Čert ví proč
Réžia:
Roman VávraKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Táňa Pauhofová, Štěpán Kubišta, Csongor Kassai, Lubomír Kostelka, Ivan Shvedoff, Barbora Hrzánová, Eva Holubová, Iva Janžurová, Jan Unger, Pavel Marek (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozprávkový príbeh o láske princeznej Aničky a Filipa, zázračných bylinách starej Apoleny a o čertoch, ktorí chceli ovládnuť jedno kráľovstvo. V zemi kráľa Dobroslova sa prestala ceniť poctivá práca, slušnosť a čestnosť. Do krajiny sa postupne vkráda moc pekla a tak, tí v ktorých ešte zostala štipka slušnosti z krajiny utekajú. Trochu popletená bylinkárka Apolena má svoj sen, že krajinu zachráni neznámy spasiteľ, ktorý príde na somárovi a vezme si za ženu princeznú Aničku. Keď je v krajine najhoršie, kráľ z bezmocnosti upíše svoju dušu peklu a vládu prevezme jeho zradný minister. Práve vtedy prichádza do kráľovstva mladík Filip, v ktorom nikto nespozná princa zo susedného kráľovstva. Len Apolena je presvedčená, že práve on je tým záchrancom. Filipovi sa naozaj podarí zachrániť zem pred peklom, nie však pomocou čarovných Apoleniných byliniek, ale za pomoci lásky k princeznej Aničke. Chamtivý minister, ktorý za zlato upísal svoju dušu Luciferovi. V tom kráľovstve žila milá princezná Anička a jej verná stará bylinkárka Apolena. A jedného dňa sa tam zatúlal švárny mladík Filip, ktorý padol do oka Aničke a Anička jemu. Bol to šikovný mládenec a hneď ho aj vzali do služby v kráľovskej kuchyni. A potom tam bolo iné kráľovstvo. Kráľovstvo pekelné so svojim vládcom Luciferom A ten sa rozhodol, že kráľa Dobromila zničí a pripraví o jedinú dcéru. Preto pošle svojho hlúpeho synovca Urugala, aby sa uchádzal o jej ruku. Ale Anička miluje Filipa a o synovca nejaví ani ten najmenší záujem. A to Lucifera naštve tak, že prikáže, aby ju Urugal priniesol do pekla. Samozrejme, že ten nešťastník namiesto Aničky privedie do pekla komornú. A tak sa začne kolotoč nedorozumení intríg a čarov, ktorý môže nakoniec zastaviť iba cit zo všetkých najväčší - láska. (STV)
(viac)Recenzie (340)
Původně jsem tuto pohádku komentovat nechtěl, ale po nejrůznějších vyjádřeních Romana Vávry mi to nedá. Takže něco málo k její genezi: Někdy v roce 1998 kdosi v ČT přišel na nápad spojit starého pohádkového barda s mladou krví a objednal si u Miloše Macourka scénář celovečerní pohádky. Macourek měl po českoněmecké trilogii Kouzelný měšec-Pták Ohnivák-Jezerní královna pohádek až po krk a radši by zase napsal něco komediálního, ale po ujištění, že nepůjde o žádnou koprodukci, která by ho nutila pihádku zachmuřovat jako ty předchozí, scénář napsal. Jmenoval se O princezně, která se nebála pekla a byly v něm komediální postavy, šité na tělo Lábusovi, Janžurové či Polívkovi (původně zamýšlený Lucifer). Obrat nastal, když text dostal do ruky Roman Vávra. Ten se sice nadchnul spoluprací s Macourkem, ale paradoxně ho nutil vyházet z textu všechny macourkovské fantaskní rekvizity a do značné míry i humor. Scénář procházel změnami v obsahu i názvu (Luciferův kuchař) a jasně si vzpomínám, že když jsem s Macourkem někdy v létě 2000 mluvil, říkal "Moc se netěšte, Vávra to chce lyričtější." Krátce na to se rozhodl na filmu dál nepodílet, popřál režisérovi hodně štěstí a pustil se do něčeho jiného. Ne z důvodu nemoci, jak dnes rozhlašuje Vávra. Ta přišla až později a M.M. do té doby (a dokonce i během ní) stačil napsat ještě Macha, Šebestovou a kouzelné sluchátko, další knížku a scénář crazy komedie Rošáda (ta se dodnes nerealizovala) a s F.A.Brabcem rozpracovat Broučky. V pohádce