Jedz, modli sa a miluj

No tfuj tajbl, tak tohle bylo sladší než presso s dvanácti cukry... Buď jsem dnes neměl na romantiku náladu, nebo to celé bylo plné jen rádobymoudrých keců na téma vztahy... Ale spíše to druhé. Pokud by se našel někdo, kdo držel krok s mentálním rozpoložením Liz Gilbert, má můj obdiv. A pokud to vydržel celou tu vraždenou stopáž 134 min ! má můj obdiv dvojnásobný! Já už v Indii tak nějak zmámen tou hrou barev přestal přemýšlet nad významem řečeného a jen sledoval ty hezké barevné obrázky z exotického prostředí... Při sledování tohoto filmu jsem si také uvědomil, že je J. Roberts vlastně docela ošklivá... Jediné co chválím jsou vybrané lokace a také soundtrack. To ale asi nemělo být gró filmu... Kdo to neviděl, ať si pustí nějaký cestopisný dokument o Římu, Indii a Bali. Bude to kratší, uvidí víc a nebudou ho ve snech v noci strašit ty koňské zuby Robertsové. * * (22.08.2014)

Možno tu vyzniem ako nejaká láskou utrápená, zasmoklená sliepka ( pardon za výraz ), ale tento snímok má neskutočné tendencie narábať s citmi aj pocitmi. Nie som romantik, ani som ním nebol, veci s tým spoločné som prežíval a prežívam skôr cez pohyblivé obrázky, ale dá sa povedať, že veľa charakteristických čŕt hlavnej postavy sadnú aj na mňa a možno preto ma film dostal a aspoň trochu priviedol k zamysleniu sa. Myslím, že každé hodnotenie a komentár tohto snímku niečo značí o tom konkrétnom užívateľovi a bez urážky, podľa toho všetkého, sme jedna veľká banda bezcitných tvorov. (07.06.2016)

Opravdu jediná zápletka je tady jídlo! To si vážně mysleli, že mě bude bavit se dívat se na Robersku, jak jí a jí? Já jsem v tom nějaký hlubší význam "HLEDÁNÍ SAMA SEBE" nenašla - je to totiž povrchní film, tu hloubku mu jaksi zapomněli dodat! A taky by mě zajímalo, kde vzali tvůrci tolik odvahy konfrontovat ve filmu Američany (obezita sama - jim se jídlo ve filmu podsouvat nemusí) a Italy (uječený národ rádoby gurmánů) brr. 54% je ještě velice milostivých.. PS: druhou část filmu jsem už nezvládla, protože se to natahovala jako nepříjemná žvýkačka... (13.02.2011)

OK. Čo tým všetkým chceli povedať? Veľmi neusporiadaný film prinášajúci chaos v mysli hl. postavy do našich myslí. Chceli zabrúsiť do mnohých tém, ako sa s nimi človek vysporiada etc. Môže byť. Ale žiaľ kvôli rýchlo plynúcemu času vo filme mi všetko nepríde prirodzené, resp. zvláštne ako rýchlo sa dočasne vysporiadala so svojimi problémami a ako rýchlo sa naučila v pohode žiť na danom mieste. Film je zjavne pre väčšinového diváka, nie je schopný venovať sa niečomu hlbšie alebo aspoň tak, že by sme skutočne cítili pokoj duše či... "vyrovnanosť". Prináša dobré myšlienky ale stále veľmi kĺže po povrchu. A preto IMO sa mu najlepšie vydarila talianska časť, ktorá sa takému kvázi dovolenkujúcemu životu podobala. V Indii hľadáme pokoj a zároveň sa stretávame s bežným nepokojom mysle, neschopnosti sústrediť sa, s čím sa mnohí môžeme stotožniť. No pocit harmónie stále neprichádza aj kvôli texaskému priateľovi. Bali je iba záver. Keby tento príbeh niekto prežil, tak som si istá, že by bol veľmi obohatený a poučený skúsenosťami. No na plátne to nestihne preniknúť do srdca, neprinesie hlbší "odkaz", ktorý by sme si chceli zachovať. Na to by bolo treba pre niektoré zážitky viac času. A predsa, stopáž je už dostatočná. Ľutujem, že ma to nezasiahlo ale aspoň počas filmu zaujalo, Taliansko pobavilo (a rada som videla miesta mnou navštívené), potvrdilo nejaké vnútorné myšlienky. Nuž, zaujímavé ale nie na dlho. Škoda. (a som rada za znovu objavenie, že Julia žije a hrá, opätovné videnie Franca a Bardema po dobe) (13.02.2011)

V jednu chvíli hrdinka Liz pronese cosi ve smyslu: "Víte o tom, že mluvite jen v levných plakátových heslech?" Tvůrci si evidentně nevšimli té ironie... Je fascinující, jak film o hledání smyslu života, o naplnění, o znovunalezení radosti z běžných věcí může být tak, tak povrchní. Nebylo třeba, aby Liz cestovala po celém světě, jedinou lokací, kterou Murphy umí prodat, je italský Řím. Je to dlouhé, necítíte z toho emoce a můžete si jen nechat zdát o tom, že by vám tenhle film mohl říct, jak vést lépší, smysluplnější život. V tom, že sobecky zničehonic opustíte své blízké a vydáte se zcestovat svět, to, obávám se, nebude. (06.12.2011)