42. ulice

Choreografia,krásne babenky s krásne dlhými nohami:Bebe Daniels,Ruby Keeler,Ginger Rogers a kopec ďalších,len sa to tak nimi hemží,k tomu rešpektovaný režisér Warner Baxter,ktorý pripravuje výnimočnú,jeho konečnú SHOW:PRETTY LADY s neustálym 5.týždňovým skúšaním,ktorému ako to býva,vojde problém do cesty,ktorý by túto šou mohol stopnúť,našťastie tomu tak nie je,a ja si vychutnávam pohľad na krásne babenky,spev,step,tanec pod hlavným dohľadom choreografa Busby Berkeley a naozajstného režiséra Lloyda Bacona,kde títo dvaja páni to majú tak nacvičené a premyslené s kamerovými nápadmi,že nemôžem uveriť,ale verím,kochám sa ako to môže byť takto perfektne zosynchronizované,som v tzv.nemom úžase,fakt konečná,posledná šou je zadosťučinením sa doterajší tréning a iné problémy charakteristické pre muzikáli. Je tu vidieť viacej debutov,čo mám na mysli najmä GINGER ROGERS,ktorej parťák bude čoskoro iný velikán,odborník na slovo vzatý,Fred Astaire,s ktorým vytvorí jednu z najlepších dvojíc v dejinách filmu... Neviem,či si môžem dovoliť prirovnať k ALL THAT JAZZ,ktorý je ale,ale viac prepracovanejší...Aspoň podobnosť tu určite je. (05.09.2014)

Na 42. ulici jsem zcela postrádal divadelní atmosféru a přitom se tam tak intenzivně nacvičovalo muzikálové představení. Lidé neznalí vlastních jmen se zde němě konfrontovali, reprodukovali slova písní i pohyby tanců, odžívali své nejasné existence a vyvolávali dojem velkého divadelního světa. Každý krok byl však jen úkrokem a od prvních scén se chaotickým děním šířil chlad. Postrádal jsem nadsázku, která by vše zvrhla v travestii, nebo která by, třebas vrcholící milostnou pointou, alespoň nechala explodovat ohňostroj happyendu, či smysluplně vystavěný scénář, který by vážnost, ba osudovost zápletek náležitě vyzdvihl a vpustil diváka do dramatu. Dílčí silné scény, třeba iniciační rozhovor dvou konkurenčních hereček před premiérou (se svou svatební pointou), byly silné, ale až ta závěrečná procházka premiérovou scénou vzkřísila smysly chtivé music-hallu. Rozpaků jsem se prostě nezbavil – a do tance se mi nechtělo. Škoda… (21.10.2017)

[6/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Darryl F. Zanuck /// Scénář: Rian James, James Seymour podle románu Bradforda Ropese /// Kamera: Sol Polito /// Hudba: Harry Warren /// Nominace na Oscara: Hal B. Wallis, Darryl F. Zanuck (nejlepší film), Nathan Levinson (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (03.02.2013)

Snímek, který definoval moderní filmový muzikál. Dnes už bohužel nekoukatelná nuda s otřesnými herci. Důvodem pro mé hodnocení jsou jen dvě věci. Především důležité místo mezi milníky světové kinematografie (pokud vám uniká formální stránka, zkuste si vzpomenout kolikrát byla později zopakovaná fabule 42. ulice o dívce, co hraje druhé housle, dokud jí nenadálá událost nehodí do klína hlavní roli). A v druhé řadě je to poslední čtvrthodinka, kdy se hraje samotný muzikál a Bacon předvádí své proslulé kamerové jízdy mezi nohama tanečnic a nadhledy na taneční obrazce tvořené na scéně. Přesto - Never more! PS: V jedné z prvních rolí zde vystupuje i proslulá muzikálová hvězda Hollywoodu Ginger Rogers. (13.01.2010)

Štyridsiata druhá ulica je klasický muzikál zlatého veku Hollywoodu. Bohužiaľ ničím nevyčnievajúci. Aspoň z môjho hľadiska, i keď si uvedomujem jeho preslulosť. No bol jedným z prvých, čo mu nikto nezoberie. Lenže prvá hodina je bohužiaľ značná nuda, kde mi tie dialógy nepripadali ani zďaleka tak britké, aké by v žánri mali byť (napríklad ako v Gold diggers of 1933) a zápletka sa až tak bláznivo nezamotáva, ako tvrdí synopsia. Herectvo je značne expresívne, nereálne, ale to k žánru zase patrí. Takže ako mnohí spomenuli, veľa zachraňuje samotné vystúpenie, ku ktorému pochopiteľne po všetkých peripetiách a nepravdepodobných náhodách dôjde. Na druhej strane pri úchvatných horných pohľadoch na tanečnice som začal premýšľať nad tým, kto ich na javisku môže obdivovať, keďže diváci vidia scénu spredu. Iba divák filmový, ktorý si tak ešte viac uvedomí fiktívnosť celého deja. (22.01.2014)