Čert ví proč zůstalo z původního scénáře velmi málo, jméno Macourek nakonec najdete jen pod titulkem námět, další verze scénáře napsal Ondrej Šulaj. No a výsledek vykazuje celou řadu nelogičností, děr v příběhu a žánrový posun z fantaskní komedie do zmateně romanticko-dobrodružného filmu. Vedení ČT se během těch pěti let několikrát změnilo, několik klíčových lidí zemřelo, jiní z projektu odstoupili, protože se zvrhl v něco docela jiného, než čím měl být na začátku. Proto mě zvedají ze židle režisérovy operetní nářky nad problémy, za které si z větší části může sám. 50% ()
Smažený kapr s výborným bramborovým salátem slehl, chlebíčky jsou taky fuč a divák musí zpátky nohama na zem. Už několik dlouhých let tu visí nepříjemné varování pro generace dětí, protože z pořádné české pohádky se stalo velmi nedostatkové zboží. Tahle je nicméně příjemně výpravná, má fajn záporné postavy, krapet originality i uhrančivou Táňu Pauhofovou. ()
Filmová pohádka Čert ví proč, vskutku rád bych ji hodnotil lépe. Pobavil jsem se u mnoha situací, herci si zachovávají důstojnost a bravurně zvládají své úlohy. Taktéž zobrazení pekelného prostředí zaujme svou černočervenou stylizací. Do vybrané koncepce, žel bohu, nezapadá samotný průběh děje. Mnohdy se zastavuje v zalknutí smíchu nad vlastnoručně provedeným vtipem, občas se bezradně potácí při hledání další cesty, někdy dokonce ztrácí pozornost v dychtivosti. Zaujmou okamžiky tvůrčího vzmachu, soudržnost kolísá a výsledný dojem zanechává představy v rozporu. Hlavní postavou je zdánlivě bezstarostný mládenec Filip (sympatický Štěpán Kubišta s hlasem Jana Dolanského). Nechává se vést větrem a sirným zápachem, a přesto jako jeden z mála má jasné plány o svém poslání. Vždy připraven bez okolků na další část své životní poutě. Hlavní ženskou postavou je Anička (pohledná Táňa Pauhofová), skromná princezna sužovaného království. Nezdravá funkčnost říše ji příliš nevyvádí z míry, prohání se po rozkvetlých loukách a trpělivě vyhlíží svého zachránce. Výraznou postavou je Apolena (zajímavá Iva Janžurová), vesele rozpustilá bylinkářka s upřímnou snahou o nastolení dobra. Nejméně schopnou postavou je Dobromil (příjemný Josef Somr), král bankrotující země. Nečinně přihlíží úplné zkáze a nalezená řešení celkovou krizi jen prohlubují. Nejcílevědomější postavou je Dobromilův ministr (velmi zajímavý Jiří Lábus), nejmocnější muž království. Jeho cíl je jasný, způsob provedení bezostyšně dravý, ale jeho plán nepočítá s možnou zákeřností omamných bylin. Nejdůmyslnějším protivníkem spořádaného života je Lucifer (pozoruhodný Csongor Kassai s hlasem Oldřicha Kaisera). Pozvolna a nenasytně svírá ve svých drápech zvětšující se území vlastní nadvlády, sbírá urozené lidské duše a ukájí svůj chtíč v bezmocnosti obyčejného lidu. Rozkošnou postavou je čert Urugal (zajímavý Pavel Liška), retardovaný Luciferův bratranec a sebevědomě přímý královský nápadník. Výraznější postavou je také Kvido (Ivan Shvedoff s hlasem Tomáše Valíka), aneb kterak se lenoch za přispění náhody a jemné manipulace může k absolutní moci dostat. Z dalších rolí: ministrova oddaná a nešťastnou náhodou okouzlená manželka Matylda (velmi zajímavá Eva Holubová), vysmívající se králův šašek (příjemný Boris Hybner), králův věrný sluha (sympatický Lubomír Kostelka), v neškodného blázna přeměněný neurvalec Koloděj (zajímavý Václav Koubek), jeho nad situací vzteklá manželka Róza (příjemná Barbora Hrzánová). Luciferův spolehlivý výkupčí dřeva a prohnaný čert Azarach (zajímavý Zdeněk Suchý), či zfetovaní čertiska (Jakub Kohák, Petr Čtvrtníček a Mikuláš Lubomírský). Herecké výkony a všeobecně rozverná nálada potěší, rozbředlý scénář spíše zklame. Přesto si lze pohádku bezstarostně vychutnat a příliš o ní nepřemýšlet. ()
