Ja, zloduch

Já, papouch, je převelice sladká animálna. Tvůrčí kolektiv, nebrzděn trapnou zákonitostí fyzična, popustil uzdičky svým fantasiím a roztomile si zaprýštil. Pohledný ústředník sice nedotáhl vztah s trojicí preadolescentek do očekávaného GRUppensexu, ale neva, dvojka to snad dožene. Krajně vhodné pro pobavení harantů i jejich uondaných konstruktérů, kteří sice nadávají na otravnost oněch pidizjebíků, tím však střílí do vlastních řad, neboť ontogeneze rekapituluje fylogenezi, jak víme již dávno všichni my, nekompromisní eugenici. (11.09.2013)

,,Nejspíš jste slyšeli o tom padouchovi, co ukradl pyramidu. Lidé to nazývají zločinem století.... Ale skutečný zločin století bude, až UKRADNEME MĚSÍC!!!!“..... Příznivci vědecko – technické revoluce, ale i citlivější dušičky, vtipálci, kteří se dokáží radovat z naschválů a všichni ti, kteří vyznávají pravidlo, že ŽIVOT JE PLNÝ ZKLAMÁNÍ – (PRO NĚKTERÉ LIDI), by měli zbystřit: veselý animák pro celou rodinu je tu! Bavil jsem se já (protože je to zábavná ptákovina), bavil se můj syn (protože to bylo zábavný (?)). U nás doma máme s odpovědí na otázku: KDO JE TEN ZÁHADNÝ HRDINA? jasno. Spíš nás zajímá CO UDĚLÁ PŘÍŠTĚ? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Na střelnici nikdy nic netrefím – je to zbraní? 2.) Chci návod, jak se stát dobrým rodičem. 3.) Jsem obdivovatelem příšer všeho druhu. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (03.12.2010)

Já, padouch možná nedisponuje sofistikovaností filmů od Pixaru, jenže se za to vůbec nestydí. Všechno co v Padouchovi uvidíte je předem jasné, nalajnované a prvoplánové, ale zároveň (nebo snad díky tomu) vybroušené ve své jednoduché podstatě k dokonalosti. Ať jde o beaty groteskní, parodické či dojemné, všechny perfektně sedí. Tedy za předpokladu, že v sobě máte kus malého dětiny, protože spousta vtípků je poněkud infantilního charakteru a s roztomilostí se opravdu nešetří. Především nejmladší z holčiček a banda "pohůnků" (minions) jsou naprosto k sežrání a kdykoliv se objeví na plátně, umírá cílová skupina blahem. Takže zapomeňte, že je to o nějakém kradení měsíce, podstatné je stejně to, že padouch Gru je v jádru dobrák, holčíčky jsou ztělesněním roztomilosti a poťouchlí pitomečci minionové v roli humorného křoví hravě zastíní i veverku z Doby ledové. Originální dabing asi do dějin nevejde, ale funguje na jedničku. 3D varianta v paměti neutkví, snad vyjma poměrně realistické jízdy na horské dráze. (22.11.2010)

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Podle mě za úspěchem každýho animáku většinou stojí jedna postavička, která film táhne. A nemusí to být ani postavička hlavní. A tady tomu není jinak. Stejně jako v mým nejoblíbenějším animáku Příšerky s.r.o je tahounem malá Boo. Tak tady je tahounem malá Ágnes. Její roztomilost prostě zabíjí. Jeden z těch povedenějších animáků na který se s dcerou vždycky rád podívám. (29.04.2017)