Defying Gravity
Tvorcovia:
James D. ParriottKamera:
Stephen McNuttHudba:
Shawn PierceHrajú:
Ron Livingston, Malik Yoba, Andrew Airlie, Paula Garcés, Florentine Lahme, Karen LeBlanc, Eyal Podell, Dylan Taylor, Christina Cox, Laura Harris, Ty Olsson (viac)Epizódy(13)
-
Pilot (E01)
-
Law of Natural Selection (E02)
-
Threshold (E03)
-
H2IK (Hell If I Know) (E04)
-
Rubicon (E05)
-
Bacon (E06)
-
Fear (E07)
-
Love, Honor, Obey (E08)
-
Eve Ate the Apple (E09)
-
Déjà vu (E10)
-
Solitary (E11)
-
Venus (E12)
-
Kiss (E13)
Obsahy(2)
Píše se rok 2052. Na konec září je naplánován start vesmírného projektu Antares. Osmičlenná posádka vytrénovaných astronautů bude po šest let navštěvovat sedm planet sluneční soustavy. V týmu měl být i zkušený astronaut Maddux Donner. Kvůli nehodě, která se stala před pěti lety při výpravě na Mars, však nepoletí. Je pouhým náhradníkem. Stejně je na tom i jeho přítel a spolupracovník Ted Shaw. Tenkrát museli pro dobro mise a na rozkaz velitele odstartovat bez dvou kolegů, které nechali na povrchu Marsu zemřít… V baru se odehrává bouřlivá oslava a loučení se Zemí. Velitel projektu – odměřený Mike Goss – dává zrovna interview novinářům. Ti se diví, proč nebyli místo nezkušených nováčků do mise nasazeni Donner a Shaw. Rozhovor se opět vrací k tragédii na Marsu. Donner to psychicky neunese a napadne jednoho z reportérů... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Och joj, už prvé dva diely ma príšerne rozčuľovali a nemohla som si pomôcť. A to dnes, v roku 2012, ľudia nadávajú na nelogické správanie "vedcov" v Scottovom Prométeovi... to asi nevideli túto bandu tvorcov a postáv, ktorí pod rúškom vedy mixujú takú divokú zmesku "superstitious stuff" - povier, náboženstiev a morálky založenej na iracionalite - až to nie je zdravé. Biologička hádžuca smutné oči na likvidované vzorky králičích embryí a ťažko filozoficky sa zamýšľajúca nad tým, ako "zabíja" zhluky desiatich buniek... what the hell?! Ďalších príslušníkov tímu vyberaných na základe už neviemčoho a "kompatibility" ani rozoberať nebudem. Ešte si nejaké diely pozriem a očakávam, že atmosféra na Antarese bude čoskoro "zaujímavejšia" ako v reality šou. A čo má sakra znamenať, že keď omylom vystrelí z lode astronaut priviazaný bezpečnostným lanom, tak ho budeme priťahovať ručne??? Veď načo by sme na lodi za 10 miliárd dolárov mali NAVIJAK?! Škoda len, že pri tých blbostiach je to navyše aj hrozne pomalé a nudné. Proste mydlová opera vo vesmíre. Páči sa mi, ako to stručne zhrnula Hirnlego: (patos, hodnoty obrácené naruby, nezodpovědnost a demence jsou přece tak cool). ()
Seriál s velkým potenciálem, který bohužel skončil někde v půlce. Nepopírám, je to soupka, ono co se dá dělat při cestě na planetu než vytahovat na povrch staré rány z minulosti a podivné vztahy jednotlivých členů posádky mezi sebou Přesto mi serie kvitovala. Když pominu otravné nadřízené, kteří byli až příliž okatě tajemní až záporáčtí tak z toho mohl být dobrý seriál. Konec tak trochu skončil nedořešený. Bylo by ale zajímavé jak by serie vyvíjela dál, Rozhodně dobrá záležitost, nemohu jen než doporučit. ()
Parádní scifi románek a levitujících blikajích.. špagetách -) S citem použitá hlavní postava zároveň jako vypravěč, jako ostatní nevypouští žádné velké myšlenky, jen aktuální prožitky a pocity spojené s minulostí. To u mne zabodovalo a hned jsem se stoprocentně ponořil do děje. Odpouštím i trochu nudný střed první, a bohužel jediné serie - protože být na takové lodi zákonitě musí být nuda a je dobré, když to dýchne i na diváka. ()
Dlho som uvažoval ako hodnotiť tento seriál. Ide totiž o dve veci. Poriadne sa ešte nerozbehol. A nerád by som hodnotil z tak málo častí. Ale nedalo mi. Tento seriál mi doniesol moju vytúženú tému do viac častí. Odjakživa ma zaujímalo čo by sa dialo na takej lodi a ako to znáša ľudská psychika, ako by to všetko fungovalo. Keď som prvý krát videl Sunshine skoro som skolaboval. Tak krásny film. dostal som sa do Nirvány. Takmer. Pokazilo to len to monštrum. A presne to sa deje teraz tu. V DG. Integrácie neznámej entity do vesmírnej lode, ma hodne sklamalo. Celý čas sa jedná o vysoko dramatický a hodne umelecky silne natočený. Vo filme nepadnú blbé humorné keci ako v Dexterovi. Ani nelogické, sci-fi, komerčné hnusy ako v takom CSI. Prečo spomínam tieto ináč úplne odlišné seriály? Lebo obidve sa správajú ako seriózne a pritom majú menované problémy. Ďalšou vecou je perfektný scenár DG. Niekedy vidno veci ako napr. vysvetľovanie prečo ako čo fungovanie, čo je dosť podobné ako v Battlestar Galactica, kedy