Čert ví, proč s ním každý obchoduje, třeba za kozlí bobek; proč se mnohému vyplatí lízat Luciferovy křusky. Proč král stále drží šupáckého zloděje jako ministra u sebe. Čert ví, proč peníze mají obíhat tudy, kudy obíhají. Čert ví, proč se během tohoto procesu mění obraz na mincích z králova na ministrův. Čert ví, proč je státní moc rozvrácena, obyvatelstvo pauperizováno, země plundrována. Čert moc dobře ví: buduje NWO a jde mu o duše. Situace krachujícího krále - podobenství. Teprve postupně zjišťujeme, o co tady jde; jaká mocnost stojí za „nevinnou“ korupcí. Pohádka o naší době, o naší zemi. Výkvět z tradice pekla v české filmové pohádce. V silné konkurenci rozhodně patří k nejhlubším i nejvtipnějším. Film se snaží o jistou velkolepost obsahu i formy - a daří se. Zaostává za „klasickými perlami“ v hutnosti výrazu, tahu na branku i kultorodosti vtipu („Anička Kozí nožička“ je přece jen slabší kafe než třeba „Našli, našli?“), rovněž třeba rezignace na ztvárnění marginálních funkčních postav netěší. Avšak důvody, proč chybí pátá hvězdička, jsou tyto: ledabylost sledu a představení jednotlivých obrazů (především v úvodu, rezignace na epično): nic než průměr, šlo si s tím pohrát; rezignace na vyladění dílčích point; a přinejmenším dvojí nelogičnost rozbíjející děj: Azarach nejprve stojí o to, aby Filip pro peklo pracoval (zřejmě chce využít jeho obchodních schopností), načež následuje scéna vyznívající spíš tak, jako by o práci žádal Filip; slibovaný dějový posun se ukazuje být slepou uličkou; a potom králův nevysvětlený obrat v otázce dceřiných vdavek: celá tato záležitost se nakonec jeví jen jako příležitost pro Liškovu etudu (která je skvělá) a pro Holubovou, aby se pak za ním mohla honit (což je slabší). Jalová finální happy scéna odhaluje jinou slabinu vyprávění paradoxně ve svém jediném silnějším momentu, jímž je osvěžení v podobě režiséra na oslu a následný spiklenecký údiv mezi princeznou a Apolenou: ten totiž dává zamrzet, že prakticky zůstala nevyužita jejich součinnost, zvláště na straně princezny, která má všechny předpoklady nebýt pouhou zachráněnou kráskou; jakkoli děj pohádky vypadá komplikovaně, vše je vyřešeno jediným separátním aktem: že Filip vstoupil do služby a že se mu podařila jedna lest; nic z ostatního není pro šťastný výsledek relevantní. Pojetím myšlenky a jejím rozpracováním se však této pohádce vyrovná málokterá, přičemž sympatičností a inteligencí projevu spolehlivě předčí všechny mnou viděné konkurentky posledních dvaceti let. Obzvláště silnou stránkou jsou – vedle detailně rozpracovaného myšlenkového konceptu – solidní vtipné dialogy a skvělá ztvárnění jednotlivých charakterů, kupodivu nejen těch záporných. Bylinkářka Janžurová jako ideologická diverzantka, k níž čerti chodí fetovat kytičky, je skutečně krásná paní Sedmikráska. Její pomocnice – půvabná vkusná inteligentní princezna se slovenským přízvukem, ach. Dokonce i sladký pan Dokonalý je v roli hrdiny - zachránce přesný. Pokud jde o jeho společníka, lze říci, že v Čert ví proč je precizně zvládnut motiv, který kazí pohádku Nebojsa – totiž postava špatného kamaráda; pozorovat tohoto self-made-zmrda na každém stupni jeho kariéry z pocestního zlodějíčka ve faktického vládce země, už už sahajícího po koruně, je smutný zážitek: také on je přesný. Jaký rozdíl mezi ním – šaškem a imponující postavou původního šaška! Jak snadno odstavuje ministra – přicmrndávačského