Sociálna sieť

Unesený nejsem, ale jedna věc se mi na filmu líbila - svým pojetím je totálně "anti-facebook", když klade důraz na "hmotnost" filmového jazyka, na precizní výstavbu dialogů a i rychlé kombinování časoprostorových rovin. Díky tomu působí jako zaujatá, ale s odstupem činěná výpověď o jednom sociálním fenoménu, o skupině lidí, kteří dnes utváří společnost stejně výrazně jako státní aparáty. Časté srovnání s "There Will Be Blood" beru, i když tady Fincher na celé čáře prohrává. Zuckerberg a Plainview jsou postavy společné svou vášní pro prchavou esenci, ale v tomto ohledu dokázal PTA sestoupit mnohem hlouběji než David, který jako by byl občas okouzlený povrchním kouzlení (např. závody veslic, esteticky strhující, ale jaksi mimo koncept) a především limitovaný tím, že Sorkin z pochopitelných důvodů nemůže být v Markově psychologii až tak kontroverzní. Chtě nechtě tak motivace pro celý sociální experiment vyznívá přeci jen dost konstruovaně. Jinak ale všechna čest - na to, že jsem dvě hodiny sledoval lidi, jimž nerozumím a jimiž svým způsobem pohrdám, jsem se výtečně bavil a mnohé pochopil. A bez skrupulí říkám: Zuckerberg je možná podivný hajzlík, ale rozhodně velký frajer. Svou asociálností vystihl něco, co je v lidské psýché a společnosti přítomné od pradávna. (30.10.2010)

Kdo by to byl řekl, že za fenoménem Facebooku je opět jen další zhmotnění amerického snu... :-) Musím ale objektivně uznat, že David Fincher se s tím tématem dobře popral...škoda jen, že se namísto dosavadního pojmenovávání kontroverzních fenoménů euroatlantické civilizace pomalu začíná věnovat jen pojmenovávání fenoménů euroatlantické civilizace... (07.11.2010)

„Celú stránku vytvoril za jednu noc. Ožratý.“ Od prvých minút snímka z produkcie Kevina Spaceyho - vďaka miestami až brutálne svištiacim dialógom - svižne ubieha. K vysokému hodnoteniu ju ťahajú tiež kvalitne zrežírovaní herci (najväčší dojem na mňa urobili dvojičky) a napínavý príbeh, ktorý miestami pripomína skôr mafiánsky triler (bez toho, aby niekomu vybuchol čo i len trápny sporák). Na strane druhej, ak necháme bokom, že scenár je zrejme inšpirovaný skutočnými udalosťami (ťažko povedať, čo sú si tieto druhy ľudí schopné povymýšľať si aj pod prísahou), je hrozne priemerný a plný klišé (ústredný hrdina sa nechá ovplyvniť evidentnou sviňou, čestného rovesníka vyšachuje z hry a potom sa čuduje, do akých svinstiev ho sviňa namočila). I tak mi to ale rýchlo ubehlo. Aj keď sa neviem zbaviť dojmu, že najpekelnejšie je zrežírované veslovanie regát. 70% (23.02.2011)

Občan Kane facebookové generace. The Social Network není a nechce být kronikou vzniku Facebooku, vlastně počítá s tím, že si o historii firmy něco najdete alespoň na Wikipedii. Rozhodně není ani komedií, i když Sorkin opět napsal tolik vybroušených hlášek, že je napoprvé nemáte šanci pojmout. Se všemi těmi vtípky okolo jde o temný, smutný a znepokojivě aktuální film. Detaily Zuckerbergova života nejsou podstatné (větší prostor věnovaný rodičům bych nicméně uvítal), Fincher na něm pouze nezaujatě demonstruje, jak dnes přestává existovat jakékoli soukromí. Jestliže je Zuckerbergovi na začátku poskytnuta výsada subjektivního vypravěčství, pak jen zdánlivě – jim čtené blogové zápisky by díky jejich veřejnosti mohl předčítat kdokoli jiný. Vypravěči se stejně jako v Kaneovi neustále střídají, není však jasně odděleno, kdo zrovna mluví. Namísto svědomité rekonstrukce sdílení hromady informací. Film přitom není roztěkaný jako pravidelní uživatelé internetu. Nikoli zběsilé střihy, makrodetaily mikrovlnek a vychýlené úhly. Delší záběry, přeostřování, důraz na herectví. Z předchozích režisérových filmů má TSN nejblíže k podobně neuzavřenému, zvláštně ne-uspokojivému, leč trochu dlouhému Zodiacovi. The Social Network je naopak mistrnou ukázkou, jak bez zdržování sdělit opravdu hodně. Fincher našel dokonalý poměr mezi efektivitou a efektností. Apendix: Justin Timberlake je víc cool když hraje, než když zpívá. 90% Zajímavé komentáře: Cival, kOCOUR, Marigold, J*A*S*M, FlyBoy, Popluh, Chobotovec (02.11.2010)

Je to snadné. Když harvardskému nerdovi nejde sport, začne si honit místo něčeho jiného jedničky a nuly, aby připoutal mládež po celém světě k počítači a udělal z některých podobné sociopaty, jako je on. A máme tu pohnutou true story vizionáře nové generace. Nebo snad říci degenerace..? Lehce přikrášlené drama o zparchantěném zplození, prvních dětských nemocech, rodičovských půtkách a právních přích ohledně určení otcovství v případě jednoho dolary čím dál tím víc vyměšujícího Sociálního Netvora. Monstra, které se přes původní úmysl snadněji si vrznout změnilo v žrouta času, jenž izoluje lidi od nevirtuálního života, ba co navíc, žere už i malé děti.. V Columbia Pictures chytře vycítili velký zisk za poměrně nízkou investici a vsadili na jistou kartu. Eso Fincher se v "Praxi velkého třesku" drží narativního stylu Zodiaca, leč kulometné konverzace, nevýrazné herecké výkony (ten veslař - Terminátor s hlasem boha Ra z Hvězdné brány, co má digitálně přidanou hlavu na druhém dvojčeti, to bylo proboha co?) a až příliš velká režisérská rutina, kterou jen občas rozčísl T.Reznor, mě nechaly zcela lhostejným a jak si tak ti hoši přerozdělovali akcie, napadlo mě, jakpak je asi placený chirurg za transplantaci srdce, nebo hasič, co vynese dítě z hořícího domu. Asi hůř, ale můžete si ho přidat do Přátel, že jo.. (11.03.2011)