes mi ukázal, jakou sílu může mít píseň. Za to, že jsem si i skrz Tebe uvědomil, jaké je to štěstí být Čechem, že je být nač hrdý a že je se oč rvát, nerezignovat před nespravedlností, nezaujímat postoje, ale stát! Za to, žes mi ukázal ty skryté krásy mateřštiny, že jsem se díky Tobě naučil též milovat svůj jazyk, hrát si s ním, jakožto s tím jazykem; zkrátka díky za to, žes byl a byls přesně tím, kýms byl! Svět, do něhož se rodí osobnosti tvého ražení, je ještě v pořádku, navzdory tomu, že občasně ryjeme držkou v zemi či jdeme jako ovce, my, cvičení lidé, mezi něž spadám i já, tedy možná, přeci jen jsi mne silně inspiroval, jako onen anděl , který ve starozákonních a vlastně i novozákonních spisech obracel mysl k tomu, co si pozornost zasluhuje, v tomto případě asi k boji za lepší zítřky, nebo ještě lépe dnešky. ()
Po svém návratu do republiky, přijel Karel na koncert i do svého rodného města. Jsem ráda, že jsem mohla být u toho, i když v jeho zdejším vystoupení už byla patrna jakási zatrpklost. Před stadionem na něho po koncertě čekaly davy lidí. Posluchači ho chtěli pozdravit a případně získat jeho podpis, ale on nepřišel. Byl to smutný návrat domů pro vlastence bez vlasti. Výstižný dokument o čestném člověku. ()
Reklama