strůjce obecného marasmu! Snad jenom pan král je poněkud nevyprofilovaný, což naštěstí zachraňuje Somrův projev; na druhé straně lze mít za to, že „nevyprofilovanost“ k této postavě patří. Horší je to s ministrovou manželkou, která zde působí jen jako přihlouplá komická vložka, což je škoda, neboť i tato postava cosi symbolizuje: luzoidní smetánku vyžívající se v bezsmyslné pseudoesoteričnosti (chce vypěstovat z husy labuť, užít si s čertem a kdo ví, co ještě; všimněme si, že svým způsobem sahá do oblasti, v níž se suveréně pohyuje Apolena). Naopak skvělou vložkou jsou Koubek s Hrzánovou (ale i Navarová při titulcích). Zmíněný koncept je tedy zpracován v klasické pohádkové struktuře (král a království ve fatální situaci, zlý ministr, z daleka přicházející mladý zachránce provázený špatným společníkem, krásná princezna, proti temným mocnostem pomáhá dobrá bába kořenářka), kterážto struktura je ovšem pojata vskutku postmoderně; upozorním jen na to, že „bábou kořenářkou“ zde není polomagická stařenka, nýbrž žena ještě plná života, představitelka „alternativního životního stylu“. Ostatně čert dobře ví, proč na Apoleninu zahrádku jeho moc nesahá. Apolena je „mocnost“ – peklu je nebezpečná, s Luciferem si může hovořit, kdy se jí zlíbí a on ji také respektuje jako důstojného protivníka (kdežto svým spojencem ministrem otevřeně pohrdá). Impozantní složkou této pohádky je právě pojetí pekla a jeho působení (a propadnutí peklu - viz hrdinův otec), hrdinova služba u Lucifera a hlavně Lucifer sám. Nejen excelentně zahraný (a namluvený), ale konečně opravdu myšlenkově hlubší, morálně zajímavé, formálně přesvědčivé pojetí arcisatanáše. Je tak imponující, že je skoro až sympatický, přesto je tady jasně představen jako zosobnění Zla. Přitom nelze nevidět konzistentní odstupňovanost čertů: liškoidní dement Urugal, mafiózní kšeftař Azarach i superkmotr Lucifer (všimni si biskupské elegance jeho oděvu) jsou zřetelně téže substance, jen vždy na diametrálně vyšší úrovni. Všimněme si též blahosklonného sebevědomí pekelníků („Dočkáš se“ nebo „Teď ještě nemusíš vlastní krví“), kteří vědí, že jim nic neuteče. Ještě geografickou poznámku: Pochybuje-li kdo, o které zemi pohádka pojednává, mám pro něj jeden dialog („Tohle že má být pro krále? Leda tak pro dobytek.“ „Pro ministra vaříš taky.“) a jeden botanický název: Lysohlávka česká. () (menej) (viac)
K českým filmům jsem více méně skeptická. Doufala jsem, že touto pohádkou se moje mínění zcela změní, sice se tak nestalo, ale pohádka je milá a příjemná. Nemůžeme se tu sice bavit, že udělá díru do světa, ale já na ní vidím mnoho pozitivního. herecké výkony byli dobré, hlavně pavel Liška, ten snad nikdy nezklame svým humorem :) ( Anička kozí nožička), dále kamera, výprava, kostými dobré.....Ano dobré, ne vynikající...snad se něčeho takového v budoucnu od Romana Vávry dočkáme, myslím, že má dobře vykročeno. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (15)
- „Čert ví proč“ je z odborného pohledu takzvaný frazém neboli frazeologismu, tedy ustálené spojení slovních tvarů slov. V tomto případě se jedná o zvolání vycházející z pocitu beznaděje, kdy člověk neví, proč se věci ději tak, jak se dějí. (sator)
- Csongor Kassai na kasting len sprevádzal kamaráta, ale režisérovi sa ihneď videl ako čert a ponúkol mu, že si môže vybrať medzi Luciferom a jeho pomocníkom Azarachom. Herec si povedal, že keď čert, tak rovno ten najvyšší. Páčilo sa mu tiež, že postava Lucifera je tak trochu psychopat. (krasomama)
- Král Lumír (Ondrej Šulaj) v celém filmu řekne pouze jednu větu. (Nick321)
Reklama