Vo štvorici po opici 2

Legendární partička Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis a Justin Bartha jsou zpět tentokrát v Bangkoku. Nemalé zklamání oproti senzační Pařbě ve Vegas, co dodat, prostě jsem se nebavil. Jedině mě pobavila opice a závěrečné fotografie z celého dění. Z vylouhovaného sáčku se udělá těžko vynikající čaj. ( Hodnocení: 4/10 ) (27.03.2012)

Aby doma neřekli, že se pořád každý den po práci dívám na filmy na notebooku, tak jsem odjel do města. Lépe řečeno do kina. Počítal jsem s velkou porcí humoru. A Todd Philips mě nezklamal. Dost podobné prvnímu dílu, přesto v lecčems malinko jiné. Možná o malinko slabší, ale pořád úžasné. A fotky na konec - opět super :-) I když tedy nevím, zda bych se smál mít useknutý prst... (19.07.2011)

Mnozí kritici a uživatelé by si mohli ujasnit, co je pro každé umělecké dílo základní - míra ozvláštnění, jaké film dosahuje. PAŘBĚ V BANGKOKU je nesmyslně vytýkáno, že jde o typické pokračování, kdy má druhý díl podobu jedničky přejeté přes kopírák, akorát s umocněním toho, co se osvědčilo jako divácky atraktivní a vděčné. Zapomíná se ale na to, že se koncept postupného rozpomínání se na předcházející noc se dá těžit donekonečna a ústředním ozvláštňujícím prvkem je volba města, které nabývá podobu jakoby samostatné postavy se specifickými vlastnostmi. "Dvojka" je sice slabší než "jednička" co do míry zábavnosti či formální nápaditosti. Moment překvapení totiž už logicky nefunguje a je až příliš stylisticky usedlá, přičemž na precizní dávkování informací a vzhledem k žánru netradiční flahbackovou strukturu jsme si už zvykli. V několika věcech ale nezpochybnitelně trumfuje. Postavy si jsou - stejně jako diváci - velice dobře vědomi, že se ocitaji ve stejné situaci jako předtím, ale přesto jsme nakonec přechytračeni a nepřijdeme na to, kde jsme měli Walda hledat od samotného počátku. Oproti vegaskému dobrodružství navíc ve 3/4 dojde k významovému obratu, a tak spíš než o snahu o to dostát zásadám romantických komediích (navrátit se ke statusu quo, aby mohlo dojít ke kýženě svatbě a šťastnému konci) jde o oslavu mužského kamarádství. Wolf-pack se tak ustavuje jako parta, na kterou je spoleh, ale ne proto, že je zárukou jistoty v podobě přinášení toho stejného znovu dokola. (20.07.2011)

Nebudu a nehodlám se vézt na vlně "fujky fujky, je to stejné jako jednička, čekal jsem od toho originalitu, ještě jednou fujky fujky autorům”… Pánové, dámy a osoby neurčitého pohlaví, pokud jste na tento film viděli alespoň jeden trailer nebo TV upoutávku, tak opravdu nechápu, jak tohle můžete napsat, speciálně když trailer ani upoutávky tenhle fakt nepopírají… do prkna, i sami tvůrci si z tohoto faktu utahují ("Stalo se to zase…” -"Co to s váma je, chlapi?") The Hangover Part II mě překvapil spíše tím, že to není už taková sranda, jako jednička (opravdový výbuch smíchu jsem měl jen v závěru, kdy na pódium vstoupil Alanův dárek a začal zpívat) ale o to více příběh funguje v té vážnější, pátrací rovině. Za mnicha, opici, sadu fotek na konci a další noc, na kterou (ne)zapomenu, dávám 80 %. P. S. Jamie Chung je opravdu absolutní zlatíčko! (06.01.2012)

Jako všichni diváci jsem byl po fenomenálním Phillipsově úspěchu s Pařbou v Las Vegas natěšen na další díl. Bohužel pravidlo dvakrát nevstoupíš do téže řeky, zafungovalo i tady. Originalita prvního dílu byla nahrazena tupým kopírováním všeho, co už známe, pouze kulisa neony zalitého Vegas byla nahrazena kulisou zapáchajícího Bangkoku. Stejně jako kouřící a dealující opička nemohla nahradit tygříka Mika Tysona, nemohly nostalgické vzpomínky starých kaličů nahradit nedostatek invence ve scénáři. Problém nastává i ze strany diváka, který v momentě, kdy už je připraven na jakýkoli extrém nebo absurdní příhodu, může být stěží něčím zaskočen. Chtělo to tedy přidat nějaký nový prvek. Namísto toho se spíš všude něco ubralo. Film měl i lepší momenty, ale celkově jsme minimálně o třídu níž za prvním dílem. 53% (01.07.2011)