Ptákodemie: Děs a hrůza

Ptáci se změnili v CGI zrůdy, lesy hoří a za všechno může globální oteplování. James Nguyen udělal vrchol postmoderního realismu na jedničku. Absurdní postavy (Texasan, který zastaví hlavní hrdiny nebo profesor a hipík), které potkávají hlavní postavy na cestě do zapomnění a všeobecná kritika konzumní společnosti (nechceme rybu, chceme McDonald) je protkaná celým tímhle filmem. Režisér kritizuje hollywoodskou zaujatost digitálními efekty, productplacementem a vkládání sexuálních scén za každou cenu. Na paškál si bere i moderní remaky (není divu, že film připomíná úspěšný film "Ptáci"). V zoufalém boji s časem a prostorem se pak hrdinové musí uchýlit k souboji s ramínky na šaty a opustit jejich solární panely a pohodové zóny. Jsou vrženi do nového světa. Bez spoilerů lze říci, že konec připomíná Chobotničky z druhého patra a uzavírá tak celé hodnotné dílo. Dílo, které leží mezi odpadem a pěti hvězdami. (31.10.2015)

James Nguyen je na všechny pády nobelovkyhodný génius, protože tak mocně skrývat trolling/nespecifikovanou mentální poruchu/totální recesi nedovedl ještě nikdo. Popis děje: Týpci blbě kecaj - přilítaj orli - týpci mávaj ramínkama na šaty - orli kakaj - část týpků umírá - orli odlítaj. THE END, Hitchcock pls! (22.03.2014)

Jak trefně poznamenal kamarád - ano byl to šok a ano byl to teror. S výčtem co vše bylo špatně nemá cenu ani začínat, protože špatně bylo úplně všechno. Taková 7 minutová scéna kdy hlavní hrdinové jdou na výstavu dýní a defakto nic celou dobu neříkaj, to je ještě luxusnější část filmu. Jedné co dělalo film snesitelný byla chyba v titulkách, kdy se nám zasekla asi na 30 minut věta "vyndej ho", což dalo fimu rychle úplně jiný smysl :D Takže viděla sem už pár fakt špatných filmů, ale todle se nedá brát ani jako vtip, protože je to filmařsky absolutně nezvládnuté. (29.09.2013)

Pánové a dámy, běžte s těmi odpady do koše (nebo spíš do prdele) a neházejte je na tento brilantně zpracovaný D(éčkový) snímek. Každý fanoušek této kategorie musí přece ocenit: Digitální triky, kde se objekty pohybují fixně s kamerou. Orli házející svůj trus v podobě vybuchujících bomb. Orli chčijící moč v podobě kyseliny. Zpětný ráz u zbraní s několika vteřinovým zpožděním oproti samotném výstřelu. A to jsem určitě spoustu perel vynechal.  Tohle prostě není myšleno vážně, tak běžte s těmi odpady někam a dejte jako správný fanda 5* hodnocení. Nebo aspoň smrtelně vážně a možná trochu škodolibě tenhle snímek doporučujte lidem, kteří na takovéto snímky nejsou. Určitě to moc ocení. Už se těším na pokračování s podnázvem Resurrection. (26.05.2011)

Birdemic bývá někdy srovnáván s Wiseauovým dílem The Room. Tak trochu neprávem. Tommy Wiseau se domníval, že točí seriózní film, a obklopil se aspoň z menší části profesionálním týmem, což je přece jen znát na výsledku. V Birdemic: Shock and Terror neplatí absolutně žádná formální pravidla, celý "film" je vrcholně amatérský a na koleni splácaný. Střih zvuku neexistuje, herci neprošli snad ani divadelním spolkem na základce a postprodukce (kterou si Nguyen nejspíš dělal celou sám) to těžce zazdila. Zatímco Wiseauovi občas uteče nějaká vedlejší zápletka, opakují se mu scény a hlášky a celé to působí bizarně mile, James Nguyen dal dohromady něco, co by natočil každý za pár šupů na mobilní telefon a co není v konečném důsledku nijak zvlášť zajímavé. Snad jen tím, že se to ocitlo v oficiální distribuci. Jenže jak pravil Jarda z Hudebních masakrů, freakshow táhne. (836., 22. IX. 2013) (22.09.2013)