sa dialo dačo podobné. Niekedy je to rušivé, ale ináč je to paráda. trochu to odľahčuje atmosféru. Herecké výkony sú na úrovni. Trochu mi vadí prepletenosť ala LOST, ale ináč som veľmi spokojný. Najmä starostlivosť o ne je dosť dobrá vec. Flashback-y sa podarili. No a nakoniec tu je samozrejme ešte jedna vec. Pilot. to čo pri iných seriáloch má lákať a nabudiť túžbu, je pri tomto seriáy dajako ..no pokazené. Celá prvá časť mi rpišla chabá oproti iným prvým častiam ostatných seriálov. Ale je to asi dôsledkom zložitého deju. Ale kompenzáciou je následný obrovský posun v ďalších častiach. tie sú na prevysokej úrovni. Zatiaľ som spokojný. Zatiaľ je to teda všetko. Ešte sa vrátim po skončení série. A práve toho sa bojím. ako sa vyrovnajú s mystickou stránkou seriálu. No uvidíme. Dúfam, že to nebude kravina:-) 83% ()
Tenhle seriál měl pokračovat... to je první věc, kerá mě napadla při sledování devátého (zlomového) dílu. Nakonec jsem svoje hodnocení po shlédnutí poslední epizody ještě zvedl na maximum, a to z čistě subjektivního hlediska, protože 71% si Defying Gravity zasluhuje úplně stejně jako třeba moje oblíbená Čtyřiadvacítka, se kterou tohle sociální sci-fi nespojuje jen stejné procentuální hodnocení, ale i představitelka jedné z hlavních rolí zde a v druhé řadě "Jack Bauer story", tedy Laura Harris. SPOILERY!!! Defying Gravity je nanejvýš odsouzeníhodným seriálem, protože mnozí jej nazývají Melrose Place (nikdy jsem neviděl, ale jestli je to stejně dobrý jako Defying Gravity, asi bych to měl napravit). Nebo jinak. Ale opak bude asi pravdou, ačkoliv jsem MP nikdy neviděl, Defying Gravity je neučebnicovým příkladem soft space opery se sociologickým podtextem. Soft proto, že naprosto neřeší nějaké technické a vědecké aspekty, a space operou proto, že klasicky staví skupinu jednotlivců do rámce meziplanetárního sci-fi problému (anebo jinak řečeno - konfliktu; jenže tady nechápejte konflikt jako střetnutí dvou stran s halapartnama a puškama). Během sledování Defying Gravity jsem si všiml několika kulervoucích a potenciálních prvků, s nimiž se dalo brutálně pracovat (např. Nadia; možnost, že Sharon s Walkerem na Marsu ještě žijí; minulost Jen, atd.) a které by se daly posunout nejen z minulosti do přítomnosti (Nadja), ale i do budoucnosti (Sharon, Jen). Vztahová problematika je pak sice notnou součástí, ale nesmíte ji brát jako nejdůležitější, protože je to jen berlička, kterou si pomáhají objekty (beta a gamma), neboť scénář ještě asi určitě nevěděl, co vlastně mají objekty dělat. A tak je jejich práce propojena se vztahy, které jsou důležité, protože kdybych si nevybudoval vztah na lodi se sedmi zbývajícími lidmi, nebo alespoň s jedním z nich, skončil bych v ponorce a všechny vystřílel. [Důležitá zmínka pro rejpaly: NASA si nikoho nevybrala za kosmonauty, anýbrž pouze ony nespecifikované objekty Beta a Gamma si vybraly tyhle psychicky labilní postavy.] Seriál má ohromnej potenciál a je zazděnej malým rozpočtem ("prospal bych čtvrtou světovou..." - znamená to, že svět si už prošel třetí? Plus technologický pokrok za posledních 15 let zmiňovaný tuším v poslední nebo předposlední části jasně povzbuzuje ideje o válce, neboť co jiného než válka přináší technologický pokrok?) a přílišnou zaměřeností na vztahy = tedy nevybroušeností sci-fi prvků. Přesto nutno dodat, že je to logický krok, neboť pokud v první řadě představíme a zformujeme charaktery (viz. 24), v druhé můžeme jít do maxima a vybudovat kulervoucí scény právě s těmi charaktery (však Jack Bauer v druhé řadě už bránil jaderné explozi). A tak dál. Když k tomu připočtu pro mě zajímavé charaktery a sympatické představitele (kromě Nadji a Teda jsem si zamiloval všechny, hlavně Wasse a Donnera), musím subjektivně zvýšit na maximum. No a k tomu samozřejmě nutné filozofické rozcvičky v úvodu každé epizody, kde Donner přednáší svou životní filozofii, aby na závěr jen epizodu zacyklil podle klasické příručky pro psaní povídek a scénářů, nezbejvá než přikejvnout a říct... Strčte si svoje názory do hajzlu, já vím, že ten můj taky není správnej, ale seriál jsem si kurva užil (shlédnut za dva dny) a jeho zrušení mě brutálně sere. Hafk. update: Druhá projekce vytahuje nesmírnou řadu detailů, které jsem prve přehlédl, ale zároveň odkrývá řadu nedomyšlených náznaků, které jsem taky přehlédl. Celkem bych si rád popovídal s panem Parriottem a rád věděl, jak by to všechno mělo směřovat dál. Pač kompletně zabít tenhle seriál ve chvíli, kdy se přehoupne do svojí epický části, to byla pěkná blbost od pánů producentů. () (menej) (viac)