Sociálna sieť

Jedenáct let je pryč, s ní Fincherovo obrazové exhibování, a na světě je film, který útočí na pocity stejným způsobem, jako kdysi Klub rváčů. Generační přemýšlení o tom, že už nejde o to se vymanit ze systému, ale být jeho součástí je ‚děsně cool‘. Nejsem nerd, ani nerozumím IT, ale Zuckerbergovi ano. To se mi líbí. (09.11.2010)

S Facebookem jsem obeznámen a je to zábava, někdy... Vypiplané, úderné a chytré... Mnoho faktů, velká scénáristická licence a tím pádem i univerzální sdělení o virtuálních záležitostech. A námět ke přemýšlení. Kromě nečekaného konce mě ale nic moc nepřekvapilo ani nestrhlo. Jo pardon, geniální hudba! 90% a rozhodně potřeba druhého zhlédnutí. (01.12.2010)

Přes to vychvalování dílčích aspektů filmu (precizní režie, skvěle napsaný scénář, oscarové herecké výkony, žánrově nekompatibilní hudba) a nálepkování (nejlepší počin roku, skvěle je vystižena první dekáda 21. století a reflektována jedna generace, do které patří současná internetová komunita) se dle mého zapomíná na to, čím je THE SOCIAL NETWORK opravdu progresivní, a to na formu. Snímek velice dobře komunikuje se svou cílovou diváckou skupinu tím, že skrze filmové médium zprostředkovává zkušenost s jinými mediálními formami, v tomto případě internetem (přesněji sociální sítí: Facebookem), což činí ryze filmovými prostředky - montáží. Narativně nejkomplexnější Fincherova kronika našich časů má na to, aby se stala kanonickým dílem po vzoru Wellesova opus magnum, jelikož na místo série subjektivně zkreslených flashbacků přichází s flashforwardy, které narušují hlavní - chronologicky se odvijející - narativní linii (vznik sociální sítě). Důležité je přitom ono množné číslo, protože vyprávěním prostupují dva flashforwardy - "slyšení", které kromě postavy hlavního (anti)hrdiny pojí osoba jeho (bývalého) nejlepšího kamaráda, který je v jednom případě na straně žalobce, v druhém svědka. (Dochází tak i k momentům, kdy se prostříhává mezi dvěma flashorwardy, čímž se z jednoho - časově předcházejíciho - stává k tomu druhému flashback.) "Fluidnost" všech osob, nejenom (bývalého) nejlepšího kamaráda hlavního (anti)hrdiny, pak má za následek to, že nedokážeme rozpoznat, čí optice je uzpůsobena daná pasáž (je vypravěč vševědoucí?, nahlížíme na vše Zuckerbergovým pohledem, nebo jeho kamaráda - a jak se toho nahlížení mění s pozicí kamaráda ve flashforwardech?, jde o sled mimosoudních výpovědi řady osob, které jsou depersonalizovány?), a tak se alespoň napoprvé musíme spokojit se závěrečným konstatováním právničky, která říká, že v těch případech se vždy vše přehání. Na předchozích řádcích jsem se pokusil popsat to, čím je THE SOCIAL NETWORK z hlediska velice nekomunikativního vyprávění s neuvěřitelně rychle dávkovanými informacemi výlučný a přínosný; nepopírám ovšem, že je v mnohém konvenční (dvě vyprávěcí roviny - osobní a pracovní, kdy máme jasný oblouk - model vývoje, přičemž se nezodpovězené otázky zúžují na pouhou jednu jedinou v samotném závěru). Otázkou je, jestli v některých případech lze stále mačkat F5, nebo na místo posunování hranic a následného obnovení (týká se i specifického stylu, který si i přes natáčení na digitál zachovává specifickou filmovost) předcházejícího zvolit Delete a začít znovu - jinak. (07.11.2010)

Film byl promyšlený a "geniálně jednoduchý" stejně tak jako Facebook samotný. V průběhu filmu jsem málem uvěřila, že se dívám na skutečnost a že Facebook mi právě vzniká před očima. Zkrátka promyšlené do sebemenšího detailu. O tom, že se to Fincherovi povedlo, není pochyb. Mě osobně ale překvapil výkon Justina Timberlakea, kterého jsem doposud za herce rozhodně nepovažovala..4,5* (10.06.2011)