Afghanen flirten nicht
Réžia:
Jochen FrankScenár:
Jochen FrankKamera:
Dietmar RatschHudba:
Jens GrötzschelObsahy(1)
Hrdinka snímku Suzana Lipovacová patřila mezi nejúspěšnější německé manažerky, než se rozhodla věnovat se humanitární činnosti. Po dvanácti letech práce v Bosně se v létě roku 2003 vydala do Afghánistánu zdecimovaného válkou. V hlavním městě Kábulu a v jeho nejbližším okolí se jí podaří zřídit několik středisek první pomoci. S finanční podporou německé vlády a soukromých dárců by ráda založila ambulanci také v odlehlé oblasti Daštak, kam se vojáci mírových sil či pracovníci humanitárních organizací dostanou jen zřídka. Toto území obývané lidmi z kmene Paštu je totiž považováno za velmi nebezpečné. Sami Paštunové jsou navíc k prokazatelně užitečnému projektu Lipovacové značně nedůvěřiví. Dokument Jochena Franka, oceněný na festivalu v německém Hofu, je bezprostředním a velmi autentickým záznamem komplikované práce humanitárních pracovníků v krizových oblastech světa. Zároveň je velmi osobním portrétem ženy, která vyměnila úspěšnou kariéru manažerky za pomoc obyvatelům země, o kterou se okolní svět zajímá od konce války stále méně. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (2)
Velmi povedený a zajímavý dokument popisující afghánskou společnost i fungování humanitárních organizací působících v Afghánistánu. Suzana Lipovac se vzdala pozice manažerky, tedy jak říká moderátor v úvodní diskuzi práce snů s tučným platem a s autem s řidičem :-) , a aby alespoň jednou v životě udělala něco dobrého, začala pomáhat Afgháncům skrze zdravotnickou humanitární činnost. Dokument tak popisuje tuto záslužnou činnost, její postřehy o afghánské společnosti a o krásách Afghánistánu. Ačkoli dokument možná ukázal i věci, které původně nebyly jeho záměrem. Rozpor kulturních tradic a nutnosti pomoci od Západu se koncentruje do vztahu mullů zvyklých na patriarchální organizaci společnosti a emancipovanou západní zdravotnicí. Tradice sem, tradice tam, když potřebují naši pomoc, musejí nám vyjít vstříc. Chvílemi mi ale přišlo, že se tato zdravotnice tak trochu chová jako slon v porcelánu. Navíc zřejmě přijela bez jakékoliv kulturní přípravy - ani nevěděla, co znamená inšalláh :-) . ()
Dokument je to určitě velmi zajímavý a Afghanistán země drsně krásná.Film jsem viděla už kdysi dávno v rámci festivalu "Jeden svět". Snaha organizovat humanitární pomoc mezi místními Paštuny není jednoduchá ani bezpečná.Navíc pro ženu, se kterou nejsou afghánští muži zvyklí jednat jako s rovnoceným partnerem. Ale Suzana Lipovac (původem německá bosenská Chorvatka) se nedá jen tak odradit. Dokument končí víceméně happy endem, ale potřeba humanitární pomoci asi hned tak neskončí.Vývoj událostí v průběhu času však ukazuje že zdaleka neskončí ani v této krizové oblasti, Podívat se na tento autentický dokument můžete i zde: http://www.youtube.com/watch?v=_9VNKX6bElU A ještě poznámka na okraj. Myslím si, že Suzana Lipovac už dávno přesně ví,co mantra, arabský výraz inšalláh, znamená. P.S. Blýská se na důstojnější časy:-)? Nová první dáma Afghánistánu slíbila, že bude v zemi prosazovat větší respekt a úctu k ženám. Rula Ghaníová: "Burka a nikáb jsou jako klapky pro koně, zamezují ženám volný pohyb a brání v periferním vidění." (Oct 2014) ()