Modlitby za Bobbyho

Takové měšťácké kýče ze mě dělají homofóba. Při pohledu na nejen zdejší hodnocení a vůbec recepci filmu musím uznat, že by si tento přeceňovaný televizák zasloužil (sociologickou) studii, která by se zabývala tím, proč pozitivní emocionální odezvy dosahují i diváci, kteří nejsou bigotními Američany, kteří uvízli na počátku 80. let. Moje hodnocení je tak spíše dáno postoji (nepovažuji v současnosti homosexualitu za něco, co by potřebovalo být "opsravedlňováno" jako zcela normální věc), protože formální stránka podporuje banální a zpátečnický význam. Nemyslím si, že je správně, když je drama o černobílém vidění světa vystavěno na očividných dichotomiích, z nichž se nevybočí ani v závěru. Jako divák mám navíc problém s tím, když jsou ze mě emoce dolovány velice prvoplávým způsobem, zde akumulativní gradující montáží a posílením hudební stopy. Nelze se odvolávat na biografičnost, jelikož z fotografie opravdových předobrazů při srovnání s jejich hereckými představiteli vyplyne, že jde především o psí oči a dojímání se, protože skutečný Bobby byl sportovnějšího a mužnějšího vzezření. Oceňuji ale formu uzpůsobenou vnímání titulního hrdiny a herecký výkon Sigourney Weaverové, která z ploše napsané fanatičky dokázala udělat živoucí a dýchající postavu, vůči které lze dokonce pociťovat i určitou formu empatie. Ke katarzi jsem ovšem - na rozdíl od její rodiny a valné většiny zdejších hodnotících - nedospěl, jelikož jsem myšlenkově neustrnul v předcházejících dekádách. (26.09.2010)

Výborná Sigourney Weaver vo filme s LGBT tématikou, ktorý má uveriteľný a jednoduchý dej, dobrých hercov a aj solídnu technickú stránku. Aj napriek tomu ma Molditby za Bobbyho nezaujali tak, aby som šiel s hodnotením vyššie. Prečo? Prerod postavy Sigourney- jednoducho neverím, že by akýkoľvek človek prešiel z 1 krajného extrému(absolútny puritán a konzervatívec) do 2. krajného extrému(aktívna podpora,chodenie po LGBT prideoch) a to ešte aj v tak krátkom čase. Proste nie. Inak však filmu v podstate nemám čo vytknúť. Je to film, ktorý by si niektorí konzervatívnejší obyvatelia nášho národa mali pozrieť, aby pochopili proti čomu vlastne stále tak urputne( a nezmyselne) bojujú... Lepšie 3*. 65% (19.03.2021)

Když se berou náboženské texty doslova, je to průšvih. Používat tři tisíce let starou knihu napsanou v úplně jiném konextu a v jiné tradici jako neotřesitelnou sexuologickou příručku pro současnost, nemůže fungovat. Snad jenom v tom, že se ukáže, jak byla tehdejší zaslepenost stejná jako ta dnešní. Dávám filmu o střetu bigotnosti s realitou tři hvězdy jen za téma a výkon Sigourney Weaver. _____ Jinak je totiž film sám o sobě typická televizní produkce s jednoduchými, stokrát opakovanými schématy o uvědomění si, že svět je ve skutečnosti mnohem složitější místo, než aby se dal vykládat na základě jednoho (i když rozsáhlého) textu. Zvlášť když se z něj navíc vybírají jen určité pasáže. ______Snímek je dojímavý a návodný jako leporelo pro děti s až trestuhodně jednoduchým popisem cesty od jednoznačného odmítání až k absolutnímu pochopení. Je to dost trapný kýč, kde nechybí návodné představy (homosexuální mladík z věřící rodiny se vidí jako svázaný ostnatým drátem) ani americkou kinematografií tak milovaná scéna veřejného projevu, kdy konečně někdo (v tomhle případě matka) emotivně vysvětlí, jak je ona konečně osvícená a všichni ostatní (chovající se stejně jako před půl hodinou ona) najednou zpátečničtí. Závěrečná scéna objímání se na gay pochodu byla až urážlivě pitomá - odpusťme si, co jsme si, Bůh nás všechny miluje a na hřbitov budeme pravidelně nosit kytky klukovi, kterého jsme tam dohnali svou tupostí - od té doby už jsme ale jiní, lepší. _____ Silné téma, příšerné zpracování jak pro děti ze zvláštní školy. /30. 4. 14./ (30.04.2014)

Vo filme cítiť silnú kritiku katolíckeho puritánstva . Vety ako „ milujete hriešnikov, ale hriech nie“, alebo „šukals Megy ? neboj neřeknu to“ (ale na druhy deň utekal žalovať, že brat je gay, lebo je to hriech. Dobyl ma rozsudok keď na zúfalý výkrik mamy „muj syn nebude gay“, smutný syn s bôľom odpovedal „pak nemáš syna“ a odišiel. Ale palica má dva konce a v tomto prípade aj tento film, končiaci pateticky oslavou a obranou pravičiarskeho hnutia za slobodu lesbičiek a gayov. Napriek krásnemu výkonu (Weaverovej – nikdy nezabudnem na jej riplejku vo votrelcovi) ten zaver mi troška vadí. Pozrite sa .. nikto sa nediví a každý berie za samozrejmé existenciu jednodomých či dvojdomých stromov, obojpohlavných kvetov, nahosemenných (krytosemenných) rastlín, berieme za samozrejmosť spôsoby oplodňovania rastlín, nikto sa nediví nad tým že slimáky sú hermafrodity, že každý tretí cap (najmä z viacpočetných vrhov) je hermafrodit, nedivíme sa, že samčeky morských koníkov nosia v bruchu svoje mladé, každý z nás sa blahosklonne (niekto možno závistlivo) pousmeje keď stretne mladých ľudí pod branou bozkávajúcich sa, ale keď vidia dvoch chlapov nežné v objatí či držiacich sa za ruky majú zrazu divné šteklenie v bruchu.. a odvrátia tvár. Problém nie je v hnutí na ochranu gayov a homosexuality, problém nie je v zákonoch, problém nie je v gayoch a lesbičkách problém je v nás. (17.11.2014)

Tento film je o lidské neschopnosti naslouchat a chápat situaci druhých, včetně našich blízkých. Mary má svou vizi dokonalého a dle její Bible ctnostného syna, ale tato vize je pro ní v rozporu s Bobbyho orientací. Tak co udělá? Snaží se ho "vyléčit", přizpůsobit ho a narvat ho do svých škatulek správného dítěte, na které by mohla být pyšná. Jestli není šťastný? Musí se víc snažit, aby mu Bůh odpustil. Pořád jen Bůh a co je v Bibli...za kolik lidských neštěstí už tahle kniha může? Proč se jí pořád dává takovým význam, resp. jen něčemu v ní, jak bylo ve filmu hezky ukázáno? To vážně ještě i ve 21. století jsou lidé, které ji berou doslovně a řídí podle ní svůj život? Nechápu. Ale o co tu jde je štěstí, o nic jiného. A opět o rozdílnost, kterou má většina takové problémy přijmout. Protože bohužel si člověk potřebuje přijít nějak akceptován okolím a pokud není...no těch, co končí jako Bobby je víc a z větší části je to právě kvůli jejich pocitu nezapadnutí někam do nějakých konvencí a norem. A je hrozně hezké, že si to všechno Mary nakonec uvědomila, ale to už je prostě pozdě a nevrátí to Bobbymu život ani to, že se zabil s tím, že jeho matka radši nechtěla žádného syna, než aby měla gaye. (02.08.2012)