Modlitby za Bobbyho

Prayers for Bobby pro mě bylo obrovské překvapení. Samozřejmě jsem o nominacích na Zlaté globy věděl, stejně jsem k filmu přistupoval s určitým despektem. Zbytečně. Film je neuvěřitelně napěchován emocemi, které se mnou cca ve druhé třetině cloumaly ze strany na stranu. Takovýhle direkt jsem si od Russella Mulcahyho nepředstavoval (viz jeho sice překvapivě koukatelný Resident Evil 3, ale to je úplně jiný žánr). Obsazení většinou neokoukanými tvářemi vyšlo a díky tomu se mi podařilo ponořit se do nitra dění jako již dlouho ne. Sigourney samozřejmě nezklamala a její nominaci naprosto chápu, nenáviděl jsem ji téměř celý film a nejraději bych ji uškrtil vlastníma rukama. V současné době se filmy, zaměřující se na 4% tématiku, moc netočí. Když ano, tak o nich nikdo neví. Já sám tohle téma nějak extra nevyhledávám, tady však mé emoce dostaly pořádně zabrat. Já byl spokojen a jsem zvědav na ostatní nominanty. (10.01.2010)

Tenhle film se dostal až na samou dřeň mých pocitů a emocí. Zoufalství matky, která svými činy a jednáním způsobí smrt vlastního syna a její prozření a přeměna v zapálenou aktivistku, dokáže zasáhnout až do těch nejniternějších zákoutí duše a dělá z role Sigourney Weaver hvězdu největšího kalibru. Život sám vymyslel příběh na který je mnohý scénárista krátký. Marry Griffithová, kdybych měl klobouk, hluboce před Vámi smekám. Zaplatila jste tu nejvyšší cenu, dokázala jste však vstát a postavit se svým vlastním předsudkům a bojovat proti celé společnosti za změny v nás všech a za to Vám právem patří dík celé gay a lesbické komunity a v neposlední řadě i odpuštění Vašeho syna. Jsem moc rád, že tento film vznikl a že jsem ho mohl sledovat v objetí své milované osoby. Poprvé v životě jsem se nestyděl za slzy a byl jsem hrdý na to, že jsem gay. Žádný jiný film s touto tématikou mne tak citově nezasáhl, i když je to dílko ve skrze "jen" televizní. Ještě jednou díky, všem. (09.03.2013)

Tento film je o lidské neschopnosti naslouchat a chápat situaci druhých, včetně našich blízkých. Mary má svou vizi dokonalého a dle její Bible ctnostného syna, ale tato vize je pro ní v rozporu s Bobbyho orientací. Tak co udělá? Snaží se ho "vyléčit", přizpůsobit ho a narvat ho do svých škatulek správného dítěte, na které by mohla být pyšná. Jestli není šťastný? Musí se víc snažit, aby mu Bůh odpustil. Pořád jen Bůh a co je v Bibli...za kolik lidských neštěstí už tahle kniha může? Proč se jí pořád dává takovým význam, resp. jen něčemu v ní, jak bylo ve filmu hezky ukázáno? To vážně ještě i ve 21. století jsou lidé, které ji berou doslovně a řídí podle ní svůj život? Nechápu. Ale o co tu jde je štěstí, o nic jiného. A opět o rozdílnost, kterou má většina takové problémy přijmout. Protože bohužel si člověk potřebuje přijít nějak akceptován okolím a pokud není...no těch, co končí jako Bobby je víc a z větší části je to právě kvůli jejich pocitu nezapadnutí někam do nějakých konvencí a norem. A je hrozně hezké, že si to všechno Mary nakonec uvědomila, ale to už je prostě pozdě a nevrátí to Bobbymu život ani to, že se zabil s tím, že jeho matka radši nechtěla žádného syna, než aby měla gaye. (02.08.2012)

Co nato říct, film který se vrací zpět do 70let, ale je provedený tak geniálně,dojemně,přesvědčivě že je to až neuvěřitelné.Rozhodovala jsem mezi 4 a 5* ale vzhledem k tomu že mě příběh dojal k slzám, tak se přikláním k těm 5. Rozhodně všem doporučuji, velice pěkné, stojí za zhlédnutí.Dokonalí herci, hudba krásná.. (31.05.2013)

Mulcahyho neoriginálny až necitlivý pohľad na vec devalvuje povodne silný leitmotív založený na smutnom "based on a true story". Výsledok je tak mixom autorského gýču presne podľa tých najhorších hollywoodských pravidiel s vycizelovaným herectvom Mrs. Ripley + Ryana Kelleyho a to všetko v tak tragických tónoch, až sa jednému chce zaplakať. Škoda nevyužitého potenciálu. (09.02.2010)